Recenze The Lord of the Rings: Gollum, která je stejně tak rozpačitá, jako Glum samotný | Kapitola 2
Není pro mě srdcovější záležitosti, než je cokoliv ze světa Středozemě. Miluju Pána prstenů, ať už v knižní, nebo filmové podobě. Bez přehání (jako opravdu!) jsem každý z filmů viděl stokrát, a kdybych se chtěl chlubit, moje niterná nerdovská část dokáže odrecitovat prakticky jakoukoliv scénu. Jakkoliv moje záliba v Tolkienově světě nekončí u jeho nejznámějšího díla, jako na ono nejznámější je na něj nejčastěji odkazováno i v dalších příbězích, které jsou postupně do zdejšího univerza zasazovány. V našem videoherním rybníčku se bude nově nejvíc skloňovat osud Gluma, hobita, jehož uchvátila moc prstenu natolik, až se kvůli němu dočista zbláznil. Tak snad vás na cestě novou hrou od Daedalicu nepotká něco podobného…
Rád bych sice konečně začal kritizovat, protože kritikou bude protkána celá druhá polovina téhle recenze, ale v krátkosti ještě navážu na popis hlavní postavy hry. Jakkoliv je Glum spíše samotářský, poměrně často hovoří. Druhou pochvalu tak musím autorům vyseknout za dabing, specificky za volbu herců, kteří se všech rolí zhostili. Glum, ačkoliv nadabován Waynem Foresterem, zní skoro stejně jako kdyby mu hlas propůjčil Andy Serkis. Velice zkraje hry potkáte i šedého čaroděje, kterého nemluví Ian McKellen, ale zase to celé zní úplně stejně jako by někdo vykrádal zvukovou stopu filmové trilogie nebo Hobita, přitom jde o hlas Andrese Williamse.
Domnívám se tak, že ve firmě pracovala spousta lidí, která si byla vědoma toho, s čím pracuje, a která našla možná až překvapivě dobrá řešení, jak uspokojit všechny, třeba i s nižším rozpočtem.
Jenže v obecné rovině ve firmě lidí nepracovalo dost.
Ať už jich bylo málo, nebo měli málo času, nebo neměli dostatek dovedností, něco stojí za tím, že zeje obrovská propast mezi duší Golluma a jeho fyzickým ztvárněním. Hra je stejně jako Glum prostě tak nějak špatně divná. Nedá se říct, že by byla vizuálně odpudivá, ale místy se její podoba nedá vyjádřit jinak. Nedá se říct, že by všechny animace byly špatné, ale místy jsou skutečně přinejmenším toporné, možná odfláklé, nehezké, neplynulé, zvláštní. Nejen technicky, ale i umělecky.
To, co by jinak působilo zajímavě, totálně pohřbívají produkční hodnoty.
To samé se dá říct o hratelnosti. Glum toho moc nedělá, běhá, skáče, leze, plave, má nějakou výdrž… ale i tohle málo je v The Lord of the Rings: Gollum prostě divné, špatné. Všechno působí tak nějak podivně zrychleně, neohrabaně. Neučesaně, neomaleně, neopracovaně. Jako by někdo v enginu (Unreal Enginu 5!) vytvořil Gluma v klidu a Gluma v běhu, ale mezi jeho klidovým režimem a jeho maximální rychlostí neudělal nic mezi. Jakmile Glum zemře, bez jakékoliv animace, zvuku nebo čehokoliv jiného se okamžitě objeví výzva k opakování, ale to co by jinde mohlo působit jako záměr se snahou nezdržovat tady působí jako absence nějakého přirozeného přechodu.
Gollum v mnoha ohledech působí spíše jako prototyp, kterému se má někdo následující rok věnovat než jako finální hra, která se má nabízet zákazníkům. Nic nepůsobí dotaženě, nic nepůsobí finálně.
To, že je Gollum po hratelnostní stránce jednoduchou hrou mi nevadí. Vadí mi, že i přes jednoduchost nejsou systémy dotažené do konce. Plížení je primitivní, ale několikrát se přistihnete při přemýšlení, jak to, že vás někdo vidí, nebo kde je nějaká hranice, za kterou nesmíte projít. A to, že vás někdo klepl přes hlavu - byla chyba vaše nebo chyba hry?
Glum vám tohle posuzování zrovna neulehčuje. Bugů je ve hře množství přímo neskutečné. Už dlouho jsem neviděl takhle rozbitou hru (a to se hraním rozbitých her do určité míry živím). Nejde o nějaké drobnosti, které by vám vyloženě kazily zážitek, ale pokud se vám nenačte level a vy po loadingu stojíte ve vzduchoprázdnu, je očividně něco špatně. Obvykle jsem shovívavý, Gollum ale nějak překypěl natolik, že jsem nad ním stejně jako Samvěd zlomil hůl.
Gollum v mnoha ohledech působí spíše jako prototyp, kterému se má někdo následující rok věnovat než jako finální hra.
To, co by jinak působilo zajímavě, totálně pohřbívají produkční hodnoty. Ze hry je na první pohled vidět, že nejde o AAA titul – na čemž není nic špatného, ve chvíli, kdy se svým rozpočtem umíte pracovat. Vývojáři ale měli velké oči, načrtli si hru, pak jako by jim došly peníze a oni tak jen dolátali projekt na poslední chvíli na koleni.
Je mi líto, že se uchyluji k těmhle zkratkovitým soudům, protože jsem za několik posledních let poznal, že situace nikdy není tak jednoduchá, jak se na první pohled může zdát. Nechci nijak snižovat snahy autorů, nechci ani, aby se příště o něco podobného nikdo další nepokusil, protože na to nemá, přál bych si ale klidně menší a umělecky promyšlenější hru, než dílo, které úplně zbytečně přerostlo sebe samo.
Ve chvíli, kdy člověk vývojáře nešetří a nevidí na jejich hře nic obdivuhodného, je pak najednou snadným terčem i ona primitivní hratelnost, se kterou jsem byl od začátku smířený. Člověk si najednou říká: Kdyby aspoň tohle! Jenže v současné podobě je Gollum jen prázdná schránka, která jenom pracuje s extrémně zajímavou postavou a ničím nezaplněnou časovou epochou, která klidně nějaký příběh k odvyprávění snese. Není to vyloženě málo, ale… můžete bez toho klidně i žít.
Verdikt
I kdyby vývojáři zvládli opravit všechny bugy, Gollum zůstane rozpolcenou schránkou, s níž vydrží Frodo, Sam, a jen pár vybraných postav na světě. Vsadil bych co chcete, že vy mezi ně patřit nechcete.
