Recenze s žánrem Akční (strana 3 z 8)

Jen málokterý hrdina má takovou šanci na okamžitou lásku hráčů, než opuštěná kočka. Právě na to sází Stray. Jde ale jen o geniální reklamní krok, nebo dokáže čtyřnohý hrdina nabídnout chytré okořenění hratelnosti?

Zatímco PlayStation se léta chlubil interaktivními příběhy z dílen Quantic Dream, Xbox si na ten svůj musel počkat až do teď. As Dusk Falls je velmi nenápadná, a o to zajímavější dramatická pecka.

Když hodíte do světa granát, doufáte, že každý další pokus bude mít obdobnou sílu. Britskému studiu Supermassive Games se to v roce 2015 podařilo – nemuseli jste patřit mezi milovníky hororů či hrát na PlayStationu, kde byla hra exkluzivně, a přesto jste o Until Dawn slyšeli první poslední. Jak se daří stejnému receptu po sedmi letech?

Vítejte na pobřeží Atlantiku, agente 47. Vaším úkolem bude tentokrát zjistit, co nepřátelé skrývají pod označením Operace Kraken. Jakmile budete na místě, vyhledejte náš kontakt Blue Viper, jenž poskytne další detaily o vašem cíli k likvidaci. A nezapomeňte se taky trochu ostříhat, od posledně vám narostlo pár vlasů. Nesluší vám to. Jo a oblek, tak ten pro tentokrát nechte doma. Nemáte ještě nějaký fešný baret z vaší poslední misi ve Francii?

Odehrát všechny Lego hry je už teď mnohem složitější než odehrát třeba všechny hry série Call of Duty. Výčet adaptovaných titulů by vydal na podstatnou část textového fondu této recenze, doba potřebná k jejich odehrání by pak byla přímo astronomická. Přesto se s hrami od Traveller’s Tales snažím držet krok a minimálně v posledních letech jsem hrál snad všechny bez výjimky. Ani tak ale nikdy nezapomenu na tu první, na Lego Star Wars. Na hru, o níž jsem odjakživa tvrdil, že není jen pro děti, a že si ji může užít prakticky kdokoliv. Není moc silnějších značek, které by dokázaly přivábit tolik nových hráčů, a tak si tuhle výzvu můžeme po letech opět zopakovat. Jenže ten, kdo na Lego zanevřel, nemá moc důvodů svůj postoj změnit - přestože celý svět tvrdí opak.

Přichází hrdina. Má dlouhé popelavé vlasy s růžovým copánkem do strany. Jeho oči jsou přátelské, nos špičatý, ústa sevřená, s výrazným nánosem fialové rtěnky. Ve zlaté zbroji se odráží toxická záře kolem poletujících nakažených světlušek. Čarodějova kletba zasáhla celý les, ale naštěstí je tu řešení. Odříkání receptu na borůvkový koláč pod kloboukem alespoň tři metry vysoké muchomůrky v půl druhé odpoledne spolehlivě přivolá léčivý déšť. Budou mít rytíř a jeho věrná činčila na cestu přes lávový potůček dostatek času? Uvidíme.

Co bude lidstvo dělat, pokud se postupná degradace Země nepodaří zastavit a ta bude neodvratně směřovat do momentu, kdy se stane neobyvatelnou? Co bude, až nám klimatizace nebudou dostatečně chladit úmorná horka, až nám dojde voda nebo až skrze smog neuvidíme sluneční svit… jakým směrem se potom nejchytřejší mozky upnou a o co se ve zdánlivě bezvýchodné situaci pokusí? Upnou se k tomu, že lidstvo (nebo alespoň nějaká jeho část) Zemi opustí a najde si život někde jinde mezi hvězdami? Nebo se snad rozhodnou zvrátit bezvýchodnou situaci pomocí technologií, jejichž existenci si dnes nedokážeme představit? Ale pokud někdo nadcházející katastrofu přežije, jaké pak budou následky těchto rozhodnutí?

Dámy a pánové, je to tady. Země se zachvěla, peklo zamrzlo a na svém počítači zase jednou spouštím hru, která se při načítání ani trochu netají tím, že je doma na PlayStationu. U příběhových her Davida Cage nás to už nepřekvapuje, Death Stranding jsme na PC tak nějak čekali, Days Gone a Horizon Zero Dawn byly tak trochu překvapením. Ale God of War? Inu, slovy legendárního slavíka Karla Gotta: „Tentokrát jsem to opravdu nečekal…“

Taktická kooperativní střílečka Extraction vyrostla ze základů veleúspěšného Rainbow Six Siege. Dokáže dosavadní zkušenosti vývojářů přetavit v úspěch, nebo končí podobně nedotaženě jako nedávný Back 4 Blood?

Málo se to o mně ví. Mám rád vesmír. Fascinuje mě. Děsí mě. A proto mám logicky rád i hry, které se ve vesmíru odehrávají. Nejvíc mě momentálně stále drží Elite: Dangerous, rád si ale tu a tam odběhnu k jiným jednohubkám, o kterých třeba kolikrát ani moc nevím. Takhle se mi do rukou kdysi dávno dostal Everspace, fantastický rogue-lite, který fantasticky vypadal, a snad ještě lépe se hrál. Přeskočme jeho druhý díl, a klidně zamiřme rovnou ke Choru, protože to je další hra, o které jsem pranic nevěděl a pustil se do ní bezhlavě bez žádného backgroundu. Jenže, asi to byla nějaká shoda náhod, protože Chorus a Everspace toho mají společného více, než by si někdo mohl myslet…

Téměř přesně 20 let od vydání prvního dílu se sci-fi série Halo dočkává regulérní šestky. Jak dopadlo uzavření druhé trilogie a jde skutečně o slibovaný návrat k původní formuli kultovní značky?

Call of Duty se po třech letech opět vrací do největší konfliktu lidských dějin. Povedlo se méně zkušenému týmu Sledgehammer Games napravit reputaci po nedotaženém WWII?

Ubisoft už zase zkouší vylepšit svou pověst nějakou "druhou" hrou. Říká se, že každá druhá hra v sérii je v případě Ubisoftu výrazně lepší než ta první. Dnes si ale vůbec prvně řekneme příběh o hře, která se druhého dílu vůbec nedočkala, ale jiná nová hra z ní přímo vychází. Seznamte se, tohle je Riders Republic.

Po roce se Square Enix opět pokouší zaujmout fanoušky komiksů od společnosti Marvel. Napravují Guardians of the Galaxy pověst, kterou virtuální Avengers trochu pošramotili?

Autoři původního Left 4 Dead a fiaska Evolve přichází s další hrou, kterou se chtějí vrátit ke kořenům, i když s jistou mírou inovací. Je Back 4 Blood zajímavým zbožím jen pro party spoluhráčů?

Přestože podpora Assassin's Creed Valhalla ještě nějaký čas potrvá, dalo by se říct, že Eivor už vystřílel skoro všechny šípy. Je načase předat otěže zase někomu dalšímu. Do sedla tentokrát naskočí Dani Rojas, který (nebo která, to už záleží čistě na vás) na ostrově Yara chystá velkolepý převrat. Máme tady další Far Cry.

Stačil jediný díl, aby se z Life is Strange stala kultovní značka. Jenže... zatím ten jediný díl vybočuje z toho, co nabídly další hry ze série nebo od studia Dontnodu. True Colors přicházejí s ambicí tento stav změnit a ukázat, že autoři - byť tentokrát ne přímo ti, kteří světu nabídli Life is Strange poprvé - vědí, jak se dělá pořádná příběhová adventura.

Že jsou rodinné hry na konzolích potřeba, to je obecně známý fakt. Sony tentokrát neplní díru na trhu s Knackem, ale vytahuje mnohem těžší kalibr. Hru, která byla dlouhé roky u ledu a v roce 2016 ji z něj vytáhlo studio Insomniac. Tehdy všem vytřelo zrak. Překoná sebe samo?

Biomutant slibuje mnohé. Hybrid hratelnosti celé řady známých sérií, zvláštní postapokalyptické zasazení i neotřelý systém craftingu. Dává tenhle mišmaš smysl?

Už je to nějaký ten pátek, co vyšlo poslední pokračování této slavné hororové značky. Letos však slaví čtvrtstoletí a za tu dobu k sobě dokázala přikovat mnoho fanoušků po celém světě. Fenomén pokračuje s již osmým regulérním dílem. Jaký si k jubileu nadělil dárek?

Nedostatek exkluzivních titulů pro současné konzole a nekonečný přísun odkladů letošních velkých her nechaly na jaře velký prostor pro zviditelnění některých méně nápadných kousků. Zatímco na podzim by se mohla novinka Returnal od vývojářů z Housemarque snadno ztratit, v současném herním suchu dostává příležitost, jakou by jí mohl leckterý konkurent závidět. Využije ji?

Kdopak by neznal Abea. Malého, nazelenalého a trochu přihlouplého mudokona, který se snaží zachránit svůj lid od svých nenažraných rádoby spoluobčanů. Soulstorm je přímo remakem hry, která vyšla již v roce 1998 pod názvem Oddworld: Abe´s Exodus. Nicméně se nás tvůrci rozhodli opět zaujmout stejným receptem, jako naposledy u remasteru New´n´Tasty, který byl výborným návratem k letité sérii. Jak tomu bude u aktuální novinky, kterou si mohli zahrát rovnou všichni předplatitelé služby PS Plus na pátém PlayStationu? Inu, čtěte dále.

Novinka od studia People Can Fly chce zabodovat v žánru looter-shooter. Spolu se Zdeňkem Pudivítrem jsme tedy vyčistili zbraně, zkontrolovali výstroj a dotáhli šrouby našeho transportéru, načež jsme vyrazili do válečné vřavy.