Sniper Elite 5 Recenze Recenze Sniper Elite 5, převlečeného Hitmana s odstřelovací puškou. Už popáté!

Recenze Sniper Elite 5, převlečeného Hitmana s odstřelovací puškou. Už popáté! | Kapitola 3

David Plecháček

David Plecháček

26. 5. 2022 17:00 3

Seznam kapitol

1. KDYBY AGENT 47 PRACOVAL ZA VÁLKY 2. ACHTUNG! 3. OSA BERLÍN-ŘÍM-MULTIPLAYER

Vítejte na pobřeží Atlantiku, agente 47. Vaším úkolem bude tentokrát zjistit, co nepřátelé skrývají pod označením Operace Kraken. Jakmile budete na místě, vyhledejte náš kontakt Blue Viper, jenž poskytne další detaily o vašem cíli k likvidaci. A nezapomeňte se taky trochu ostříhat, od posledně vám narostlo pár vlasů. Nesluší vám to. Jo a oblek, tak ten pro tentokrát nechte doma. Nemáte ještě nějaký fešný baret z vaší poslední misi ve Francii?

Reklama
Reklama

Ještě jednou zde zopakuju, že pískoviště autoři vytvořili výborně. Jenže kde je hezké pískoviště, je i více dětí, jak říká jedno hezké druhoválečné přísloví.

Karle, ještě jedna věc. Mezi standardními jednotkami wehrmachtu se občas nachází i elitní zabijáci, jako jsi ty. Vedle primárních a sekundárních cílů se tak mějte na pozoru, jestli někde někdo nečíhá i na vás. Z druhé strany je ale možná pozvat Agenta 46, dokonalou kopii, která bude schopná bojovat po vašem boku. 

Jak naše francouzská odbojářka Diana naznačuje, Sniper Elite má velkou výhodu v tom, že se nejedná jen o singleplayerový zážitek. Multiplayer tvoří nedílnou součást hry a dokáže zážitek diametrálně ovlivnit. Cíleně neříkám pozvednout, ne vždy vám přítomnost dalších hráčů zvedne náladu, ale stoprocentně ji změní. Nebo ji změníte vy.

Recenze Sniper Elite 5, převlečeného Hitmana s odstřelovací puškou. Už popáté!
i Zdroj: Hrej.cz / David Plecháček

To si takhle šlapete polní cestou někde Bretaní a nejednou koupíte dobře mířenou kulku mezi oči. Ne, že by Karl neměl dostatek indicií k tomu zalehnout do trávy. Na obrazovce bliká Axis Invasion, v dálce se blýská čočka cizího zaměřovače… jo, asi si měl vybrat jinou cestu. Nepřátelský sniper ovládaný cizím skutečným hráčem se může objevit prakticky kdykoliv (dokud tuhle možnost nevypnete v nastavení hry). Má ohromnou výhodu v tom, že se může po mapě pohybovat volně, z druhé strany ale netuší, kde jste. Jediné vodítko mu můžete dát vy sami, nebo poslední známou lokaci dokáže poskytnout speciální telefon, ale tím prozradí i sám sebe.

Jenže ani Karl netuší, kde se jeho protivník nachází. Na rozdíl od něj ale on musí svůj úkol splnit, a pokud proti vám stojí někdo, kdo ví, kam vaše kroky povedou, může toho snadno využít. Vaše noční můra se však dokáže zjevit kdykoliv v průběhu mise, což vám dává drobnou výhodu v tom, že se musí nejprve zorientovat, co už máte za sebou a co teprve budete dělat. I vám telefony pomohou v odhalení lokace nepřítele, v případě spojeneckého hlavního hrdiny dokonce bez vlastního postihu… tedy pokud do nich nepřítel nedá past v podobě granátu, který vás zlikviduje. Pokud do tohoto momentu bylo záhodno postupovat obezřetně, v případě dalšího hráče na mapě to platí dvojnásob.

Bojovat proti nacistickému vrahounovi mě neuvěřitelně štvalo.

Kazit hru ostatní mi přišlo skvělé.

Jak jsem už řekl, hraní za německou stranu vyžaduje znalost mapy i rychlou orientaci v okolí. Máte ale výhodu, nikdo po vás nestřílí, všichni až na jednoho jsou vašimi spojenci. Můžete jim nakázat, ať jsou víc ve střehu. Můžete prostě jen čekat a doufat, že uvidíte někoho, kdo se plazí ve křoví a klestí si cestu vpřed. Vtip je v tom, co zaznělo před chvílí. Karl má cíl, a vy můžete tušit, kam budou směřovat jeho další kroky. V první misi musí třeba vyšplhat po jednom jediném konkrétním žebříku na radar a vyhodit ho do vzduchu. A vy víte, že pokud to hráč ještě neudělal, bude to muset udělat. Můžete na žebřík nonstop mířit, můžete – jako já – čekat na jeho vrcholu se samopalem v ruce. 

No koho by to nebavilo? A koho by to naopak z druhé strany nesralo?

Chce to určitý naturel, a taky trochu štěstí na schopného protivníka. Bojovat proti někomu na mapě vedle už tak složitých úkolů může být skvělá výzva a příliv velkého množství adrenalinu. Nikdo neprověří vaše schopnosti tolik, jako cizí hráč. 

Jeden člověk tak může být proti vám, jeden ale může stát i po vašem boku. Hra nabízí online co-op, kampaní lze tak kompletně projít s vaším kamarádem. A tohle bude pro některé velké lákadlo… Navíc oba režimy lze spojit dohromady!

Než se pustíte do akce, můžete potrénovat i mimo místa vašeho určení. Nikdy nezapomínejte na to, že jak je těžko na cvičišti, tak je lehko na bojišti. I kdybyste ale tuhle výzvu vynechal, doufám, že zbytek vaší plánované cesty dopadne dobře.

V klasických multiplayerových kláních využijete všechno, co se naučíte v kampani. Na výběr je pětice režimů. Začněme od těch nejzajímavějších. Klasická horda AKA Survival je v případě Sniper Elite 5 až překvapivě zábavná. V rámci map vás hra provede čtyřmi fázemi / čtyřmi body, které musíte bránit před trojící vln na každé z nich. Ačkoliv svými mechanismy nijak hra nevybočuje, je bránění různých vhodně zvolených míst zábavou, protože se často se spoluhráči předháníte v tom, kdo lépe využije svou odstřelovací pušku. A když jde do tuhého, bez okolků si zastřílíte ze samopalu, nebo zničíte tank nebo jiná obrněná vozidla, která se ve hře též nachází.

Tyhle momenty ve hře fungují, všechno hezky čvachtá, cílů je akorát… Jen už jsme to všechno nějak viděli. Na PlayStationu 5 hra neexceluje ani graficky, a těžko hledám nějaký moment, který by byl nový, neviděný.

V Survivalu jsem strávil nejvíc času, ale zajímavější je patrně režim No Cross. Jinde nic podobného nenaleznete, jen v sérii Sniper Elite. Dva týmy jsou sice na jedné mapě, ale nemohou se k sobě ani přiblížit. To jediné, co mohou dělat, je odstřelovat se sniperkami. Je to překvapivě zábava. Nepřítele odhalí jen odlesk jeho skla na optice, ale vás pochopitelně taky. Je to hodně o taktice, pohotovosti… No Cross má definitivně něco do sebe. V takovémhle režimu jen nerozumím tomu, proč si můžete hráče označit a on vydrží označený ještě dlouhou dobu potom, co ho zlikvidujete, ale dost možná jde o bug, který bude odstraněn v budoucím patchi. Největší nevýhodou bude dlouhodobý zájem hráčů. Je fajn si podobnou hru vyzkoušet, ale hrát to každý večer nebudu – a ostatní taky ne.

Režimy Free-for-All, Team Match a Squad Match představují zbytek multiplayerové složky a všichni si je asi dokáží představit. Neurazí, nenadchnou. V tento moment se ještě sluší říct, že hráč sbírá za hraní zkušenostní body, které může investovat do různých schopností. Nezmiňuju to zde jen tak mimoděk, ale proto, že každá část hry má své vlastní XP body, čili i své úrovně. Stejné schopnosti se dají otevřít v singlu i v multiplayeru, ale odemknout je musíte tam i tam odděleně, a to klidně i v jiném pořadí než v jiné části hry. Třeba se vám něco hodí víc tam než tam. Kromě SP, MP nebo Survivalu je speciální strom schopností i pro Axis Invasion, ale ten je vyplněný defaultně a jen reprezentuje to, že v něm máte trochu jiný skillset. 

Sniper Elite 5 je tak komplexním balíčkem, který vás možná ve výsledku překvapí množstvím obsahu. Jen příběh zabere dobrých 15 hodin, v závislosti na strategii, obtížnosti apod. A to jsem ještě spoustu věcí neřekl. Nebýt grafické stránky, která nepůsobí na rok 2022 nijak převratně, ale v detailech spíše ostudně, nebylo by moc co kritizovat. Rozseknout, která sniperská série je na tom líp, je obtížné, je ale fakt, že Sniper Elite opět působí ucelenějším, koherentnějším dojmem než jeho konkurence. Nenabízí nic převratně nového, spíš opět rozvíjí již známý recept na to, jak se bojuje za nepřátelskou linií. Tenhle boj není úplně snadný a bez chybiček… ale taková už je prostě válka. Každý plán vydrží jen do prvního střetu s nepřítelem.

Buďte opatrný, Fairburne 47. 

Sniper Elite 5
PlayStation PlayStation 5
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Sniper Elite 5 nedělá moc věcí špatně, ale mohl by pár věcí zkusit udělat lépe. V první řadě se graficky posunout vpřed, aby nevypadal jako převlečený starý díl, a přidat pár nice to have věcí, které by zase rozšířily možnosti hry jako takové. Základu se ale moc vyčítat nedá, jakkoliv se spousta věcí zákonitě recykluje z minula.

Co se nám líbí a nelíbí?

Příběhová kampaň, hratelná v kooperaci, která zabere poměrně dost času
Přítomnost skutečných nepřátel v kampani, jakkoliv by se hodila určitá změna balancu, neboť teď je nacistický odstřelovač ve značné výhodě
Plnohodnotný multiplayer
Grafika, která jako by staré generaci z oka vypadla
Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Související články

Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Hrej.cz