Recenze Coffee Talk Episode 2: Hibiscus & Butterfly, pokračování nezávislého klenotu

Do kavárny přijde noční policista, vlkodlak internista, satyr influencer a kočkoholka superstar. Ne, to není začátek bizarního vtipu, ale celkem normální večerní posezení v Coffee Talk.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

• Doporučená cena: 429 korun
• Základní herní doba: 5 hodin
• Faktor znovuhratelnosti: Coffee Talk doslova vybízí k prozkoumávání, odhalování alternativních konců a rozklíčování tajemství v rámci zakotvení do metahraní
• Česká lokalizace: Bohužel ne. Bez vysoké úrovně angličtiny (nebo jiného nabízeného jazyka) nemá vůbec cenu hrát

K téhle fantastické nezávislé záležitosti indonéského studia Toge Productions jsem přičichl víceméně náhodou někdy na začátku letošního roku a okamžitě mi učarovala. Dokonce do té míry, že se pro mě chystaný druhý díl s podtitulem Hibiscus & Butterfly stal zdaleka nejočekávanější hrou minimálně pro jarní období letošního roku. Je poměrně obtížné vysvětlit, co je na Coffe Talku, a potažmo i jeho druhém dílu, vlastně tak přitažlivého, ale zkusme se do toho pustit.

ZPÁTKY DOMA

Coffee Talk je v zásadě velmi stylizovaná vizuální novela. Hned zkraje je tedy pro neznalce nutné podotknout, že jeho půvab nestojí ani tak moc na samotné hratelnosti, ale spíše na budování světa a naprosto pohlcující atmosféře noční kavárny, kam si chodí rozmanitá skupina štamgastů vylévat srdíčko s mírně záhadným baristou, tedy Vámi. To beze zbytku platí pro první i druhý díl.

Chtělo by se tedy říct, že dvojka přináší více téhož. Opět se otevírají dveře eponymního podniku, který se za ty tři roky moc nezměnil. Nejvýraznější změnou je, že k starým známým návštěvníkům přibývá pár neotřelých tváří. Nově tak za barem prožíváte osudy ambiciózního influencera na odpočinku (satyra) Lucase, úzkostlivé a internetovým hejtem zdrcené operní pěvkyně (banshee) Riony nebo nápadně povědomého cizince Silvera. Jejich příběhy se ale samozřejmě nad šálkem teplého nápoje proplétají s mystickým případem policisty Jorjiho, životním bloumáním vyhořelého upíra Hyda, svatbou hádajících se hrdliček Luy a Baileyse a dalších.

Není žádným tajemstvím, že právě zajímavé osudy hlavních hrdinů jsou naprosto klíčovým prvkem hry a nebudu do nich nijak hlouběji zabrušovat. Můžu ale poznamenat, že mi příběh hry přijde přece jen o něco rozvětvenější a pestřejší než u prvního dílu, i když je stále velmi komorní a civilní, což se perfektně hodí k stylizaci a zasazení hry. Zmíněné větvení se navíc týká i samotných herních mechanismů. Jednotlivé osudy mají ještě více vyústění a jsou minimálně na první pohled více vzájemně provázány, což dále vyzývá k objevování a návratu do jednotlivých kapitol (dnů). Pokud vás u prvního dílu nadchla možnost objevovat skryté významy po dohrání a uspokojivé vyzobávání achievementů, dvojka podobného obsahu skrývá ještě daleko více.

Z ŠUPLETE

Je to způsobeno i tím, že autoři Hibiscus & Butterfly přece jen o něco obohatili hratelnostně. Základně sice stále jen čtete dialogy, do kterých nemůžete nijak zasahovat a děj ovlivňujete hlavně přípravou teplých nápojů. Jak už ale název napovídá, k základnímu setu přísad přibyly dvě nové v podobě ibišku a modrého čaje (clitoria ternatea), které pochopitelně budete připravovat velmi často. Díky tomu je podstatně obsáhlejší i katalog speciálních pojmenovaných drinků. Zároveň na vás ale čeká i nový prvek v podobě šuplíku, kam si barista schovává klíčové předměty a pak je může dotčeným postavám předávat s jejich nápojem. V zásadě nenuceně tak můžete ovlivnit třeba usmíření některých párů nebo složení svatebního večírku a samozřejmě je s tímto systémem nakládáno při návratu v čase a bourání čtvrté zdi.

MODRÝ ČAJ   Jednou z novinek avizovaných v názvu hry je čaj z okvětních lístků butterfly pea, jinak známý jako blue pea. Ten se vyrábí z klitorie ternatské (clitoria ternatea, název skutečně vychází z podoby s částí ženského pohlavního orgánu) a vyznačuje se sytě modrou barvou. Využívá se tedy i pro ozvláštnění jiných nápojů včetně alkoholu. Zajímavá je především reakce s kyselými látkami, třeba šťávou z citronu, po které pití získá sytě fialovou barvu. Tímto zdravím kolegy Pecháčka a Štrbu a vzpomínám na příjemný večer v hamburském hotelovém baru.   i Zdroj: Tadeáš Pepř / Hrej.cz

Pro mě osobně tak dvojka v mnoha ohledech překonává jedničku. Stále se skví výborně a přirozeně napsanými dialogy, zajímavými postavami a velmi hravou prací s motivy. Emotivní diskuze se stáčejí všemi směry, přes principy lidských vztahů, lásky, života, smrti, životních a profesních ambicí k fungování médií, sociálních sítí nebo glosování herního vývoje a byznysu. Navíc ještě trochu ubylo zbytečného hipsterského patosu, který občas škodil dřívějším dialogům Aquy a Myrtle. Logicky tu sice chybí ten příjemný moment překvapení, naprosto adekvátně ho ale nahrazuje nostalgický dojem návratu do dobře známého prostředí. S láskou k prvnímu Coffee Talku jsem si prostě v lokálu pixelartové kavárny připadal trochu jako doma. Vlastně ve mně evokuje podobné pocity, jako ve většině hrdinů, které ve hře potkáváte.

Dílem za to samozřejmě může i stále nádherná stylizace a minimalistické ozvučení s příjemným lo-fi soundtrackem, který tentokrát hraje i docela důležitou roli přímo ve hře. Také v tomto ohledu je Hibiscus & Butterfly o něco hravější, protože za okny, v ulicích Seattlu, řádí nekonečná bouřková sezóna vyhazující pojistky.

i Zdroj: Tadeáš Pepř / Hrej.cz

Jen obtížně tak hledám zásadnější výtky. Je nasnadě, že vás Coffee Talk 2 nebude bavit, pokud vám nevoněl první díl, nebo pokud obecně nemáte rádi méně interaktivní a více příběhové zážitky. K opravdovému vychutnání všech tajů hry je také obecně potřeba mít kladný vztah ke kavárenské kultuře. Tak jako tak ale příznivci vizuálních novel dostanou další velmi emotivní zážitek plný naděje, porozumění a příjemného laborování nad mezilidskými vztahy. Pokud jste navíc předplatitelé Game Passu, budou na vás v knihovně čekat obě hry. Coffee Talku to nicméně moc sluší i na Switchi. Nebo na jakékoliv jiné platformě. Máte se na co těšit.

A já vám možnost zažít to poprvé upřímně závidím.