Recenze (strana 9 z 141)

České studio GoldKnights po sedmi letech od svého založení konečně uvádí na trh svou prvotinu. Původním názvem LostHero, nyní již The Last Oricru, je akční RPG ve stylu Dark Souls. Po bližším prozkoumání ale rychle zjistíte, že vývojáři nešli jen cestou prosté kopie, ale v některých aspektech uchopili žánr svým vlastním osobitým způsobem.

Když Call of Duty po roční pauze přineslo v roce 2019 příběhovou kampaň, asi málokdo čekal, jak akční a intenzivní zážitek dokáže studio Infinity Ward vytvořit. Vedle dynamického a tradičně špičkového multiplayeru a úplně nového enginu se před námi zjevil příběh, který by se klidně dal rozstříhat a vhodit na plátna kin, přičemž hráčům v hlavě asi nejvíce utkvěla stealthová mise, ve které jsme zasahovali v domovech teroristů.

Batman je mrtev, nechť žijí jeho sidekickové. Alespoň to platí v RPG akci Gotham Knights, která se stejně jako hrdinové snaží vystoupit z odkazu netopýřího muže a razit si svou vlastní cestu. Daří se jí to?

Kterákoliv ze sportovních her se často setkává s kritikou, že se ročník od ročníku vůbec neliší. Jenže většinou taková slova přicházejí od lidí, kteří se sportovním titulům věnují buď zcela okrajově, a nebo je v nejlepším případě vůbec nehrají. NHL 23 však naplňuje něco, co často pravdou nebývá – změn je skutečně minimum, i když jsou všechny k lepšímu.

Začínat třístou padesátou pátou recenzi akční adventury je skoro za trest. Všechny jako by byly stejné, jen vyprávějí trochu jiný příběh. Když jsem před lety začínal recenzi prvního A Plague Tale – odhadem tak dvoustou dvacátou devátou tohoto žánru – možná úvod taky nebyl úplně jednoduchou záležitostí, ale tehdy jsem měl pocit, jako kdyby mi hra zavdávala tucet možností jak začít, tím, jak je jiná. Takhle nadšený ale tentokrát nejsem, a jen těžko hledám slova k tomu, abych svůj postoj dokázal jednoduše, přitom všeříkajícně objasnit.

Překvapivý hit Mario + Rabbids Kingdom Battle z roku 2017 konečně dostává nástupce. Sparks of Hope sice můžou působit jen jako další kapitola, v útrobách ale skrývají daleko více zajímavých novinek.

Prvoválečné „simulátory“, nebo spíše střílečky zasazené do doby první světové války, to nemají úplně lehké. Zatímco Battlefield 1 pojal hratelnost dost akčně, vážnější tituly většinou nemají kdovíjakou kvalitu a stejně jako se rychle objevují, tak rychle končí.

Portugalští Saber Porto se vracejí do pouští s dalším herním Dakarem. Stojí nová éra v Saúdské Arábii za návštěvu, nebo se z pouštních dun vracím pouze s pusou plnou písku?

Naposledy se scházíme u recenze FIFA od EA, příští rok už z dveří vydavatelství vyjde jen EA Sports FC, a jen samotná fotbalová federace ví, jestli, kdy a jak se slavná značka vrátí. Jak se však povedlo napsat poslední notu fotbalové árie? Zazní nám v uších spíš lahodný svist míče tancujícího v brankové síti, nebo zvonivá rána tyčky a zklamané povzdechnutí publika?

Sportovní podzim se opět rozjíždí naplno, tentokrát v trochu jiném pořadí, NHL vychází až pár týdnů po virtuálním fotbalu. Jako první i nadále zůstává NBA od 2K, ostatně právě u basketbalového titulu toho zůstalo stejného opravdu hodně. Dlouhověký souboj mezi skvělým simulátorem a sprostou mašinou na peníze skrz mikrotransakce pokračuje…

Česká herní tvorba přináší další titul opřený o husitskou éru české historie. Povedlo se nezávislému studiu KUBI Games vyplenit volné místo na trhu, nebo si osamělý vývojář ukousl moc velké sousto?

Pamatujete si na první Puzzle Quest? Hra s podtitulem Challenge of the Warlords na sebe v letech 2007-2009 strhla notnou dávku pozornosti a kdo ji na konci tohoto období neměl na svém Nintendu DS, PSP nebo nejlépe zbrusu novém chytrém telefonu, ten jako by nebyl. Není se ostatně čemu divit – Puzzle Quest byl totiž dostatečně jednoduchý na to, abyste jej mohli obsluhovat jednou rukou na záchodě, ale zároveň tak akorát komplexní na to, aby se vymanil z nelichotivé škatulky, do které žánr spoj-tři často podvědomě řadíme.

Příběh Gyubrushe Threepwooda začal před 32 lety. Poslední kapitoly od původních autorů se dočkal až letos. Jaký je Return to Monkey Island optikou člověka, který po roce 1990 ještě devět let nebyl na světě?

Britské studio Frontier Developments, stojící za Planet Zoo nebo sérií Jurassic World, dostalo nelehký úkol. Vyvinout zbrusu nový sportovní manažer založený na velmi hodnotné licenci Formule 1. Místo spinosaura nebo žirafy se vám tak po obrazovce bude prohánět Verstappen nebo Bottas. Jak se s výzvou popasovalo?

Když se mě někdo zeptá, jakou známku si třetí Splatoon zaslouží, neváhám. Jak jsem jindy pevný v kramflecích co se týče textu a váhám nad známkou, v případě téhle barevné, ulítlé střílečky od Nintenda není o čem přemýšlet. Osm! Vyšší známku si nemá hra jak obhájit, hodnotit níž je zase příliš příkré. Tentokrát je však mnohem těžší tohle nicneříkající číslo zaobalit do všeříkajícího textu.

Studio Naughty Dog uzavírá kruh a vrací se na začátek příběhu Joela a Ellie, tentokrát v enginu pokračování. Je remake prvního The Last of Us úchvatným zážitkem dotaženým k moderní dokonalosti, nebo nehezkým kalkulem tvůrců?

Herní sága Syberia jistě patří do výkladní skříně dnes už téměř mrtvého žánru point and click adventur. Na její čtvrtý a asi poslední díl jsme se podívali se zpožděním, ale zároveň i s novinkou v podobě české lokalizace.

Mám pocit, že moje recenze na Monster Hunter Rise z loňského roku na první dobrou neukazuje, co si o hře myslím. Možná mě v tom utvrdilo rozšíření Sunbreak, které před pár dny vyšlo, možná to byl čas, který ve mně uzrál, možná jsem prostě jenom potřeboval hrát další hry, abych si svůj názor potvrdil. Monster Hunter Rise je pro mě po geniálním Breath of the Wild druhou nejlepší hrou, kterou si můžete na Switchi zahrát. A teď můžete hrát ještě víc.

Pozemšťané, pozor! Invaze z vesmíru pokračuje. Pouhé dva roky od předělávky původní Destroy All Humans! z éry PlayStationu 2 přilétá v kosmickém talíři podobně trhlé pokračování. Nová generace mimozemšťana přezdívaného zkráceně Crypto bude stejně jako minule bojovat za záchranu svého druhu, tentokrát ovšem s novou tajnou „zbraní“.

Abyste se stali svatým, musíte být po celý život věrným služebníkem církve. To s sebou ovšem nese jistá rizika – svatý Vavřinec údajně skončil ugrilován, svatého Edmunda svázali ke stromu, prošpikovali šípy a pak pro jistotu ještě zbavili hlavy, no a svatý Cyriak pro změnu přišel o všechny končetiny. A hlavu mu pak samozřejmě sťali taky, protože tradice se mají udržovat.

Na Nintendo Switch konečně dorazila zatím asi nejvýznamnější hra letošního roku. Jak se s mimořádně výpravným japonským RPG vypořádal někdo, kdo má s žánrem minimální zkušenosti?

Budoucnost lidstva, tak jak si jí představují kreativci, může být všelijaká. V některých případech se mluví o přelomových vynálezech, které naší civilizaci posunou na další technologickou úroveň, v Rollerdrome se ale počítá s tím, že se zábavní průmysl pokřiví natolik, že lidé budou hltat krvavé zápasy a boj o holý život. Zatímco v Hunger Games se bojuje v aréně, kde musí „hráči“ pracovat s tím, co najdou, Rollerdrome na to jde trochu po gladiátorsku. Soutěžícím dá do rukou zbraně, na nohy trekové brusle, vrhne je do skateparku a proti nim postaví všemožné nepřátele.