Recenze Horizon Forbidden West, putování rusovlasé Aloy na divoký západ

Ve světě Horizonu lidstvo svou úlohu nezvládlo. Svými chybami došlo do bodu, z něhož nebylo možné otočit vývoj událostí a veškerý život na zemi zanikl. Dočasně. Jedinou spásou byl projekt Zero Dawn, naprogramován tak, aby – až budou podmínky na Zemi snesitelnější – na planetu vrátil život v podobě, v jaké jsme ho znali do té doby. Pokud jste viděli alespoň část prvního dílu série nebo přinejmenším trailer s rusovlasou Aloy v hlavní roli, asi víte, že ani tento záměr nevyšel úplně na sto procent. Po polích se místo laní prohánějí obří oceloví roboti, a místo vyspělé civilizace se před nimi musí bránit pomocí luků a kopí jen primitivní kmeny.

A taky Aloy.

Aloy, hlavní hrdinka Zero Dawn, vyniká. Už od mala žila ve vyhnanství, ale především kdysi dávno nalezla malé zařízení, focus, které jí doslova změnilo pohled na svět. Díky němu viděla věci ze „starého světa“, který chtě nechtě stále ovlivňoval i svět o tisíc let později. A díky němu se jí také podařilo porazit Hades, část programu Gaia, který se „z nějakého důvodu“ rozhodl vymazat lidstvo z povrchu země podruhé. Nechci příliš zabíhat do detailů, protože věřím, že několik z vás Zero Dawn ještě nehrálo a má to třeba v plánu, ale jako příběhové pozadí a jakýsi předvoj druhého dílu by tohle mělo stačit. Náplní pokračování s podtitulem Forbidden West je pak hledání onoho důvodu, proč se Hades aktivoval a co ho vedlo k tomu, že si z ničeho nic usmyslel vyhladit život na Zemi ještě jednou.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

• Doporučená cena: 2119 Kč (PlayStation 5), 1849 Kč (PlayStation 4)
• Vychází hra i na PC? Nikoliv, tam si můžete zahrát zatím pouze první díl.
• Bude vás bavit, pokud: Jste hráli první díl a líbil se vám, případně máte rádi otevřená RPG s tuhými souboji.
• Česká lokalizace: Ano, titulky. Český překlad by někdy mohl být preciznější, ale pro pochopení hry pochopitelně stačí. Poznámkou na okraj budiž to, že ani jejich největší velikost není moc velká, navíc doporučuji zapnout podkladovou vrstvu pro lepší čitelnost. To ale samozřejmě platí i pro titulky anglické nebo jakékoliv jiné.
• Kolik času zabere průchod hrou? I kdybyste šli prakticky výhradně po hlavní dějové lince, nebude vám stačit ani 30 hodin. Fanouškům žánru doporučuji vyhradit 100+ hodin.
• Pochopím Forbidden West bez znalosti Zero Dawn? Troufám si říct, že ano. Občas vám nebudou sedět některé věci a můžete lehce tápat, ale ve výsledku se vám všechno spojí i bez prvního dílu. Všechno důležité zazní přímo ve hře.
• Zůstala sérii relativně vysoká obtížnost? Ano, specificky souboje s některými stroji trvají dlouho a musíte být opatrní, jak si v nich budete počínat.

Narovinu se přiznám, že jestli mě první díl Horizonu něčím zklamal, byl to příběh. Na úplném prvopočátku jsem nečekal ani podobnou hratelnost, ale jakmile přistoupíte na pravidla hry, není proti ní moc co vytýkat. Zbylo tak jen tohle. Možná, že se moc vytýkat nedá ani onomu příběhu, ale vyprávění o původu Aloy mi nepřišlo v kontextu zasazení hry příliš zajímavé. Vždyť doslova za okny létá robotický pterodaktyl, proč by člověk měl juchat radostí z toho, že se dozví, kde se Aloy vlastně vzala? Na druhou stranu, výše popsané řádky ukazují, že vývojáři z nizozemského studia Guerrilla Games vytvořili bohaté podhoubí, na němž mohou vyrůst příběhy mnohem zajímavějšího rázu. To nejlepší na celém Horizonu, vedle soubojů s obřími roboty, je právě objevování starého světa, světa předků, kteří z nějakého důvodu vyhynuli a zanechali za sebou jen několik chátrajících objektů, které mohou současné generaci poodhalit veškeré souvislosti, které současní obyvatelé neznají. Objevujete všechno, od důležitých jmen historie až po jejich šílené vynálezy a ještě zoufalejší nápady, kterými se snažili spasit svůj druh. Nezřídka kdy neuspějí, ale o úspěch už vlastně nikdo nestojí; jejich více či méně úspěšné snažení sledujete zpovzdálí skrze svůj focus nebo skrze životní střípky nezaujatých lidí oko, kteří po sobě zanechali diáře nebo audiovizuální nahrávky a prakticky z každého logu je cítit beznaděj (nebo naopak slepá naděje) a z každého na vás dolehne pocit štěstí a dílo náhody, že tu vůbec v kůži Aloy můžete být.

Předchozí shrnující okénko mělo za úkol nastínit, jakou cestou se Guerrilla před lety vydala. V nebývale zajímavém světě se autoři rozhodli odvyprávět veskrze osobní příběh a přibalit k němu hromadu příběhového pozadí. Tentokrát to však bude jinak.

Cesta Aloy za Hadem míří na Západ. Najít Sylense, člověka, který Aloy zradil, zní poměrně jednoduše, ale Aloy bude mít se svým úkolem plné ruce práce od chvíle, kdy se na scéně objeví něco mnohem horšího, než jsou krvelačné stroje a vychytralý šmejd, co si chce uzurpovat všechny vědomosti jenom pro sebe. V tomto momentě v rámci příběhu nechci pokračovat, protože bych vyzradil zbytečně příliš. O čem ale můžu mluvit, je dojem, který ve mně vyprávění zanechalo. To pro vás, hráče, nejdůležitější je, že je příběh pocitově mnohem lepší. Dynamičtější, napínavější. A přináší mnohem více otázek než první díl. Možná vás zároveň překvapí, že jde o mnohem větší sci-fi než tomu bylo v případě Zero Dawn. Zaniklá vyspělá civilizace, na jejíchž kořenech vyrůstá primitivní civilizace nová taky není úplně přízemní představa, ale od ryzích sci-fi příběhů je na sto honů vzdálená. Vyprávěči se tentokrát konečně odpoutali od relativní přízemnosti prvního dílu a servírují zápletku, kterou by si po úvodu jen tak někdo asi představit nedokázal. 

To nejlepší na celém Horizonu, vedle soubojů s obřími roboty, je právě objevování starého světa, světa předků, kteří z nějakého důvodu vyhynuli a zanechali za sebou jen několik chátrajících objektů

Není ani žádným překvapením, že druhým dílem výprava nekončí, a kdybych si mohl tipnout do budoucna aniž bych spoileroval konec hry, troufám si říct, že ona křivka science fiction nabere ještě dynamičtější podobu. Přemýšlel jsem nad tím, jestli tím některé hráče autoři trochu neodradí – přeci jen je namlsali na něco, přičemž v rámci hlavní dějové linky dostanou něco jiného – ale kromě příběhu se hra jako taková do větší excentričnosti nijak neposouvá. Forbidden West může být příběhově odlišný, ale v samém nitru je to pořád ten samý Horizon, jaký všichni okusili v únoru 2017. To znamená, že Aloy možná může vnímat určité věci, ale většině ostatního obyvatelstva širého světa by pořád připadaly jako magické a nic z toho by ani náznakem nechápali. Obyčejný člověk kdesi v pustinách pořád řeší tradiční rodinné problémy, například proč mu nekvete pšenka nebo proč zrovna on musel přijít o svého bližního při nájezdu krvežíznivých barbarů, a o širší souvislosti se jednoduše nestará.