Recenze Metroid Dread - nekompromisní zakladatel žánru ukazuje, jak se to má dělat | Kapitola 3
Seznam kapitol
Značka, ze které se postupem let v podstatě vyklubal samostatný herní žánr, opět vystupuje ze stínů a má ambice, aby všem konkurentům ukázala, kdo je tady pánem. Jak se jí to podařilo a zdalipak má smysl do Metroid Dread investovat svůj čas a peníze se můžete dočíst na následujících řádcích.
ČIRÁ KRÁSA
Musím se ale přiznat, že hlavní důvod, proč jsem se o Metroid Dread zajímal, byl grafický kabátek hry. Bylo to to první, co mě na hře upoutalo, protože v základu dvojrozměrná klasika ožívá za pomoci velmi vhodně zvolené škály barev v kombinaci se skvělým prostředím. Tohle všechno dohromady dokáže i na malém displeji relativně slabého Nintenda Switch vykouzlit velkou spoustu doopravdy hezkých scén. Každý z vyobrazených světů má svou specifickou atmosféru a to, že jste vstoupili do zóny, kde operují E.M.M.I. poznáte na první dobrou.
Ruku v ruce se vším výše uvedeným jdou i souboje s bossy. Popravdě jsou ale tyto souboje o dost jednodušší, než bych si dokázal představit. Vždy jsem měl za to, že souboj s bossem je vrcholem úrovně a něco, co není snadné zdolat. Při hře na normální obtížnost jsem prakticky s žádným neměl žádný závažnější problém. Jak na daného soupeře vyzrát zjistíte vždycky velmi rychle. A to i přesto, že má souboj vždy několik fází.
Žádný z těchto malých neduhů nemůže zakrýt fakt, že Metroid Dread je setsakramentsky dobrá hra
Vše je však pouze přípravou na ty nejdůležitější souboje, kterými jsou likvidace E.M.M.I. a s nimi spojená hra na honěnou. Každý z těchto robotů se chová trošičku jinak a každého lze zneškodnit pouze předepsaným způsobem, což vyžaduje dobrou orientaci v prostředí v kombinaci se správnými pohyby a používáním speciálních dovedností obleku hlavní hrdinky. Jedině tehdy máte šanci na úspěch.
DEFINICE ŽÁNRU
Pominu-li hudební podkres, který se z větší části skládá z ambientních tónů, které doplňuje skřípání či zvuk tekoucí lávy, jde doopravdy o definici žánru, kterému hra samotná dala jméno. Najdete zde všechno, co vlastně od správné metroidvanie očekáváte. Plynulý pohyb hlavní hrdinky, umně zkombinovaný se systémem postupného progresu, který vždy něčím ozvláštní hratelnost jde ruku v ruce s báječnou grafikou, která vypadá dobře jak na malém displeji handheldu, tak i na velké obrazovce.
Jistým nedostatkem budiž souboje se strážci úrovní, kteří sice designem překvapit umí, ale obtížnostně by mohli pořádně přitvrdit. Nehledě na to je ale hra v zásadě prosta jakýchkoliv grafických bugů. Jen asi třikrát v průběhu hraní se mi stalo, že se některý ze základních protivníků zasekl mezi plošinky a byl pak snadnějším cílem likvidaci. Ovšem žádný z těchto malých neduhů nemůže zakrýt fakt, že Metroid Dread je setsakramentsky dobrá hra, která uspokojí každého fanouška žánru metroidvanií. Ti ostatní by také rozhodně měli zapřemýšlet, zda to s tímto žánrem nezkusit. Protože právě v Dreadu dostanou jedinečnou možnost začít s parádním zástupcem.
Verdikt
Výborná hra, která netrpí žádnými zásadními chybami. Je přístupná nováčkům, ale i veteránům žánru dokáže poskytnout kýžený zážitek z hraní.
