Recenze Boxville, jednohubkové reminiscence Machinaria
České nezávislé studio Amanita Design sice pravidelně přichází s jedním audiovizuálním skvostem za druhým, někomu se však mohou pauzy mezi tituly zdát zbytečně dlouhé. Hledat pak něco, co se stylu tuzemských vývojářů alespoň trochu přiblíží, může být oříšek. Jednou z variant je Boxville, krásná point-and-click adventura, jež dává vzpomenout na oblíbené Machinarium.
Recenze Diablo IV – Tak se pekelníci přece jen dočkali…
Na chvilku se zastav poutníče a poslouchej! Tohle je příběh z dávných časů, z dob mýtů a legend, kdy mechanické myši byly kruté a nemotorné a lidstvo se teprve učilo sbírat loot. Pouze jedna hra tehdy vynikala svým božským přístupem – Diablo. Je to příběh o hráčích, kteří čekali dlouhých jedenáct let, aby se konečně vrátili do Sanctuary. Do svého oblíbeného světa plný děsivých démonů, nelítostných andělů, bohatého lootu a hlavně temné fantasy atmosféry, jakou umí málokterá hra. A já ti povím příběh, který začal před několika lety, kdy se velký Blizzard Entertaiment rozhodl poslat do Sanctuary Matku všeho zla. Čeká ho vykoupení nebo poslední hřebík do rakve? Pohodlně se usaď, venku totiž vítr hučí, vlci vyjí a už se připozdívá. Hodím poslední dřevo do kamen a ty bedlivě poslouchej. Náš čas totiž nadešel.
Z otloukánka ostříleným pouličním bojovníkem aneb recenze Street Fighter 6
Těžko uvěřit, že uteklo už sedm let od posledního číslovaného dílu série Street Fighter. Ještě dnes si pamatuju na všechny ty trable a patálie, které minulou pětku provázely. A že jich nebylo málo. Nicméně jádro pudla v podobě skvělého soubojového systému, který tvůrci (poprvé bez Jošinori Ona) vypilovali do nejmenšího detailu, naštěstí zůstal. I tak ale nevydařené vydání zůstalo v paměti fanoušků série až dodnes. Nový díl by rád svoji lehce pošramocenou reputaci napravil, a to i přesto, že se z jeho předchůdce stala stálice profi bojovkářského světa. Podaří se to ale i aktuálnímu dílu?
Recenze The Lord of the Rings: Gollum, která je stejně tak rozpačitá, jako Glum samotný
Není pro mě srdcovější záležitosti, než je cokoliv ze světa Středozemě. Miluju Pána prstenů, ať už v knižní, nebo filmové podobě. Bez přehání (jako opravdu!) jsem každý z filmů viděl stokrát, a kdybych se chtěl chlubit, moje niterná nerdovská část dokáže odrecitovat prakticky jakoukoliv scénu. Jakkoliv moje záliba v Tolkienově světě nekončí u jeho nejznámějšího díla, jako na ono nejznámější je na něj nejčastěji odkazováno i v dalších příbězích, které jsou postupně do zdejšího univerza zasazovány. V našem videoherním rybníčku se bude nově nejvíc skloňovat osud Gluma, hobita, jehož uchvátila moc prstenu natolik, až se kvůli němu dočista zbláznil. Tak snad vás na cestě novou hrou od Daedalicu nepotká něco podobného…
Recenze slušných závodů TT Isle Of Man: Ride on the Edge 3
Za královnu motorsportu považujeme Formuli 1. Královnou jednostopého motorsportu by v tom případě mohla být série MotoGP. A trůn motorsportového podsvětí může patřit šílenému podniku Tourist Trophy na Isle of Man. Jaká je už třetí herní adaptace tohoto téměř sebevražedného závodu?
Recenze Atomic Heart, jednoho z největších překvapení poslední doby
Když v polovině roku 2017 vylezl na světlo světa první trailer na svérázný Atomic Heart, člověk tak nějak netušil, zdali sní či bdí. První projekt nového studia? To víte že jo. Ta hra prostě vypadala příliš dobře na to, aby byla opravdová. Necelých šest let poté tady sedím, pozoruji poslední trailer před vydáním, a… A pořád mám v hlavě ten stejný guláš. Vždyť tohle je přinejlepším technologické demo, určitě ne hra! No a v tomto přesvědčení jsem žil až do chvíle, kdy jsem obdržel aktivační klíč. Dnes ovšem mohu po dvaceti hodinách hraní směle potvrdit, že Atomic Heart je nejen reálný, on je taky naprosto…
Recenze Monster Hunter Rise, jedné z nejlepších her Switche, na velké konzoli
Je vždycky těžké zapínat hru, v níž jste strávili přes sto hodin a plně ji vyzobali, v krátkém sledu znovu. Za poslední roky nebude moc titulů, v nichž jsem strávil více času, než v Monster Hunter Rise. Svého času Switch exkluzivita byla v mých očích jednou z nejlepších her na této hybridní konzoli vůbec. Po dvou letech se nyní dostáváme do fáze, kdy můžeme tuhle kapitolu uzavřít, protože se Rise dostává po PC i na konzole.
Recenze High on Life, koncentrovaného humoru Ricka a Mortyho, který by měl radši být seriálem
Na Xbox & Bethesda Games Showcase se v létě ukázalo několik zajímavých kousků, a jedním z těch asi nejtrhlejších bylo rozhodně High on Life. Hra, která hned dala najevo, čím bude – bláznivou střílečkou, které propůjčil hlas Justin Roiland, dabér Ricka a Mortyho. To slibovalo také velice specifický koktejl humoru a zasazení.
Recenze Marvel's Midnight Suns, pořádně hutné tahovky ze světa komiksů
Tvůrci slavného XCOMu nechali konečně mimozemšťany mimozemšťany a rozhodli se své umění přetavit do výpravného dobrodružství s hrdiny komiksového vydavatelství Marvel. Zdali se jim tento přechod povedl a dostáli všech svých slibů, to se budete moci dozvědět v následujících odstavcích, které by vám zároveň měly napovědět, jestli se o tuto hru blíže zajímat, či nikoli.
Recenze Gungrave G.O.R.E, čistokrevného hrobového průšvihu
Vždycky jsem měl velmi blízko ke hrám typu Devil May Cry nebo později i sérii Castlevania: Lords of Shadow. Pokud pominu fakt, že takovýchto her v poslední době příliš mnoho nevzniká, tak čas od času se přeci jen objeví titul, který se tomuto žánru (hack and slash či 3rd person shooter) velmi přibližuje. Gungrave se již od začátku tváří, že bude drsňáckou střílečkou se silným hlavním hrdinou, kde bude nutné permanentně držet prst na spoušti. Zásadní otázkou však zůstává, jestli to bude stačit!
Recenze kolekce Sonic Origins, jenž se snaží ukázat, že Sonic není jen film
O tom, že není remaster jako remaster, není třeba dlouze debatovat. Paskvilů, her jen lehce přetřených od prachu a vydaných s velkou pompou, jsme za ty roky viděli nespočet. Řekl bych, že jsme jich vlastně viděli mnohem víc, než kolik jsme viděli těch kvalitních, pečlivě připravených balíčků, které byla radost hrát a někdy i sledovat. Do jaké škatulky patří Sonic Origins, se teprve dozvíte, už teď bych ale řekl, že si některé své šrámy odnáší po střetu se světem tam venku trochu neprávem.
Recenze Sonic Frontiers, v němž modrý ježek objevuje nové dálavy, ale je za to až zbytečně pranýřován
Cítím určitou povinnost na začátku každé recenze libovolné hry se Sonicem v hlavní roli zrekapitulovat, jak to s modrým ježkem vlastně historicky bylo. Sega se ale zásadně zasadila o to, že jste podobná resumé četli v posledních letech několikrát, a tak je retrospektivní okénko poněkud zbytečné. Naopak se možná sluší připomenout, že to není minulost, díky které Sonica vytahujeme na světlo světa tak často, ale současnost, kterou bych antidatoval někam k roku 2020, kdy vyšel film s Jimem Carreym v hlavní roli. Možná i díky němu nedávno vyšla v lecčem revoluční hra, o které se v posledních dnech tak často mluví.