Recenze Marvel’s Guardians of the Galaxy, největší komiksové jízdy letošního podzimu | Kapitola 3

DRŽ SPOUŠŤ

Zatím jsem na Guardians doslova pěl ódy, teď ale přišel čas hře trochu vyčesat blechy z kožichu. Menší výhrady mám k technickému stavu. Ten není zdaleka špatný. Hra především vypadá opravdu parádně, na Xboxu Series X při nastavení priority grafiky a rozlišení jsou některé scény doslova ohromující, modely důležitých postav až pedantsky detailní a i na prostředích je znát velký smysl pro detail. Některé komplikovanější scény, kde spolu interaguje několik předmětů, ale nefungují úplně ideálně. Animace jsou občas mírně toporné, čas od času vypadne zvuk nebo titulky, na scéně i v cutscénách zůstávají překážející objekty. Jednou jsem se zasekl do nekonečného cyklu způsobeného příliš citlivým vstupováním do režimu plížení po římse, obecně občas tyto chybičky umí značně narušit skvělou atmosféru hry. Zarážel mě také nepříliš povedený lipsync a animace obličejů postav. Jinak naprosto nádherné modely po většinu času postrádají povedenější grimasy, jen se tak trpce šklebí a vlní rty. Při delších dialozích to působí hodně nepřirozeně. Jindy se přitom dokáže třeba mladičká Nikki rozvášnit tak, že její obličej evokuje perfektní obličeje druhého The Last of Us.

Druhým, zásadnějším problémem jsou souboje. I ty jsou většinou “v pohodě”. S čtveřicí parťáků v boji čelíte různým druhům nepřátel, využíváte jejich schopnosti, kombinujete je a Star-Lord se postupem času učí lépe a lépe používat své blastery. V prvních hodinách tak máte přímo radost z dynamických přestřelek, které nabízejí celou řadu poměrně chytrých (i když mělkých) mechanismů. Obzvlášť v pozdějších fázích hry, kdy soubojů přibývá, ale přichází obávaný stereotyp a v některých vybraných momentech jsou potyčky opravdu ubíjející a otravné. Na scénu totiž nastoupí extrémně odolní nepřátelé, nechvalně proslulé houby na náboje, takže se boj mění v nekonečné opakování nejúčinnějších komb a držení tlačítka pro střelbu. Škoda, že se Eidosu nepovedlo souboje okořenit o něco více, situaci navíc nenapomáhá značně fádní design nepřátel, kterých navíc není moc druhů a boj proti nim se výrazně neliší.

Jedním z nezpochybnitelných trumfů filmových strážců byl nabitý soundtrack

Boje sice ve hře není moc, většinu času se povídá, pochoduje po lokacích a řeší jednoduché, ale zábavné hádanky. Není ho ale tak málo, aby jeho nezajímavost nenarušovala celkový zážitek. A to je obrovská škoda, jde totiž o jedinou věc, kterou bych označil za vyložený problém. I když se sluší vypíchnout, že hře chybí česká lokalizace. A bez poctivé znalosti angličtiny si ji rozhodně neužijete tak, jak autoři zamýšleli.

TAKE ON MEEE

Zatím jsem nezmínil poslední klíčový prvek DNA Guardians of the Galaxy. Muziku! Ano, jedním z nezpochybnitelných trumfů filmových strážců byl nabitý soundtrack, který se doslova svezl na nastupujícím nostalgickém trendu osmdesátkové hudby. Herní Guardians se pyšní doslova natřískaným soundtrackem licencované hudby. Ve hře (dokonce přímo v rádiu, které můžete ovládat na palubě lodě Mantis) najdete hitovky od a-ha, Bonnie Tyler, Motley Crue, Iron Maiden, Ricka Astleyho, Europe a nepočítaně dalších. Autoři také pro hru speciálně připravili fiktivní rockovou kapelu Star-Lord i se svou malou diskografií (právě od ní si v této verzi univerza Peter Quill propůjčil jeho superhrdinské jméno).

i Zdroj: Hrej.cz

Nebudeme si nic nalhávat, soundtrack je naprosto boží. Některé scény jsou díky němu ještě pamětihodnější. I tak se ale nemůžu zbavit pocitu, že šel v rámci hry využít ještě lépe. Mimo řady předpřipravených scén se objevují jen v momentech, kdy v boji stisknutím kombinace tlačítek povzbudíte tým kratičkým proslovem a do uší vám (překvapivě potichu) zahraje část náhodné skladby, jinak ale vaše snažení doprovází orchestrální podkres. Ten je sice taky nadmíru povedený, vzhledem k hodně nabitému albu a bohatému prostoru pro jejich odehrání bych ale přece jen čekal o něco větší vytěžení ikonických hitů. 

Alespoň vám postupem času nezačnou lézt na nervy.

SKORO TO VYŠLO

Co dodat? Marvel’s Guardians of the Galaxy jsou skutečně povedenou akční příběhovou jízdou, kde skutečně nemusíte sbírat žádný otravný loot, nimrat se otravnými statistikami, řešit otravný multiplayer nebo otravně opakovat už dohrané mise na vyšší obtížnost. Při hraní skutečně jen sbíráte suroviny na pár drobných vylepšení Star-Lordových schopností a za utržené zkušenostní body odemykáte speciální schopnosti postav. Oba systémy jsou ale navrženy tak, abyste si během hry odemkli úplně všechno, aniž byste museli lokace kdovíjak podrobně prolézat nebo se nedejbože vracet. I když má sbírání elementů v Star-Lordově zbrani tak trochu pachuť metroidvanie, ničeho podobného se nedočkáte. Větší výzvu představují snad jen poschovávané kostýmy, ty ale pro zážitek z hraní vůbec důležité nejsou.

Takhle můžeme mluvit “jen” o zatraceně skvělé příběhové hře

V dnešní době přesycené otevřenými světy, season passy, DLC s boostery a všelijakou další havětí jde doslova o balzám na duši. Guardians of the Galaxy nabízejí jeden ucelený příběh. Ani na moment nemáte pocit, že by vám snad chtěli autoři něco schovat na příště nebo ještě hůře za placenou bránu. Tuhle jedničku prostě musím několikrát podtrhnout.

Je škoda, že se Eidos nepodařilo zdokonalit souboje, vychytat některé větší či menší chybky a pořádně dotáhnout animace obličejů. Pak by šlo o velmi vážného kandidáta na ocenění pro hru roku a prakticky dokonalou singleplayerovou superhrdinskou bombu. Takhle můžeme mluvit “jen” o zatraceně skvělé příběhové hře, kterou si užijí i nefanoušci předlohy. Troufám si tvrdit, že pro příznivce komiksů a obzvláště Guardians of the Galaxy jde o splněný sen. Smůlu mají snad jen ti, kteří vyhledávají kooperaci a komplikovanější systémy progressu.

i Zdroj: Hrej.cz

Pokud se vám na Avengers líbil příběh, ale štvalo vás všechno okolo, Guardians of the Galaxy jsou perfektní odpovědí. Square Enix s Marvelem opět přinášejí jedno z největších překvapení roku.