Recenze Xenoblade Chronicles 3, úžasného kolosu, který mě málem položil na lopatky

Pokud se chce člověk rozvíjet, měl by vystupovat ze své komfortní zóny. Platí to v normálním životě, a platí to i v případě hráčů. Čas od času by měl každý hráč opustit bezpečí svých oblíbených žánrů a vydat se i tam, kam ho obvykle herní vkus netáhne. Když nám v redakci přistála kopie japonského RPG Xenoblade Chronicles 3, automaticky jsem jí chtěl posílat redakčnímu expertovi Martinovi. Jenže ten mě odbyl s tím, že na podobně vyčerpávající kousky právě teď nemá čas, ani náladu. A tak se stalo, že hra spadla do klína mně.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

• Doporučená cena: 1499 korun
• Česká lokalizace: Ne, vyšší úroveň angličtiny je pro hraní téměř nutná
• Faktor znovuhratelnosti: Spíše nízký
• Základní herní doba: Zhruba 50 hodin, pokud se věnujete vyloženě jen příběhu. S vedlejšími úkoly doba prudce roste i na násobky
• Přístupnost nováčkům: Moderní prvky a trpělivé vysvětlování prvků, včetně tréninkového režimu, hru otevírají široké veřejnosti. Svá specifika ale hra má

Ke kopii jsme se dostali až v den vydání. Asi není tajemstvím, že si na jiných adresách můžete už od tehdy přečíst názory jiných recenzentů, zpravidla jde ale o hráče, kteří mají zkušenosti se sérií jako takovou (i když to podobně jako v případě jiných JRPG značek není tak úplně směrodatné) a především jsou kovaní v žánru. Co když vás ale Xenoblade Chronicles 3 zajímá, nevíte čím pořádným nakrmit svůj Switch, a stejně jako já vaše zkušenosti s žánrem začínají i končí s profláklými Pokémony? Inu, jste na správné adrese.

ROMEO A JULIE

S odkazem na recenzi druhého dílu od Vojty Dřevíkovského můžu hned zkraje konstatovat, že případná neznalost série není vyloženou překážkou. Xenoblade Chronicles 3 se odehrává ve světě, který je do určité míry hybridem předchozích zasazení. Na roztříštěném kontinentu Aionios vedou nekonečnou válku dva nepřátelské národy Keves a Agnus. Jako bojová síla jim slouží nekonečné zástupy mladých vojáků, kteří se rodí už jako teenageři, celý život jen trénují nebo šlapou po krku nepříteli, aby nejpozději v desátém roce (cyklu) opět odešli do věčných lovišť jako hrdinové. Hlavním hrdinou je Noah, který zastává roli off-seera, vojáka vybaveného speciální píšťalkou, odpoutávající duše mrtvých od jejich tělesné schránky a odesílající je kamsi do nebes.

Společně se svými oddanými parťáky Lanzem a Eunie se ale po jedné z nekonečné série bitev proti nepřátelským Agnus připlete k přestřelce záhadných vojáků, nenáležících ani jednomu z národů. To je vrhne do víru událostí, ve kterém musí spojit síly s velmi podobnou trojicí hrdinů z opačné strany barikády, Miou, Taionem a Senou. Jak už je u japonských her zvykem, při putování je také doprovází dvojce roztomilých chlupatých stvoření Niponů a v různých fázích příběhu celá řada dalších dočasných spolubojovníků.

Příběh je jedním ze stavebních kamenů zážitku z Xenoblade Chronicles 3, proto už ho nějak výrazněji přibližovat nebudu. Skupina původně úhlavních nepřátel musí odložit své vlastní spory a postupně se před nimi svět takový, jaký ho celý život znali, hroutí jako domeček z karet.

Na ploše zhruba 60 hodin, které budete věnovat základní zápletce, autoři předvádí celkem unikátní způsob vyprávění a postupně vám představují ještě unikátnější svět. Pokud se přenesete přes to, že hlavní roli hrají až příliš nabuzení teenageři, řeší hra vlastně celkem dospělá a temná témata, a rozhodně se nebojí věnovat desítky minut filozofování nad principy stárnutí, lásky nebo utváření lidských hodnot. To má i svá úskalí, ale k tomu se dostaneme až za moment.