Far Cry 6 Recenze Recenze Far Cry 6, guerillové jízdy zbytečně velkým otevřeným světem

Recenze Far Cry 6, guerillové jízdy zbytečně velkým otevřeným světem

Jakub Štěpánek

Jakub Štěpánek

6. 10. 2021 13:00 8

Seznam kapitol

1. LETÍME DO KARIBIKU 2. JÁ VIDĚL DIVOKÉ KONĚ 3. VIVA LA REVOLUCIÓN

Přestože podpora Assassin's Creed Valhalla ještě nějaký čas potrvá, dalo by se říct, že Eivor už vystřílel skoro všechny šípy. Je načase předat otěže zase někomu dalšímu. Do sedla tentokrát naskočí Dani Rojas, který (nebo která, to už záleží čistě na vás) na ostrově Yara chystá velkolepý převrat. Máme tady další Far Cry.

Reklama
Reklama

Musím se přiznat, že je mi série Far Cry velmi blízká. Ano, souhlasím, že se v posledních letech projevuje jistá únava materiálu, ke každému dílu jsem měl určité výhrady, vždy jsem ale nakonec rád odpouštěl, protože mě ta šílená jízda ve finále skvěle bavila. Takže i na Far Cry 6 jsem se docela těšil. Přichází ostatně upršený podzim, ideální čas na to sbalit kufry a odletět do Karibiku.

Far Cry 6 se nese ve znamení guerillových válek a revoluce, která má jistá pravidla. Ta vám během hraní vytrvale opakuje bývalý špion Juan Cortez, s nímž toho hodně zažijete. A tak mě napadlo, že bychom nyní mohli srovnat účty.

Jedno z mnoha pravidel Juana Corteze
Jedno z mnoha pravidel Juana Corteze

PRAVIDLO ČÍSLO 1: ANI HOLLYWOODSKÝ HEREC NEZACHRÁNÍ VYPRÁVĚNÍ NA ÚROVNI TELENOVELY

Pokud se zajímáte o svět videoher, patrně jste neunikli před mediální masáží od Ubisoftu, takže už moc dobře víte, o co ve Far Cry 6 jde. Ostrov Yara trpí pod hrůzovládou Antóna Castilla, učebnicového diktátora. Castillo je vlastně takový boomer, za jeho mladých let, kdy na ostrově šéfoval jeho otec, byla tráva zelenější a rum o něco sladší, ale kvůli prašivým teroristům (čti revolucionářům) šlo všechno do kytek. Jako El Presidente se nyní snaží karibský klenot vyčistit a vrátit mu ztracený lesk. Je přesvědčen, že cesta vede skrze lék Viviro, přední vývozní artikl. Tabáková semena jsou nejprve modifikována v místních laboratořích a listy rostlin jsou následně napuštěny smrtelně jedovatou látkou. Tomu říkám alternativní medicína.


MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

  • Doporučená cena: 1799 korun
  • Faktor znovuhratelnosti: Nízký
  • Česká lokalizace: Ne
  • Základní herní doba: 30 hodin
  • Zajímavé káry: 1957 Chevrolet Bel Air, 1956 Buick Century, 1962 Ferrari 275 GTB/2, 1980 Lada 2105, 1959 Chevrolet Impala
  • Další dopravní prostředky: Letadlo, helikoptéra, tank, traktor, motokára, kůň a další
  • Dojde na halucinogení pasáže? Samozřejmě, čekali jste snad něco jiného?

Vy samozřejmě stojíte na opačné straně. Života v diktatuře už máte plné zuby, takže se rozhodnete s nemilou situací pořádně zatočit. Kolem sebe naštěstí máte lidi na správném místě, i další obyvatelé ostrova jsou připraveni vyčistit zbraně a přidat se k revoluci, pokud jim pomůžete překonat jejich vlastní problémy. Clara Garcia, vůdkyně hnutí Libertad, vám po úvodním seznamování doporučí, abyste jako první navštívili rodinu Monteros, největší pěstitele tabáku na ostrově. Být vámi, jedu kamkoli jinam, podle mě jde totiž o nejslabší část celého příběhu. Proč tomu tak je? Zde totiž narazíte na klasické vyprávění o pomstě, kdy je potřeba zabít pár lidí, a když to nepomůže, sejmout jich ještě pár navíc. Zde se hra místy posouvá až na úroveň venezuelské telenovely, třeba momenty po zpackaném atentátu jsou opravdu groteskní. 

Dojem naštěstí vylepšili další ostrované. Rapeři z uskupení Maximas Matanzas jsou sice ještě šílenější než Monteros, zdálo se mi ale, že se zde autoři už neberou tak vážně, což hře prospívá. Možná je to ale kvůli moderátorovi opoziční rozhlasové stanice, který se jmenuje Bicho. S ostrým přízvukem hlavního aktéra totiž jméno v češtině vyznívá jako nadávka. Největší radost jsem měl z návštěvy El Este, husté džungle, kde úřadují veteráni z první revoluce. Veselý silák El Tigre se prostě musí zalíbit každému, už jen proto, že vás oslovuje jako Baby Tigre. Takovou přezdívku by si přál snad každý mladý revolucionář. Sympatických postav je ale více, za zmínku stojí třeba výbušná zrzka Jonrón.

Kámoš Bicho
Kámoš Bicho

Mnoho prostoru logicky dostává i Antón Castillo, musím ale říct, že se virtuální podoba Giancarla Esposita příliš nepovedla. Modely jiných postav se mi zdály o parník lepší, neumím si ale vysvětlit, proč tomu tak je. Možná proto, že si herce dobře pamatuju ze stříbrného plátna, kde jeho herecký um daleko lépe vynikne. Uznávám ale, že mu role diktátora sedla.

PRAVIDLO ČÍSLO 37: ZMĚNY PRO ZMĚNY NIKOHO NEPOTĚŠÍ

Při cestách ostrovem jsem velmi rychle nabyl dojmu, že se autoři nemohli rozhodnout, zda chtějí vyprávět o strastiplné cestě za svobodnou zemí, nebo odlehčenou pohádku plnou fórů a srandiček. Ve výsledku hra obsahuje něco z obou světů, patrně aby si všichni přišli na své. Dojde i na silné momenty, je asi jasné, že se všichni vaši kamarádi nedožijí závěrečných titulků. Přiznám se, že mě překvapilo, když jsem se najednou musel dívat na jejich těla bez duše.

Podobné okamžiky ale ve vteřině zažene plechové psisko s červeně svítící tlamou, které vám z nějakého důvodu dělá společnost. Jde zřejmě o nějaký bonus ve vyšší edici hry, radost jsem z něj ale neměl. Součástí je také motorkářský outfit a elektronické oko odkazující na T-800. A já se ptám, proč sakra něco takového musí ve hře být? Kosmetický balíček mi spolehlivě bořil už tak chatrnou uvěřitelnost okolního světa, třeba při pobíhání po táborech, kde se z nějakého zvláštního důvodu hra přepíná do third-person pohledu, takže konečně vidíte ten nevkusný ohoz a fialově žhnoucí oko.

Plechový společník
Plechový společník

Zmíněné bizáry naštěstí jdou přepnout, podobně uhozených předmětů je ale ve hře daleko více a těm už se nevyhnete. Mašinu na vystřelování cédéček bych ještě bral, přistoupil jsem na zbraně dle konceptu „udělej si sám“, ale co třeba těch pár plechových trubek na zádech Dani Rojas? To se na mě nezlobte, ale vypadá jako brigádník z místních železáren. Když navíc z trubek pouští rachejtl… pardon, raketometnou salvu, přepne se hra do zmíněného third-person režimu, abyste si ten úlet mohli pořádně vychutnat. Stejný bizár jsou i ostatní batohy, trapně působí také típání rozžhavené doutníku o ruku, což je prostě… trapné.

Když už jsme znovu zabředli do toho pohledu třetí osoby – chápu, čeho chtěli vývojáři dosáhnout, předpokládám, že jde o snahu dát hráčům šanci vytvořit si nějaký vztah s hlavní postavou, Dani se ostatně objevuje i v cutscénách. Troufnu si tvrdit, že se jedná o zbytečnou změnu, Far Cry mám zafixováno jako poctivou first-person akci a tato kamera je prostě součástí jeho DNA. Byl bych radši, kdyby v tomto ohledu věci zůstaly při starém. Hlavním hrdinou má být zkrátka samotný hráč, vnímání celého dění je pak daleko více intenzivní, byť se může zdát, že je hlavní postava upozaděná (třeba i z toho důvodu, že nemluví). Nechápu, proč se mění něco, co funguje, změny pro změny opravdu nesnáším. 

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Související články

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz