Recenze pro platformu Switch (strana 3 z 11)

Pamatujete na Wii Sports? I kdyby ne, i kdybyste je nikdy nehráli, pravděpodobně víte o nějaké pohybové hře pro Nintendo Wii, která se ve své době prodávala jako housky na krámě a znamenala tak trochu revoluci ve vnímání her tehdejší doby. Možnosti Wii těžilo Wii Sports na maximum, a tak pro spoustu hráčů zůstaly právě Sports určitým etalonem toho, jak hraní na této konzoli vypadalo. Však se také prodalo 83 milionů kopií a tahle sportovní hra výrazně pomohla k tomu, že se Wii zapsala do historie jako jedna z neprodávanějších platforem vůbec. Jak ale na tenhle mega úspěch navázat o šestnáct let později?

První vlaštovkou virtuálních sportů je jako každý rok baseballové MLB The Show. Skutečná liga MLB prošla výraznými změnami, co její herní protějšek z dílen Sony San Diego Studio?

Nintendo hraje vlastní ligu. Těžko se to vysvětluje hráčům, kteří s hrami od japonského vydavatele nepřišli nikdy do styku, ale pokud jste nějakou typicky nintendovskou hru hráli, víte, o čem je řeč. Tu více, tu méně jde o navenek až o dětinské tituly, které v sobě mnohdy skrývají mnohem sofistikovanější vnitřek, než by se mohlo zdát. A jak už jsem psal v článku, v němž jsem popisoval demo dnes recenzované hry, jde jenom o to, jakým poměrem jsou tyto dva atributy zastoupeny.

Nevím jak vy, ale já si rok 2016 pamatuju. Alespoň co se týče her. Rok Mafie 3, Battlefieldu 1, Titanfallu 2 nebo Call of Duty Infinite Warfare byl také rokem virtuální reality, rokem spekulací ohledně Nintenda NX (tedy nového Switche) nebo rokem remasterů, které zažívaly zlatou éru. Už tehdy se nahlas mluvilo o tom, co všechno by měli vydavatelé oživovat podruhé a už tehdy se mluvilo o tom, že zrovna Eziova trilogie remastery úplně nepotřebuje.

Žánr JRPG nabízí nepřeberné množství světů a postav, do kterých je však nutné většinou investovat mohutné množství času. Triangle Strategy pro Nintendo Switch přichází s trochu jiným konceptem, avšak zároveň slibuje prokreslený příběh a nekompromisně taktické tahové bitvy, kde se vyřádí každý, kdo to s hrami na hrdiny myslí vážně. Zdali to nejsou pouze prázdná slova vývojářů spolu odhalíme v následujících odstavcích.

Může být cesta cílem? Inu, záleží. Jsem si prakticky jistý tím, že milovníci motivačních citátů mi pravděpodobně odpoví jednoznačným „ANO“. Ostatně stejně jako Jack Kerouac, Libor Podmol nebo jakýkoliv běžný motorista, který při cestě na čerpací stanici po uzření aktuálních cen raději zanechá svůj spalovací vůz na krajnici a v doprovodu hlubokého hrdelního křiku uteče kamsi do lesů. A souhlasili by jistě i vývojáři ze studia Okomotive, protože právě cesta do neznáma je ústředním motivem jejich nového počinu FAR: Changing Tides.

Pokud Hrej nějakou dobu sledujete či posloucháte hPody, asi víte, že jsem především hráčem multiplayerových titulů. Ty se většinou snaží o co nejrealističtější grafiku, ovládání a ve většině případů jsou to střílečky. A k tomu všemu kompetitivní. Podle mě se nejlépe hrají na počítači (a proto také žádnou jinou platformu nevlastním), člověk si u nich navíc nikdy neodpočine, soustředění v Call of Duty či League of Legends si zkrátka vyžádá spoustu energie. A najednou mi do toho přijede OlliOlli World, které je v podsttě opakem toho všeho. Zkrátka nebe a dudy, sladké a slané, konzole a počítač.

Pokémon Legends: Arceus slibuje do hodně stabilní a zastaralé série her Pokémon vnést poprvé větší hratelnostní změny. Jak se je podařilo implementovat a jde skutečně o revoluci?

Za pár dní, až usednete k sváteční večeři a budete opatrně přežvykovat kapří kotletu, přemýšlet o vánočních dárcích a bilancovat uplynulý rok, už bude na Hrej.cz viset první část redakční Invaze, každoroční debaty o těch nejlepších aspektech těch nejlepších her uplynulého roku. Debata se stočila poměrně zajímavým směrem hned několikrát, ostatně jako každý rok, a nyní si povíme pár slov o hře, která do výsledného hodnocení nějakým způsobem taktéž promluvila. Protože o ní zatím není na webu ani čárka, je na čase tenhle rest konečně napravit. Dámy a pánové, držte si klobouky, letíme na Zemi!

Kdo by neznal Sherlocka Holmese. Hvězda detektivních příběhů Arthura Conana Doyla se stala pravděpodobně nejpopulárnějším detektivem na světě. Víte ale, že má na kontě taky bohatou videoherní sérii?

Světoznámou značku Rychle a zběsile nejspíš není potřeba dlouho představovat. Dříve byla známá jako série pro všechny automobilové „kajnšmetke“, dnes ve své asi osmadvacáté inkarnaci baví hlavně mainstreamové publikum. Odklon od ilegálního závodění k přeskakování mezi paneláky brali pravověrní fanoušci celkem nelibě, ale jak už to tak bývá, jejich nářky nejsou v penězi přetékajích trezorech tvůrců příliš slyšet.

Po generační odmlce zase přichází remaky starších Pokémonů. Tentokrát je na řadě čtvrtá generace s Diamond a Pearl, která ve své době ukazovala možnosti konzole Nintendo DS. Jak se jí daří bez sestavy dvou displejů?

Umí se smát i prát a každý má je rád, i vy je račte znát – šmouly! Kam přijdou, tam je šou, skáčou a tancujou, vysocí jsou na dva couly. Že všechno dovedou, to není náhodou, zkrátka to s přírodou koulí!

Tři kultovní díly GTA. Tři remastery. Tři platformy. Tři recenzenti. Jedna kompilace, která měla probudit nostalgii téměř v každém z nás. Jak se povedla GTA: The Trilogy - The Definitive Edition na PlayStationu 5, Xboxu Series X a Switchi?

Když jsem se posledně radoval ze souboru mikroher, které s sebou přitáhl poslední WarioWare, ani by mě nenapadlo, že večírek ještě zdaleka nekončí. Nintendo přikládá pod kotel a pro všechny milovníky gaučového hraní (a nejen pro ně) aktuálně přináší průřez historií značky Mario Party v podobě titulu Superstars.

Po roce je to tu zase. Novináři už se scházejí v konferenčním sále, aby vyslechli, jak se povedl nový ročník Football Managera. Ten sliboval celkem zásadní změny, potěší tedy hardcore fanoušky série?

Portfolio českého studia Amanita Design se zase rozšířilo. Jaromír Plachý odšpuntoval své podvědomí a pustil na svět silně znepokojivé výjevy, které se vkrádají do snů nebohého chlapce. Jedno je jasné - z Happy Game rozhodně nebudete happy.

Kdy jste se u hry naposled opravdu naštvali? Věřím, že to jistojistě nebude až tak dávno. Ať už to bylo u bosse, který byl oproti zbytku hry nesmyslně obtížný, chyby, které vám smazala uloženou pozici nebo hráči, jenž vás s pomocníkem při míření sejmul na několikasetmetrovou vzdálenost, pravděpodobně vám v hlavě alespoň na chvíli probleskla myšlenka ve stylu „To bych snad naprogramoval líp i já!“

Značka, ze které se postupem let v podstatě vyklubal samostatný herní žánr, opět vystupuje ze stínů a má ambice, aby všem konkurentům ukázala, kdo je tady pánem. Jak se jí to podařilo a zdalipak má smysl do Metroid Dread investovat svůj čas a peníze se můžete dočíst na následujících řádcích.

Za sedmero horami a devatero řekami skvělo se jedno malé království. Lidé tu byli chudí, ale zato hodní a poctiví. A zůstali by takoví až dodnes, kdyby se v tom malém království nezjevil chlap jménem Chlap. Zlí jazykové tvrdí, že mu sláma čouhala z bot, číst neuměl a na dabing nezbyly peníze, takže se dorozumíval jen chrchláním, prděním a krkáním.

Party hry od Nintenda jsou nedílnou součástí nabídky her na kteroukoli z jeho konzolí. Nicméně jak na tom bude novinka v podobě masivního balíčku mikroher z dílny samotného Waria? A co jsou to vlastně ty mikrohry? Nepropadejte panice, protože tady se opět jede na jistotu.

Legendární akční hrdina Travis Touchdown se naposledy vrací, aby nakopal zadky všem příšerám a... vytřel pár záchodů. Jak dopadl třetí díl šílené série hack'n'slash akcí No More Heroes?

Batoh na zádech, samota a tisíce kilometrů či mil v nohách. Taková je realita mnoha lidí, kteří více či méně dobrovolně podnikají nekonečné cesty za dobrodružstvím (nebo svobodou). A přesně taková je realita Road 96. Stojí tahle nezávislá záležitost za koupi?

Tak jej tady máme zase. Mnozí by mohli namítat, že pojem „letní sucho“ můžeme díky pandemii rovnou rozšířit na sucho dvouleté, pokud na sobě ovšem v těchto horkých měsících pozorujete nechuť k běžnému AAA paření, možná se, stejně jako já, uchylujete do područí nezávislých titulů.