Recenze (strana 12 z 141)

Jsou recenze, u kterých si i po letech naprosto přesně vybavím, za jakých okolností vznikaly. Pamatuju si, jak jsem se k dané hře „dostal“, jak jsem ji hrál, nebo třeba i to, kdy a kde jsem samotný text psal. Neplatí to pochopitelně pro všechny články, ale sám sebe bych svou pamětí možná překvapil. Když lovím v paměti vzpomínky na Shadow Tactics: Blades of the Shogun, těch vjemů si vybavuju poměrně dost. Ačkoliv hra vyšla už začátkem prosince 2016, já ji zaregistroval až s měsíčním zpožděním. Nejvíc ve mně zůstal pocit absolutního překvapení, protože do přelomu toho roku jsem vůbec nečekal, že se izometrické taktické akce, tolik populární žánry z přelomu tisíciletí, mohou vrátit v takové kvalitě. A přece, studio Mimimi mě dokonale vyvedlo z omylu.

Pracovat ve Frontier Development musí být pro některé sen. Třeba pro mě! Podíváte se na chodbách společnosti doprava a uvidíte divizi, která stále piluje, ladí a doplňuje skvělé vesmírné Elite: Dangerous. Jakmile vás nekonečný vesmír omrzí, stačí se otočit doleva a vydat se chodbou, která ústí u strategií. A stačí si vybrat, jestli chcete zrovna řídit zábavní park nebo vlastní zoologickou zahradu. A čistě hypoteticky i svůj jurský park plný dinosaurů. O to se snažil už někdo před vámi, pravděpodobně nějaký břídil, kterému všichni dinosauři utekli a vy si je v novince Jurassic World Evolution 2 musíte pochytat znova.

Málo se to o mně ví. Mám rád vesmír. Fascinuje mě. Děsí mě. A proto mám logicky rád i hry, které se ve vesmíru odehrávají. Nejvíc mě momentálně stále drží Elite: Dangerous, rád si ale tu a tam odběhnu k jiným jednohubkám, o kterých třeba kolikrát ani moc nevím. Takhle se mi do rukou kdysi dávno dostal Everspace, fantastický rogue-lite, který fantasticky vypadal, a snad ještě lépe se hrál. Přeskočme jeho druhý díl, a klidně zamiřme rovnou ke Choru, protože to je další hra, o které jsem pranic nevěděl a pustil se do ní bezhlavě bez žádného backgroundu. Jenže, asi to byla nějaká shoda náhod, protože Chorus a Everspace toho mají společného více, než by si někdo mohl myslet…

Za pár dní, až usednete k sváteční večeři a budete opatrně přežvykovat kapří kotletu, přemýšlet o vánočních dárcích a bilancovat uplynulý rok, už bude na Hrej.cz viset první část redakční Invaze, každoroční debaty o těch nejlepších aspektech těch nejlepších her uplynulého roku. Debata se stočila poměrně zajímavým směrem hned několikrát, ostatně jako každý rok, a nyní si povíme pár slov o hře, která do výsledného hodnocení nějakým způsobem taktéž promluvila. Protože o ní zatím není na webu ani čárka, je na čase tenhle rest konečně napravit. Dámy a pánové, držte si klobouky, letíme na Zemi!

Kdo by neznal Sherlocka Holmese. Hvězda detektivních příběhů Arthura Conana Doyla se stala pravděpodobně nejpopulárnějším detektivem na světě. Víte ale, že má na kontě taky bohatou videoherní sérii?

Oslavných příběhů o tom, jak výtvor jedné osoby pozitivně změnil osudy stovek tisíc hráčů, jste jistě již pár slyšeli. Za všechny stačí jmenovat například Braid od Jonathana Blowa, Minecraft od Markuse „Notche“ Perssona nebo Stardew Valley od Erica Baroneho. Ukázkových příkladů toho, jak lze v jednom člověku (s pomocí pár kontraktorů) vytvořit fantastickou hru, existují desítky. Tenhle mezi ně ale rozhodně nepatří.

Téměř přesně 20 let od vydání prvního dílu se sci-fi série Halo dočkává regulérní šestky. Jak dopadlo uzavření druhé trilogie a jde skutečně o slibovaný návrat k původní formuli kultovní značky?

Světoznámou značku Rychle a zběsile nejspíš není potřeba dlouho představovat. Dříve byla známá jako série pro všechny automobilové „kajnšmetke“, dnes ve své asi osmadvacáté inkarnaci baví hlavně mainstreamové publikum. Odklon od ilegálního závodění k přeskakování mezi paneláky brali pravověrní fanoušci celkem nelibě, ale jak už to tak bývá, jejich nářky nejsou v penězi přetékajích trezorech tvůrců příliš slyšet.

Po třech letech se vrací virtuální farmáři a farmářky v novém Farming Simulatoru. Stojí za to vytáhnout holínky a vyrazit během dlouhých zimních večerů na polygonové pole?

Po generační odmlce zase přichází remaky starších Pokémonů. Tentokrát je na řadě čtvrtá generace s Diamond a Pearl, která ve své době ukazovala možnosti konzole Nintendo DS. Jak se jí daří bez sestavy dvou displejů?

Umí se smát i prát a každý má je rád, i vy je račte znát – šmouly! Kam přijdou, tam je šou, skáčou a tancujou, vysocí jsou na dva couly. Že všechno dovedou, to není náhodou, zkrátka to s přírodou koulí!

Oblíbená série stříleček Battlefield se vrací do přítomnosti, nebo spíše blízké budoucnosti a chce opět uzmout korunu krále multiplayerových akcí. Na startu ale velmi výrazně klopýtá a především v části přinášející klasickou hratelnost série jde o velké zklamání. Proč?

Jste jistě zvědaví, jak dopadl další přírůstek do rodiny interaktivních hororů z antologie The Dark Pictures, ale tentokrát jsme se k recenzování dostali se zpožděním, vezmeme to tedy za trochu jiný konec. Stálo by jistě za připomenutí, kde se Dark Pictures vzalo, odkud se vyloupli samotní autoři, a jestli vůbec má cenu doufat v to, že se série vyšvihne tam, kde jí chtěli všichni fanoušci Until Dawn už od začátku.

Tři kultovní díly GTA. Tři remastery. Tři platformy. Tři recenzenti. Jedna kompilace, která měla probudit nostalgii téměř v každém z nás. Jak se povedla GTA: The Trilogy - The Definitive Edition na PlayStationu 5, Xboxu Series X a Switchi?

Call of Duty se po třech letech opět vrací do největší konfliktu lidských dějin. Povedlo se méně zkušenému týmu Sledgehammer Games napravit reputaci po nedotaženém WWII?

Když jsem se posledně radoval ze souboru mikroher, které s sebou přitáhl poslední WarioWare, ani by mě nenapadlo, že večírek ještě zdaleka nekončí. Nintendo přikládá pod kotel a pro všechny milovníky gaučového hraní (a nejen pro ně) aktuálně přináší průřez historií značky Mario Party v podobě titulu Superstars.

Po roce je to tu zase. Novináři už se scházejí v konferenčním sále, aby vyslechli, jak se povedl nový ročník Football Managera. Ten sliboval celkem zásadní změny, potěší tedy hardcore fanoušky série?

Ubisoft už zase zkouší vylepšit svou pověst nějakou "druhou" hrou. Říká se, že každá druhá hra v sérii je v případě Ubisoftu výrazně lepší než ta první. Dnes si ale vůbec prvně řekneme příběh o hře, která se druhého dílu vůbec nedočkala, ale jiná nová hra z ní přímo vychází. Seznamte se, tohle je Riders Republic.

Forza Horizon se během let vyprofilovala v etalon arkádového závodění v otevřeném světě. Daří se kvality značky dále šlechtit i pátému dílu?

Někoho možná nepřekvapí, jak dospělé příběhy autoři Yakuzy vytváří, pro jiného ale bude novinkou, že lehce bizarní série disponuje něčím, co je v herním průmyslu v dnešní době v podstatě vzácností. Detektivní příběhy se složitou zápletkou aby hráč v nějaké sérii pohledal. Zatímco Yakuza na to jde ze strany zločinců, Judgment – jak už název napovídá – představil velice podobnou hru z pozice člověka, pro něhož je spravedlnost na prvním místě. Právě brilantní příběh je i hlavním tahákem druhého dílu.

Po roce se Square Enix opět pokouší zaujmout fanoušky komiksů od společnosti Marvel. Napravují Guardians of the Galaxy pověst, kterou virtuální Avengers trochu pošramotili?

Portfolio českého studia Amanita Design se zase rozšířilo. Jaromír Plachý odšpuntoval své podvědomí a pustil na svět silně znepokojivé výjevy, které se vkrádají do snů nebohého chlapce. Jedno je jasné - z Happy Game rozhodně nebudete happy.

Poslední z velkých sportovních her, které i letos našly cestu na naše konzole, je NHL 22. Hokejový simulátor se po dlouhých letech dočkal přechodu na engine Frostbite, na němž už roky běží ostatní sportovní série EA. Řada fanoušků se tak na nejnovější díl těšila s nadšením, očekáváním i celkem pochopitelnými obavami. Černý scénář z předchozího zpackaného mezigeneračního přechodu budí fanoušky hokeje ještě dnes. NHL 22 však zvládá přechod do nového světa obstojně, i když jde o mnohem menší skok, než si jeden mohl myslet.