Recenze Lego Star Wars: The Skywalker Saga, ultimátní kolekce, která dělá všechno jinak, ale ne vždy dobře | Kapitola 3

Světů je ve hře nepočítaně (ehm, 23). Nechci to Skywalkerově sáze vyčítat, protože to vypovídá o pracovitosti a poctivosti autorů. Péče, která v tomto směru do hry šla, je obdivuhodná. Jako by autoři nic nechtěli nechat náhodě a každému fanouškovi chtěli nabídnout ten „jeho“ oblíbený svět. Tu „jeho“ oblíbenou scénu. Často to ale dělají tak nějak nešetrně, nešikovně, vytrhávají vám ovládání v klíčových momentech z rukou, jakoby tenhle element neodpovídal ambicím udělat z nové éry něco víc, tak jako se to daří v jiných oblastech.

To, co Skywalker sága nabízí, není revoluční gameplay nebo strhující tempo, je to ryze množství obsahu a humoru, který se neomrzí.

Lego Star Wars je v jeho nové iteraci krásnější než kdy dřív a vypadá skutečně k světu. Některé vybrané scény jsou fantasticky nasvícené, což v patřičných momentech pozvedává grafiku ještě o úroveň výš a bylo to dosud v Lego hrách něco naprosto nevídanéhé. Dabing je - troufám si říct - exceletní! Nový engine odvádí dobrou práci, i když byla jeho implementace dle zpráv vývojářů poměrně komplikovanou záležitostí. Upgrady postav jsou zajímavým konceptem, který krásně odměňuje trpělivé hráče, kteří šmejdí, kudy chodí. 

Těžko říct, jestli se i kvůli některým novinkám změnil koncept některých ovládacích prvků. Se světelným mečem se snáz dělají komba, mnohem větší kontrolu máte s Jedii i při použití síly, i když tady bych asi vývojářům doporučil převzít ovládání z jiných, ergonomicky lépe řešených her. Výrazně potlačené je stavění, což osobně považuji za největší ryze herní prohřešek hry. Neříkám, že se ze hry musel stát Fortnite… ale Lego přeci chcete stavět, ne? Jenže stavění se nevěnujete tolik. Takže to, že hrajete Lego hru, poznáte kromě postaviček především tak, že můžete spoustu věcí rozmlátit a sesbírat typické kostičky do vlastní kapsy. Jinak toho typicky legového spíše ubylo. A to se moc nestavělo ani dosud. 

Stejně tak dosud nebyly Lego světy složené výhradně z kostiček Lega - nové Star Wars nevyjímaje - ale stavebnicových částí je pocitově ještě míň. V intencích Star Wars navíc ubylo i kooperace. Ta je stále možná (jen lokálně), ale já upřímně ani tak nemyslím parťáka ve zbrani a průzkumu, jako spíš typicky Lego hvězdoválečné momenty, kdy se dvojice svou silou zvedá na plošinkách a řeší tak logické hádanky. Nevybavím si snad jediný moment, který by k něčemu takovému vybízel. Hráč dostane do rukou postavičku, která běhá, skáče, mlátí, střílí nebo seká nepřátele světelným mečem, ale nějakých speciálních pohybů vlastně hra moc nenabízí a zůstane relativně stereotypní od začátku až do konce. Všichni dokáží všechno důležité, v rámci levelů se všichni dokáží samostatně posunout dál a jiné postavičky potřebujete jen pro vyzobání všeho na sto procent. 

Je to přitom škoda, protože v tomhle směru byla bohatší už hra, která vyšla před 17 lety. To, co Skywalker sága nabízí, není revoluční gameplay nebo strhující tempo, je to ryze množství obsahu a humoru, který se neomrzí. Jakkoliv zaznívá především kritika, pořád nejde o špatnou hru, navíc jde o ultimátní balíček, kde najdete všechno v lehce zrychlené, kondenzované variantě. Jestli je to něco, co vám stačí ke štěstí, směle vás vyzývám k nákupu. Ale pořád nejde o ultimátní herní zážitek. Věci, které se změnily, mohou fungovat, ale nejsem si jistý, jak dobře fungují specificky se Star Wars. Změna perspektivy je super, ostatní věci se podle mě více projeví s jinou látkou než v rámci adaptace devíti filmů. Kouzlo z objevování a volnosti stojí v této struktuře bokem, což spolu s ostatními přešlapy láme téhle sáze vaz v ambici stát se něčím víc než jen další hrou s potenciálem, který zůstává z velké míry nenaplněný.