Road 96 Recenze Recenze Road 96, roadtripu, který doslova chutná po svobodě

Recenze Road 96, roadtripu, který doslova chutná po svobodě

Jaroslav Burda

Jaroslav Burda

2. 9. 2021 10:45

Seznam kapitol

1. NA CESTĚ 2. SVEZ SE 3. SVOBODNÉ LÉTO

Batoh na zádech, samota a tisíce kilometrů či mil v nohách. Taková je realita mnoha lidí, kteří více či méně dobrovolně podnikají nekonečné cesty za dobrodružstvím (nebo svobodou). A přesně taková je realita Road 96. Stojí tahle nezávislá záležitost za koupi?

Reklama
Reklama

„No one's road is the same,“ pyšní se vývojáři z DigixArt Entertainment, autoři oceňovaných kousků jako Valiant Hearts a Memories Retold. Po dohrání jejich aktuální novinky Road 96, mohu jejich smělá slova potvrdit: skutečně, žádná cesta, kterou podniknete napříč fiktivní krajinou Petrie není stejná. Příběhová adventura s procedurálně generovanými úseky vaší cesty, se podle slov autorů inspirovala tvorbou bratří Coenových, ale i v díle Quentina Tarantina nebo Pong Džun-Hoa (hvězdy korejské filmové akademie).


MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

  • Doporučená cena: 510 Kč (Steam)
  • Vychází na: PC a Switch
  • Potěší vás v případě, že: Rádi cestujete
  • Česká lokalizace: Ne
  • Bude vás bavit, pokud: Jste si užili Life Is Strange
  • Tvůrci také stojí za: Valiant Hearts a Memories Retold

Léto 1996. Petria, země, v jejímž čele stojí autoritářská vláda, jež se chopila moci železnou pěstí, pod jejímž útlakem trpí především ti, kteří vzhlížejí k demokratickým hodnotám. Pro režimní média, sílící policejní šikana, náborová propaganda mladých sympatizantů, údajné teroristické útoky odpůrců a jeden ostře hlídaný hraniční přechod. Petria nevzkvétá a nemíří k lepším zítřkům oplývajícím medem, mlékem a strdím. Vězení jsou přeplněna politickými vězni a s blížícími se volbami dochází po celé zemi k sílícím nepokojům a blokádám. V kůži uvědomělého mladého disidenta, odmítajícího oficiální vládnoucí ideologii, je vaším jediným cílem "prchnout za kopečky" a ve svém aktivním odporu vůči establishmentu pokračovat z bezpečí sousedícího území. S ohledem na nedávnou historii naší země, témata niterně blízká našinci.

TRAIL NAPŘÍČ KRAJINOU

Nenechte se oklamat grafickou stylizací, ne nepodobné sérii Life Is Strange. Ostatně i hry od Dontnodu předestřely před hráče vážná témata v líbivé komiksové grafice. Jaké bylo mé překvapení, když se do letního, takřka bezstarostného, sluncem prosluněného road tripu, začaly natahovat stíny vážných problémů. Počínaje ztrácejícími se stopaři, přes řádícího sériového vraha, až po úzkostlivé momenty a strach o život v posledních minutách cesty na hranicích. Nemluvě o bočních linkách a dramatických situacích během dlouhé cesty (na mysl mi bezděky vytanul film Smrt stopařek). Pakliže v něčem Road 96, silnice, ke které se upínají naděje všech postav v jejich kůži se ocitnete, exceluje, jsou to právě tyto momenty. K hraničnímu přechodu však vede dlouhá cesta napříč Petrií, během které zažijete mnoho dobrodružství, jež se vám zaryjí pod kůži. 

Navážete nová přátelství, střetnete se s řadou podivínů, tu a tam budete mít hluboko do kapsy, jindy si dopřejete luxusu zaplivaného motelového pokoje kdesi uprostřed pustiny. Osobní cesta za svobodou je lemována příhodami, jenž dobře znají všichni skuteční hikeři, kteří podnikají několika měsíční přechody slavných trailů např. napříč Spojenými státy, Pyrenejemi či Skotskem. O slastech a soužení si můžete přečíst např. na velmi čtivém blogu Jakubův cestovní deník Jakuba Čecha, který přešel řadu legendárních přechodů (za všechny jmenujme Pacific Crest Trail - 4.260 km, toho času se Jakub nachází na slovenské Cestě hrdinů SNP - 772,1 km). Velmi inspirativní čtení.

V Road 96 si však můžete cestu k hranicím zkrátit stopováním, autobusem, v několika případech vyzkoušet taxi, či kradený vůz. Pochopitelně, že míle můžete ukrajovat hezky "po svých", za doprovodu vyhrávajících cvrčků v líném letním odpoledni a fantastického kytarového soundtracku, který jako by vypadl z partitur Life Is Strange. Ostatně na své cestě kompletujete sbírku klasických kazet do walkmana (však se píše se rok 1996 a první discmany se teprve objevují). Ať už zvolíte jakoukoliv formu cestování (mně se osvědčila kombinace všeho), vždy zažijete nová a neotřelá dobrodružství. Za celou hru se mi nestalo, že by se jakákoliv linka opakovala, za což vývojářům tleskám ve stoje. Jednou při stopování narazíte na bodrého kamioňáka, se kterým zapředete zajímavý rozhovor, jindy budete účastníky dramatické policejní kontroly, která se může (ale taky nemusí) Tarantinovsky zvrhnout. Další vzrušující chvíle vám připraví situace v motelu, jako vystřižená z filmu Tahle země není pro starý. 

Za celou hru se mi nestalo, že by se jakákoliv linka opakovala

S lidmi, se kterými se na své cestě potkáte, vedete dialogy, během nichž činíte rozhodnutí, které by měly ovlivnit budoucí děj. Ovšem dialogové volby mi za celou hru nepřišly tak zásadní jako v případě Life is Strange či her od Telltale, kde vaše předchozí činy mnohdy stojí něčí život. Hra také sleduje vaše politické preference. Ničením propagandistických plakátů prezidenta Tyraka stoupají volební preference demokratické opoziční kandidátky Florresové a naopak. Své politické smýšlení také můžete a nemusíte deklarovat v dialozích. Nicméně vyjma jedné, možná dvou situací, kdy můžete policii udat jednu ze zásadních postav příběhu, jsou volby spíše na oko. Nejabsurdnější situace nastala, když jsem se hladový a vyčerpaný vloupal do sejfu jakéhosi rychlého občerstvení, a ačkoliv jsem byl přistižen (což je dané příběhově), hra to nijak nereflektovala, a kromě vyhození z podniku mě nepostihla žádná penalizace. Trochu zvláštní. 

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz