Recenze kolekce Sonic Origins, jenž se snaží ukázat, že Sonic není jen film | Kapitola 3
Seznam kapitol
O tom, že není remaster jako remaster, není třeba dlouze debatovat. Paskvilů, her jen lehce přetřených od prachu a vydaných s velkou pompou, jsme za ty roky viděli nespočet. Řekl bych, že jsme jich vlastně viděli mnohem víc, než kolik jsme viděli těch kvalitních, pečlivě připravených balíčků, které byla radost hrát a někdy i sledovat. Do jaké škatulky patří Sonic Origins, se teprve dozvíte, už teď bych ale řekl, že si některé své šrámy odnáší po střetu se světem tam venku trochu neprávem.
Ačkoliv jsem mluvil o třech režimech, seznam musíme rozšířit o Story mode, v němž si projdete všechny čtyři hry hezky chronologicky za sebou, režim Missions, v němž máte před sebou specifické úkoly, které hra hodnotí, nebo odemykatelný Mirror mód, v němž poběžíte zrcadlově obrácenými úrovněmi. Přijde vám to málo? A to jsem ještě nezmínil Muzeum, v němž najdete všechno od hudby až po naprosto perfektní cutscény, včetně věcí, které se na veřejnost podívaly vůbec poprvé. A i když mám pocit, že pořád jen vypisuji novinky a možnosti hry, stále nejsem u konce. Součástí Sonica 3 je například i část Blue Sphere, která původně vznikla jako easter egg a která tak trochu navazuje na Special Stages ze třetího dílu, v nichž ve 3D světě sbíráte modré kuličky, respektive penízky, ke kterým můžete jejich sbíráním přijít. Přiznám se, že tady si pomůžu internetem, ale celkově byste měli mít 128 016 000 možných layoutů těchto map. To vám snad na nějaký čas vystačí!
Slavíme narozeniny jedné z nejdůležitějších značek herního průmyslu, a to ze Sonica a jeho přátel neudělá mladíky, kterým je zase jeden rok. Je jim třicet, a tomu odpovídá i to, jak vypadají.
Celkově si myslím, že si na obsah nikdo stěžovat nemůže. A, když jsme u toho, ani na hratelnost. V mých očích by mohla být maličko přesnější, ale protože kolekce nutně hraje na nostalgickou strunu, hraje se prostě pořád stejně, a pořád stejně dobře. A zase je tady malý-velký upgrade, protože všechny hry můžete hrát kromě Sonica i za Tailse a Knucklese, tedy i ve hrách, v nichž nikdy nevystupovali, a to včetně jejich vlastností a dovedností, čímž se opět mění to, jak na jednotlivé úrovně pohlížíte. Jedinou výjimkou je Sonic CD, kde je vedle Sonica jen Tails.
I to je bonus toho, že hra běží na novém enginu a nejde o pouhou emulaci. Jestliže někdo namítne, že s novým enginem měla přijít i nová grafika, nesouhlasím. Respektive, čert ví, jak by to dopadlo. Grafických vylepšení jsem si, přiznám se, nevšiml, ale zároveň jsem je ani nepotřeboval. Slavíme narozeniny jedné z nejdůležitějších značek herního průmyslu, a to ze Sonica a jeho přátel neudělá mladíky, kterým je zase jeden rok. Je jim třicet, a tomu odpovídá i to, jak vypadají. Berte, nebo nechte být, ale narovinu říkám, že zrovna takováhle kolekce pamětníky může zasáhnout do těch nejniternějších míst.
Verdikt
Že je Sonic Origins pouhou snahou o svezení se na vlně úspěchu filmů je víc než jasné. A? Pro hráče z toho nic neplyne, kolekce dodává přesně to, co říkala, se spoustou drobností navíc.