Recenze Kirby and the Forgotten Land, růžového jedlíka, který dokáže spolknout takřka cokoliv | Kapitola 3

Jak jste možná z předchozích řádků vyčetli, Kirby je rozdělený do jednotlivých levelů, v nichž primárně hledáte unesené přátele. Někteří jsou schovaní do nejzapeklitějších secretů, stačí ale prostě dojít na konec. To bylo patrné už z dema, co ale zřejmé naopak nebylo, byla herní mapa. Jednotlivé úrovně na sebe navazují, nicméně je můžete i opakovat, abyste splnili veškeré nepovinné úkoly, a můžete si odskočit i mimo ně k věcem, které stojí tak trochu bokem.

Můžete si skočit do vesničky Waddle Deeů, kde za získané hvězdičky stavíte budovy a trávit zde volnější chvíle. V kině se lze podívat na některé cutscény, nebo třeba zhlédnout titulky. Jinde zase můžete provádět upgrady zbraní nebo zkoušet, které styly vám sedí víc. Upgrade vám vždycky nemusí sednout, jelikož může změnit třeba kadenci na úkor efektivity. V automatu lze vyzvedávat nejrůznější collectibly, a kdybych měl nějaká Amiiba, využil bych je také tam. Zatímco centrální hub se v Kirbyho hrách nacházel i dříve, právě stavění je relativně vítanou novinkou, i když probíhá tak jednoduše, jak to jen jde. Koneckonců, kdyby vás zdejší aktivity nebavily, nemusíte městečko prakticky navštívit.

Na to, jak graficky jednoduchá tahle hra vlastně je, je až s podivem, jak dokáže být v některých momentech neostrá.

Na herní mapě lze zamířit i k dalším portálům. Ty vedou ke speciálním úrovním, jež představují zajímavé výzvy na čas. Základní limit je v každém případě poměrně velkorysý, a tak nejde ani tak o výzvu samotnou, jako spíše o zpestření hratelnosti. Pokud však budete chtít splnit i přednastavený časový limit, docela se u toho zapotíte, a některé časy překonají jen ti nejostřílenější hráči. 

To zásadní už zaznělo, snad s jedinou výjimkou. Tohle všechno jde dělat i ve dvou. Kirby nabízí režim dvou hráčů. Jako obvykle, nemusíte k tomu mít žádný druhý ovladač, neboť se hra ovládá pár tlačítky a plnohodnotně jej lze hrát i s jedním Joy-conem. Pokud se do co-opu pustíte, je potřeba se nejprve dohodnout, kdo bude hrát za Kirbyho se všemi jeho vlastnostmi, a kdo se zhostí role Bandana Waddle Dee s šátkem přes hlavu a kopím v ruce. Jde o trochu… nudnější? variantu, neboť se v jistém slova smyslu vytrácí kouzlo objevování všech aspektů hry, protože to zábavnější si užije váš spoluhráč, na druhou stranu si ale hru užijete s někým vedle vás, což je vždy vítané zpestření. 

O grafiku v Kirbym nejde. Pro někoho tohle krédo platí beze zbytku, na Nintendu Switch však tak jako tak nelze čekat zázraky. Pokud čekáte nejkrásnější hru všech dob, tak tu nedostanete. Naopak, na to, jak graficky jednoduchá tahle hra vlastně je, je až s podivem, jak dokáže být v některých momentech neostrá. Neřekl bych vyloženě ošklivá, ale i v handheldu jsou dohledové vzdálenosti vyloženě tristní a šum způsobený nízkým rozlišením je prostě na rok 2022 ostudný. 

To je ale prakticky jediná hra na kráse. Druhá, minimálně pro někoho, spočívá v tom, že na těchto řádcích není nic víc. Žádné ale, žádné překvapení, Kirby je prostě takový, jaký se zdá být na první pohled. Záleží ale na úhlu pohledu. Který je ten váš?