Recenze Rollerdrome, dynamické střílečky s líným koncem
Budoucnost lidstva, tak jak si jí představují kreativci, může být všelijaká. V některých případech se mluví o přelomových vynálezech, které naší civilizaci posunou na další technologickou úroveň, v Rollerdrome se ale počítá s tím, že se zábavní průmysl pokřiví natolik, že lidé budou hltat krvavé zápasy a boj o holý život. Zatímco v Hunger Games se bojuje v aréně, kde musí „hráči“ pracovat s tím, co najdou, Rollerdrome na to jde trochu po gladiátorsku. Soutěžícím dá do rukou zbraně, na nohy trekové brusle, vrhne je do skateparku a proti nim postaví všemožné nepřátele.
Před necelým měsícem jsem vám přinesl první dojmy z hraní. Ty se musely omezit pouze na prvních šest úrovní a končily těsně před soubojem s prvním bossem. Hned zkraje musím přiznat, že zatímco v dojmech jsem byl poměrně pozitivní, teď už to tak pozitivně nevidím. Právě po prvním bossfightu totiž hra značně ztratí tempo. Ale nepředbíhejme.
POMALU SE ROZJEZDI
Princip hratelnost Rollerdrome se skutečně dá popsat v jedné jednoduché větě – jezdíte po skateparku a střílíte co vidíte. Samozřejmě to ale celkově není tak jednoduché. Protagonista s vidinou vidinou slávy vstupuje do soutěže Rollerdrome, která stojí soutěžící nejen spoustu peněz, ale ve většině případů i život. To ale ústřední sportovkyni Karu Hassan rozhodně nezastaví, nasadí si tak úbor a vrhne se do první arény.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
- Doporučená cena: 30 €/ 740 Kč (Steam)
- Na kterých platformách vychází? PC. PlayStation 4
- Potěší vás v případě, že: Rádi zkoušíte netradiční dynamické střílečky
- Česká lokalizace: Ne
- Jak dlouho mi hra vydrží? 8 hodin
Přirovnání ke skateparku opravdu není úplně mimo. I když se mapy v průběhu času mění, veskrze ve všech potkáte to stejné, a to směsici U-ramp, zábradlí či funboxů. Ať už jde o nákupní středisko, lyžařský areál nebo uzavřenou arénu, vždy vám prostředí slouží k tomu, abyste měli dostatek prostoru pro pořádný rozjezd a dělání různorodých triků.
Jasně, proč byste se měli trápit s triky, když jsou všude okolo vás krvežízniví protivníci dychtící po vaší smrti? Důvod je prostý, bez pořádných a efektních pohybů nedostanete náboje. Jen jako odměna za kotouly a výskoky do vzduchu se vám doplňuje munice, a to ještě podle toho, jak moc se snažíte. V základu je totiž nutné držet celkem tři tlačítka, abyste dosáhli „maxima“ nabíjení – levou páčku pro rotaci do strany, X pro chycení bruslí a pravý bumper pro rotaci těla.
I když to může znít složitě, opak je pravou. Hra sice obsahuje spoustu různých triků, pro dobití vám ale stačí zkrátka něco nějak zmáčknout. Zprvu jsem tedy jen tak vyskočil a automaticky zatočil páčku doleva společně s držením zmíněných dvou tlačítek. Nutnost komplikovat si život přijde až později.
Prvních pár arén na vás hra vyšle veskrze základní protivníky, především abyste si osahali ovládání, které poměrně rychle padne do ruky, a také styl střelby. Vzhledem k vysoké rychlosti se nedá klasicky mířit, hra tak nabízí zpomalení času, při němž postava automaticky zacílí na nepřítele. Čtyři úvodní úrovně projedete bez problému, pak ale začíná ta pravá legrace.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
