Back 4 Blood Recenze Recenze Back 4 Blood. Kooperativní řežby, která rozhodně není pro sólisty

Recenze Back 4 Blood. Kooperativní řežby, která rozhodně není pro sólisty

Tadeáš Pepř

Tadeáš Pepř

12. 10. 2021 17:00

Seznam kapitol

1. LEFT 4 DEAD NA STEROIDECH 2. SBÍRÁME KARTIČKY 3. KOUZLO KOOPERACE

Autoři původního Left 4 Dead a fiaska Evolve přichází s další hrou, kterou se chtějí vrátit ke kořenům, i když s jistou mírou inovací. Je Back 4 Blood zajímavým zbožím jen pro party spoluhráčů?

Reklama

Zhruba třináct let uběhlo od doby, kdy vyšlo Left 4 Dead. Zprvu spíše nenápadná střílečka se nakonec stala jedním z nejvýraznějších mezníků ve světě kooperativního střílení. Ukázala, že armádám nemrtvých se nemusí čelit jen o depresivní samotě, ale že to s třemi parťáky v zádech jde prostě mnohem lépe. A také ukázala, že i nemrtvé mozky jsou o něco zajímavější, když je tu a tam podpoří nějaký pořádně zmutovaný kolega, který do té doby nezranitelné přeživší pěkně polechtá na podbřišku.


MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

  • Doporučená cena: 1849 Kč (next-gen)
  • Česká lokalizace: Ne, není potřeba
  • Faktor znovuhratelnosti: Klíčový
  • Obtížnost: Na výběr tři, nejnižší je celkem snadná, prostřední je výzva, nejvyšší peklo
  • Počet hratelných postav: Osm, s různými speciálními perky a hláškami
  • Nejlepší hratelná postava: Rozjařený rychlík Evangelo
  • Nejhorší hratelná postava: Otravný debi… konspirační teoretik Hoffman
  • Nejotravnější speciální infikovaný: Tallboy

O třináct let později ale podobným hrám tak trochu odzvonilo. Stále oblíbený prvek kooperativního střílení se vyvinul v dnes tak oblíbené looter shootery a spíše arénový formát misí (ano, vím že nejde o arénu, ale princip probíhání několika stejných lokací pořád dokola tomu odpovídá) vystřídaly otevřené světy. Studio Turtle Rock, které zaniklo, aby znovu vzniklo v roce 2011 a přineslo nezáživný Evolve, si však řeklo, že je čas na návrat ke kořenům. Jen ty kořeny pořádně zmutovaly a… eh, potykaly si s gamblingem. Přivítejte Back 4 Blood.

RETRO SONDA

Back 4 Blood toho má s Left 4 Dead společného mnohem více, než jen formát názvu, autory a… vlastně toho má společného vážně hodně. Premisa hry zůstává stejná. Čtveřice po zuby ozbrojených přeživších z lidu probíhá lokacemi od jednoho safehousu k druhému. V mezičase si líže rány, sbírá zásoby a zase hurá dál. Na tento jednoduchý koncept je opět navěšen velice chabý příběh, který snad ani nemá ambice vás zaujmout, samotná náplň misí je ale přeci jen o něco pestřejší než dříve. To samé navíc platí pro řady nepřátel, celek pak koření nový systém karetních modifikátorů. Velmi jednoduše by se Back 4 Blood dalo označit za Left 4 Dead na steroidech, pojďme si to ale rozebrat podrobně.

Muziku začnou tvrdit až speciální mutanti

Hratelnostní základ skutečně zůstal stejný. Vybraní čtyři hrdinové z osmičlenné jednotky přeživších, zde nazvaných “Cleaners”, vyrážejí v každé kapitolce dlouhé sekvence misí do akce. Jednotlivé akce rámují safehousy, tedy obrněné místnosti, kde vám nehrozí žádné nebezpečí. Tentokrát v nich ale najdete jakousi variaci na obchod, kde se odehrává příprava ne nepodobná Counter-Striku. Za utržené oběživo, totiž měďáky, si můžete nakoupit vylepšení pro celou jednotku, doplnit zásoby, jednu ze dvou náhodných zbraní, jedno ze dvou náhodných vylepšení a pak řadu podpůrných předmětů, které v průchodu hordami nepřátel pomáhají. 

Pak už jen stačí otevřít dveře a držet prst na spoušti. Back 4 Blood se s tím nepřekvapivě nepáře a od prvních vteřin na vás posílá hordy více či méně nebezpečných mutantů, nazvaných Ridden. Ti ale samozřejmě nejsou tou největší hrozbou. I když se narozdíl od svých starších kolegů z Left 4 Dead naučili například mutovat, nosit brnění nebo hořet, muziku začnou tvrdit až speciální mutanti, kteří vám občas přijdou poupravit statistiky.

Jejich složení je v zásadě podobné Left 4 Dead. Nejčastěji narazíte na třídu mlátiček, tedy vysokých chlapců (tak se přímo jeden z mutantů nazývá), kteří za vámi vytrvale kráčejí a šikanují vás svou zmutovanou rukou. Jde tedy o blízké příbuzné Chargera z Left 4 Dead 2. Další sortou jsou malí uličníci, kteří se učili od Jockeye a Huntera. Ti jsou mnohem rychlejší, skákavější a umí buďto zaháknout přeživšího nebo po něm plivat jakési lepkavé svinstvo, ale zároveň jsou poměrně snadnou kořistí. V třetí skupině “speciálů” narazíte na jakési křížence Tanka a Boomera. Tlustější chlapíci vás buďto pronásledují a využívají své hroší kůže, zvrací kyselinu, nebo rovnou explodují.

ZAB HO HNUSÁKA!

Z předchozích řádků vyplývá, že jsou speciální infikovaní podstatně rozmanitější, a to jsem ještě nezmínil “nebojovou” složku nepřátelského arzenálu. V ní najdete například nepříjemné Snitche, tedy uřvané příšery, které při zásahu přivolají hordu pomocníků, nebo otravné Sleepery, kteří schovaní v puchýřích na zdech čekají, až vám skočí za krk. Úplnou třešničkou na dortu jsou pak bossové, tedy obří monstra, která se na vás vyřítí v některých částech misí, a vyžadují podstatně tučnější nášup munice.

-
i Zdroj: Hrej.cz
-

Výsledkem je, že chvíli trvá, než se v zásobě nepřátel zorientujete a naučíte se, čím vás který může ohrozit. Faktem ale je, že setkání s nimi je mnohem méně svátečním zážitkem, než tomu bylo v Left 4 Dead. Nezřídka se na vás vyřítí celá partička tužších oponentů a obzvlášť Tallboyové jsou u umělé inteligence spawnující nepřátele ve hře velmi oblíbení. Čas od času čelíte nájezdu třeba čtyř zároveň. V praxi pak během standardní mise potkáte klidně dvacet nebo třicet těchto zlounů.

DO BOJE

Ale ani vy v kůži přeživších rozhodně nejste bezzubí. V ruce máte vždy primární a sekundární zbraň. Sekundárně můžete držet buď pistoli, upilovanou brokovnici nebo chladné zbraně. Právě ty už nejsou jen jakousi poslední záchranou, ale v případě dobře postaveného balíčku karet (o nich za chvíli) se můžou některé postavy stát jakousi moderní variantou samuraje, který projíždí hordou zombií jako kombajn. Nabídka hlavních zbraní je pak veskrze standardní. Fanoušky si najdou útočné pušky, brokovnice, kulomety i odstřelovačky. Snad jen rychlopalné SMG by potřebovaly trochu poladit statistiky a velikosti zásobníků, aby byly použitelnější. Ve hře svou UZI rovnou zahoďte a hledejte něco lepšího.

V sekci vrhacích zbraní slaví návrat třeba Pipe bomb, tedy granát s vábničkou

Při průchodu misemi zbraně a jejich vylepšení buďto nacházíte, nebo je nakupujete ve zmíněném obchodě. Právě jistý prvek roguelike hratelnosti dodává opakovaným průchodům šťávu. Postupem času se tak od obyčejných (bílých) zbraní dostanete k obzvlášť účinným kouskům (modrým, fialovým… hráči RPG se hned najdou). Jediným problémem je ale to, že nalezené vylepšení okamžitě přiděláváte na danou zbraň, a můžete je maximálně vyměnit, pokud najdete lepší. Ze své vypiplané brokovnice tedy nemůžete kolimátory a tlumiče odstranit, pokud najdete novou s vyšším poškozením. To vás nutí při změnách výzbroje přemýšlet a čas od času preferovat slabší, ale vylepšenou zbraň před účinnějším nástrojem.

Samotný pocit ze střelby je velmi dobrý. Potěší například to, že pěstní úder odhánějící zombie nepřeruší přebíjení, trhající se těla nepřátel po zásahu brokovnicí jsou pořádně uspokojivá a hledání nových, lepších kousků zase potěší fanoušky progressu a sběratelství. Je jen škoda, že ve hře chybí nějaké vypečenější kousky jako plamenomety, granátomety nebo moje oblíbená motorová pila. Jedinou zajímavější možností je rotační kulomet, který čas od času můžete postavit a skropit hordu devastující palbou.

V sekci vrhacích zbraní slaví návrat třeba Pipe bomb, tedy granát s vábničkou, která naláká řadové zombie. Zajímavou možností je třeba flashbang, který ochromí silnější nepřátele, ten ale najde využití hlavně v režimu Swarm. Velmi oblíbenou a užitečnou fíčurou v early accessu je pak ostnatý drát, kterým můžete zahradit cestu hordám.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Související články

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama