Grand Theft Auto: The Trilogy – The Definitive Edition Recenze Trojrecenze GTA: The Trilogy - Definitive Edition, remasterové katastrofy roku

Trojrecenze GTA: The Trilogy - Definitive Edition, remasterové katastrofy roku | Kapitola 3

David Plecháček Tadeáš Pepř Zdeněk Pudivítr

David Plecháček, Tadeáš Pepř, Zdeněk Pudivítr

15. 11. 2021 20:40

Seznam kapitol

1. DAVID - GTA 3 - PLAYSTATION 5 2. ZDENĚK - VICE CITY - XBOX SERIES X 3. TADEÁŠ - SAN ANDREAS - SWITCH

Tři kultovní díly GTA. Tři remastery. Tři platformy. Tři recenzenti. Jedna kompilace, která měla probudit nostalgii téměř v každém z nás. Jak se povedla GTA: The Trilogy - The Definitive Edition na PlayStationu 5, Xboxu Series X a Switchi?

Reklama
Reklama

Možná se můžete posmívat mému mládí, ale San Andreas je pro mě (vedle první Mafie a Halo) skutečným zhmotněním dětství. I když na něj dnes koukám tak trochu jinýma očima a uznávám, že to není tak dokonalá hra, dokonce už se ani nevejde do subjektivní trojky nejlepších GTA, před šestnácti lety to na počítači bylo zjevení a současně jedna z prvních her, kterou jsem vůbec hrál. Obří svět, obří hřiště plné možností a zábavy, respektive toho, co jsem v sedmi letech považoval za úžasnou zábavu (bourání, létání s jetpackem nebo bezcilné bloumání světem). San Andreas bylo fantastické pískoviště pro hráče libovolného vyznání. Navíc ho mám spojené s prvními většími přátelstvími a tradičním střídáním a strkanicemi u klávesnice.


MOHLO VÁS ZAJÍMAT V ROCE 2004

  • Nejlepší písnička v hitparádě Billboard: Yeah! od Ushera
  • Vítěz české fotbalové ligy v sezóně: Sparta Praha (Blšany na 12. místě)
  • Vítěz české hokejové ligy v sezóně: Pardubice
  • Počet let od prvního Stanley Cupu Jaromíra Jágra: 13, v půlce sezóny trejdoval k Rangers do New Yorku
  • Tenisová světová jednička: Roger Federer (vyhrál tři grandlsamy)

Od té doby jsem se ke hře vrátil mockrát. Od naposledy, snad během vydání na mobilech, ale uplynulo hodně času. Remasterovanou verzi jsem tedy bral jako ideální možnost se na hru zřejmě ještě jednou a naposledy podívat, oťukat si, cože to přišlo v roce 2004 tak úžasného, že byl pro mojí užší hráčskou generaci spoustu let pojem “San Andreas” v podstatě synonymum hraní jako takového.

TŮ NAMBR NÁÁÁJNS

V rámci našeho divokého plánu na trojrecenzi mi bylo přiděleno právě San Andreas, a tak nějak mimoděk jsem se ho rozhodl vyzkoušet na Switchi. Především proto, že je právě kapesní konzole subjektivně tou nejlepší platformou, kde vůbec remastery GTA hrát. Na velkých obrazovkách už bych se k tomu vůbec nedokázal donutit, tam na vzpomínání čas není. Ale na cestách, ve volné chvíli, mi takový nostalgický výlet smysl dává. Na druhou stranu jsem se rozhodl Switch vyzkoušet tou největší výzvou, přece jen kapesní světy trojky nebo Vice City s omezenou paletou možností otestují hardware podstatně méně než… ehm, “obří” svět San Andreas a jeho nepřeberných hratelnostních možností.

-
-

Stejně jako v předchozích případech platí, že není třeba hru blíže představovat, protože jste ji pravděpodobně hráli (a to pravděpodobně opravdu hodně). Zastavím se ale u nějaké současné reflexe. Pokud si David stěžoval, že je příběh trojky hodně zkratkovitý, u San Andreas to bohužel platí také. Ano, oproti předchozím dvěma dílům je zápletka a příběhová kampaň podstatně výpravnější, autoři se ale v roce 2004 rozhodli odvyprávět tolik mikropříběhů, že se i tady jede hodně na krev. CJ se s postavami seznamuje, aby pro ně o minutu později úkladně vraždil a o dvě mise dále už leží v tratolišti krve, případně mizí v dáli, abyste o nich nikdy neslyšeli. Příběh jako takový i jeho ústřední postavy jsou navíc na poměry dneška i pozdějších dílů GTA hodně cheesy, ostatně se tehdy hra naposledy snažila koketovat s vládními konspiracemi, tajnými zbraněmi na pozadí prachobyčejného konfliktu v hoodu.

Epizodické cutscény a tupé dialogy mezi postavami mají své kouzlo

Upozorňuji ale, že nic z toho není předmětem výsledného hodnocení. To je prostě odkaz původní hry, který autoři zachovali. A na druhou stranu vlastně tak špatně nezestárl. Epizodické cutscény a tupé dialogy mezi postavami mají své kouzlo a účel plní. Navíc pestrou paletu skvěle napsaných a zábavných postav nebo na svou dobu skvělé (i když trochu předvídatelné) zvraty zub času okousal až překvapivě málo.

NAMBR NAJN LÁRDŽ

Pojďme rovnou k tomu klíčovému. Jaký je to vlastně remaster a zda si zaslouží tu (large) sodu, kterou schytává od fanoušků z celého světa.

Budu k vám naprosto upřímný. Na Switchi je San Andreas v zásadě příšerným zážitkem. Asi tím nejzásadnějším problémem je kombinace celkové grafické kvality a snímkové frekvence. Hra totiž i na titěrném displeji, vyjma cutscén, opravdu nevypadá dobře. Vůbec. Dovolil bych si tvrdit, že je doslova ošklivá. Dohledová vzdálenost je sice obrovská (což navíc ničí atmosféru a ukazuje, že je stát San Andreas vlastně dost titěrný), podrobněji se ale renderuje jen pár metrů před vámi, v letadle se tak díváte spíše na rozplizlý plácek těch nejjednodušších spritů. Známý fenomén “mizení” aut, který jsme na GTA všichni tak nenáviděli, je tím pádem také ve verzi na Switch opravdu, ale opravdu brutální. Stačí se otočit a ze světa se vypaří i auto, které CJovi před chvílí téměř lechtalo pozadí nárazníkem.

-
-

Nejhorší situace pak panuje při řízení. To, co o dvě kapitoly dříve popisoval David, je jen slabým odvarem. Ve vyšších rychlostech se vám auta objevují doslova pár metrů před očima, občas rychle zmizí, občas se prostě spawnul jak je… eh, videoherní bůh zrodil a sesypou se před vás jako kámen. Ke slovu se ale dostává tandem nízký framerate a motion blur. Ten první ze hry ve vyšších rychlostech vytvoří obrázkové leporelo, ten druhý pro jistotu obraz rozmaže natolik, že sotva tušíte, co se objevuje před vámi. Extrémní situace nastává při závodech, kdy Switch opravdu nestíhá. Výsledkem je, že se v kontrolních bodech v zatáčkách hra klidně na dvě vteřiny zasekne a závodění je díky tomu (a dost divokému fyzikálnímu modelu) zbytečně adrenalinový zážitek.

Chápu, že mluvíme o výrazně slabší platformě, která se na žádné grafické orgie nespecializuje. Na druhou stranu na ní ale běží i třetí Zaklínač, a to je opravdu rozdíl několika lig. A let technického vývoje. V této souvislosti je absurdní technický stav hry neomluvitelný. No, a to jsem se ještě nedostal k tomu, že je vlastně remaster jako takový značně odfláklý. Pár věcí se povedlo - nasvícení působí celkem hezky, čas od času tak hlavně statické scény působí i celkem pěkným dojmem. Slušné jsou také modely některých postav, konkrétně CJe a jeho sestry Kendl, nebo aut. Ujde i vodní hladina a hra nepůsobí tak komiksovým dojmem a čistě umělecky mi přijde v pořádku. Na druhou stranu jsou tu ale neuvěřitelné kiksy. Postavy se všelijak deformují, natahují krky, muchlají se jim těla, Cesar má ve všech cutscénách mimořádně děsivé pianistické prsty, ve světě chybí plno boxů i textur, notoricky známým se okamžitě stal neviditelný most přes řeku na venkově, ostatní mosty zase “zdobí” podivné zaseknuté objekty. Načítací časy jsou na hranici snesitelnosti. San Andreas navíc trápí naprosto absurdní množství chyb, nepřesností, záseků, bizarní master zvuku, zvuk se navíc divoce zpožďuje nebo vypadává...

-
-

Je hezké, že se ve hře objevily HD textury automatů na nápoje nebo CJova oblečení, které působí pomuchlaným dojmem. Také je fajn, že se silnice nebo karoserie efektně lesknou. Zmíněné chyby by ale šly odpustit u větší prvotiny nějakého nezávislého studia, ne u remasteru ikonického titulu pod taktovkou jedné z nejvlivnějších, nejzkušenějších a nejvíce puntičkářských společností světa. Nezajímá mě, že za remasterem stálo externí studio. Tohle si prostě slavní eR měli pohlídat a světlo světa rozhodně neměla spatřit takováhle fušeřina, která doslova křičí “odflákli mě a půlku upravených prvků ani neotestovali”. Definitivní edice GTA San Andreas měla vyjít v naprosto dokonalém, dotaženém stavu. Jiná varianta neexistovala. Ne u Rockstar Games, které za smysl pro detail a perfektní technický stav singleplayerových her léta vzýváme.

NAMBR SIX WITH EXTRA DIP

Verze pro Switch také slibovala pár speciálních ovládacích prvků. Možnost dotykem ovládat mapu je celkem pěkná, ale gamechanger to rozhodně není. Navíc se mi v určité fázi hry rozbila možnost navigace a minimapka mi ukazovala nejlepší cestu jen když se jí zachtělo. Ovládání gyroskopem je pak překvapivě fajn pro jemné ladění míření. Jinak je totiž na trochu nepohodlných analogových páčkách a tlačítkách Switche míření hodně křečovité. Obecně je ovládání trochu zpožděné a prkenné, to ale při řízení, které hodně odpustí, nevadí. V případě střelby jsem ale pohodlné nastavení nenašel. Auto aim je sice fajn, funguje ale naprosto nelogicky a cíle vybírá hodně nepředvídatelně. Jemné manuální dolaďování zase na Switchi moc nejde, na tohle prostě nejsou jeho analogy stavěné a gyroskop je v tomto ohledu asi nejlepší variantou. Tak jako tak ale střelba žádným velkým požitkem není.

Na mých oblíbených Radio X a K-Rose si stále můžete zabroukat na Midlife Crisis, Mother, All My Ex’s Live in Texas nebo Louisiana Woman, Mississippi Man

Na druhou stranu se vlastně San Andreas na Switchi tak špatně nehraje. Když překousnete hnusnou grafiku a příšerný technický stav, jde i v tomto případě o skvělý nostalgický výlet. Tvoří jej dobové, příšerné zvukové efekty, které obzvlášť u plivajících zbraní nebo špatně ozvučených motorů zabrnkají na strunu vzpomínek. Bez výhrady skvělý je soundtrack s rádii. Ze hry sice kvůli licencím pár songů zmizelo, na mých oblíbených Radio X a K-Rose si ale stále můžete zabroukat na Midlife Crisis, Mother, All My Ex’s Live in Texas nebo Louisiana Woman, Mississippi Man. Ostatně playlisty obou zmíněných rádií mi hrají ze Spotify i při psaní těchto řádků. V tomto ohledu se atmosféru úzce spojenou s cestováním po otevřeném světě povedlo zachovat beze zbytku.

-
-

To ale není zásluhou remasteru. Jedinou skutečně dobrou věcí, kterou přináší, je totiž systém autosavů, které průchod příběhem modernizují. Čas od času jsou jednotlivé body uložení stanovené trochu nelogicky, většinou ale čekají před většími zákysy a ušetří tak spoustu času. Návraty na místo činu po opakovaných smrtích sice k původnímu zážitku patřily, v tomto případě jsem se jich ale rád zbavil.

… END A LÁRDŽ SOUDA!

Jinak je Definitive Edition San Andreas fajn návykovou zábavou prostě proto, že taková byla původní hra. Ještě jednou se musím pozastavit nad tím, jak příšerně odfláknutou a mizerně zpracovanou záležitost si na Switchi můžete za docela tučný peníz koupit. Patnáct set za něco takového je podle mě ostudné a bizarní. Za pár stovek? Budiž. Pokud jste odolnějšími hráči a chcete některé ikonické momenty prožít z pohodlí postele nebo na cestách, není vlastně San Andreas na Switch tak špatnou volbou. Raději bych ale počkal na opravné balíčky (pokud přijdou) a masivní slevu. 

Takto jde totiž o nabídku, ze které vám bude spíše do pláče. Což je vzhledem k vysokým kvalitám původní hry svým způsobem obdivuhodný výkon. Bohužel ve špatném slova smyslu.

 

Grand Theft Auto: The Trilogy – The Definitive Edition
PlayStation icon PlayStation 5
Xbox icon Xbox One
Windows icon PC
Xbox icon Xbox Series X | S
PlayStation icon PlayStation 4
Nintendo Switch icon Switch

Verdikt

Naprosto nedůstojné zpracování ikony. Odfklánutý "remaster" plný bizarních chyb i problémů a nedostatků evidentně plynoucích z lenosti nebo nedůslednosti autorů. Na Switchi navíc v naprosto tragickém technickém stavu. Nostalgie je sice mocná zbraň, na tohle ale úplně nestačí ani ona.

Co se nám líbí a nelíbí?

Původní hra je stále skvělá
Pěkné modely CJe a některých vozidel
Slušný efekt vody a občas pěkné nasvícení scény
Hra má pořád atmosféru a skvělý soundtrack
Autosave
Katastrofický technický stav
Obludné a pokroucené modely postav
Všeobecná odfláklost a nedotaženost
Křečovitá střelba
Naprosto ostudně přemrštěná cena
Předchozí
Další
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz