Recenze Diablo IV – Tak se pekelníci přece jen dočkali… | Kapitola 3

Pokud někdo umí vzbudit v hráčích nenávist a nedůvěru, tak je to po pár eskapádách právě Blizzard - a to ačkoliv to říkám k smrti nerad. Faktem je, že Immortal nebyl úplně přátelskou záležitostí, pokud jste chtěli všechen obsah ze shopu. In-game obchod v Diablu IV je na tom obdobně. Transmog na všechny možné třídy a mounty stojí pekelně moc (asi okolo 700 Kč jeden). Ale faktem taky je, že já osobně jsem v něm strávil tak tři minuty, pokrčil rameny a šel hrát dál. Během hraní jsem neměl pocit, že bych byl do dalších nákupů, jakkoliv nucený. Jde totiž o opravdu čistě kosmetické předměty, abyste si mohli poměřovat svůj… gear s ostatními hráči ve městě. O nic víc nejde. Během hraní jsem našel desítky krásných zbrojí, které mi už nikdo nevezme a které mohu na svoji postavičku kdykoliv navléct. Takže osobně s nějakou zpoplatněnou kosmetikou nemám nejmenší problém, i když chápu, že pro někoho může i tak být trnem v oku. 

Obdobně navíc bude fungovat battlepass, který se spustí s první sezónou příští měsíc. Opět by se ale mělo jednat pouze a čistě o kosmetické předměty. Záleží, jak se k tomu stavíte vy. Mě to nijak ani nepohoršuje, ani neuráží. 

TAK JAK TEDA PANE MISTR?

Abych se velkým obloukem vrátil k mému povídání na začátku. Blizzard se snažil udělat hru přístupnou pro všechny. Z hlediska příběhu i hratelnosti. Každý hráč RPG se tu tak musí cítit jako ryba ve vodě. Máme tu dospělý příběh, který ukazuje konflikt Otce a Matky celého světa Sanctuary. Po hudební a vizuální stránce není Diablu IV co vyčítat. Vyprávění má spád. A endgame nabízí obsah plný výzev a především vyšší obtížností, jak to mají veteráni série rádi. Faktem tedy je, že i casual nováček si přijde na své a nakoukne do loru temného fantasy světa, zatímco stejnou slast zažije veterán který se těší až jeho sekera zakusí největší démony v těch nejhlubších žalářích. 

i Zdroj: Lukáš Černohorský / Hrej.cz

Samozřejmě se hra neobešla bez pár skvrn na kráse. Sem tam se ukáže grafický glitch, obtížnost je na můj vkus prostě zbytečně nízká a vypichováním drobností bych mohl pokračovat dál. Je ale jasné, že Blizzard chce hru do budoucna podporovat a jsem zvědavý, jak dokáže poslední pokračování v sáze bavit i za několik měsíců. 

S Tadeášem jsme se při zběžné diskuzi nad prvními dojmy shodli, že Blizzard vlastně nepřišel s ničím převratným nebo novým. Ano i ne. Nechává se totiž inspirovat svými jinými značkami a místo revoluce přináší pekelně dobrou evoluci. Protože Diablo IV přineslo fanouškům přesně to, co žádali. A to, co Diablo dělá, tak dělá pekelně dobře. Za sebe můžu říci, že mě už velmi (velmi!) dlouho žádná takhle hra nebavila, netrávil jsem u ní absurdní hodiny v kuse a netěšil se na moment, kdy se do virtuálního světa budu moct zase vrátit. Hratelnostně totiž Diablo funguje jako ty pověstné švýcarské hodinky a dopamin, který vám do žil vstřikuje nový loot, je prostě ta nejsladší droga, kterou jsem za poslední roky ve videohrách pocítil. Ačkoliv se tedy nejedná o revoluci, tak v tom, co Diablo dělat chce, je prostě král. Teď mě omluvte, já se zase vrátím ke hraní. Ty démony někdo posekat musí.