The Dark Pictures Anthology: House of the Ashes Recenze Ohlédnutí za ságou Dark Pictures Anthology & recenze House of the Ashes

Ohlédnutí za ságou Dark Pictures Anthology & recenze House of the Ashes

David Plecháček

David Plecháček

17. 11. 2021 11:00 1

Seznam kapitol

1. OD ÚSVITU DO SOUMRAKU 2. OBRÁZKY Z TEMNOT 3. POPEL POPELU A PRACH PRACHU

Jste jistě zvědaví, jak dopadl další přírůstek do rodiny interaktivních hororů z antologie The Dark Pictures, ale tentokrát jsme se k recenzování dostali se zpožděním, vezmeme to tedy za trochu jiný konec. Stálo by jistě za připomenutí, kde se Dark Pictures vzalo, odkud se vyloupli samotní autoři, a jestli vůbec má cenu doufat v to, že se série vyšvihne tam, kde jí chtěli všichni fanoušci Until Dawn už od začátku.

Reklama

Za relativně krátkou chvíli vyjde v pořadí už třetí část hororové antologie The Dark Pictures. Upřímně by mě zajímalo, kolik z hráčů drží tuto sérii někde v povědomí a kolika z vás uniká někde pod radarem. Oprávněně? Neoprávněně? Především překvapivě. The Dark Pictures je totiž dítě, které vyrostlo z Until Dawn, hry, jenž je dlouhodobě univerzálně hodnocena coby ideální hororový titul pro páry, sice s nepříliš originálním příběhem, ale zato s hutnou atmosférou a především se skvělým systémem motýlích křídel, kdy jakékoliv sebemenší drobnost může vyústit o osudu hrdinů na samotném konci. The Dark Pictures představuje to samé v bledě růžovém, jen už ne pod patronátem Sony, ale pod hlavičkou Bandai Namco. Vývojáři přitom zůstali stejní. Men of Medan ani Little Hope ale takové slávy nedosahují, v čem se tedy liší? A jakou má Dark Pictures budoucnost? 

AŽ DO ÚSVITU

Until Dawn je pro mě dosud skrytým klenotem PlayStationu 4. Mám rád projekty, které přijdou odnikud a celý herní průmysl překvapí, a to vývojáři ze Supermassive Games splňují bezezbytku. Until Dawn totiž bylo leccos, jen ne titul, kterému by hráči věřili a kterému někdo předpovídal výraznější úspěch. Může za to totiž už to, jak vlastně probíhal samotný vývoj, vždyť původně se jednalo o jednu z her podporující pohybové ovládání PS Move, což samo o sobě příliš důvodů k důvěře nezadávalo. Jenže jak se čas měnil, měnila se i hra samotná, a tak se z ní nakonec vyklubal klasický slasher bez nutnosti vlastnit další periferie, který sázel především na motiv motýlích křídel. 

Jestliže jste po vydání znali někoho, kdo hrál ve stejné době jako vy, určitě jste sklouzávali k debatám na konto kdo kdy zemřel, anebo kdo vám naopak shodou náhod a okolností přežil.

Technicky jej hráči v roce 2015, kdy hra vyšla, už znali – Telltale už nějaký čas vydávalo série adventur, z nichž ta nejznámější, The Walking Dead, napjatě očekávala třetí sezonu. Jenže systém voleb, které vzdáleně ovlivňovaly budoucnost hry, zde klouzal spíš jen po povrchu, zatímco v Until Dawn byla kolem něj postavena celá hratelnost. Na jejich základě tak do úsvitu mohli přežít všichni… nebo taky nikdo. Jestliže jste po vydání znali někoho, kdo hrál ve stejné době jako vy, určitě jste sklouzávali k debatám na konto kdo kdy zemřel, anebo kdo vám naopak shodou náhod a okolností přežil. Tento mechanismus dalece převyšoval fakt, že po příběhové stránce hra příliš nenabídla, i to, že byste některé postavy raději zabili sami. Ostatně i tohle jsou aspekty, které jsou klasickým televizním slasherům vlastní od nepaměti. 

Vývojářům ze Supermassive Games se povedlo představit ucelený svět, který jste mohli tak akorát ovlivnit k tomu, abyste přežili. Záleželo, jestli jste byli pozorní. Bylo potřeba v určitý moment jednoduše vědět, jestli se vydat tam anebo onam. Rozhodovali detaily, například zda-li jste ve správný moment vzali do rukou fošnu, kterou jste po chvíli odložili jinde, příhodně na místo, kde se vám bude hodit o několik hodin později,. Ve chvíli, až vám půjde o život. Někdo namítne, že jde také o náhodu, a ano, nijak o tom nebudeme disputovat, fakt jen ten, že to celé působilo koherentně, celistvě, a překvapivě ne trapně. Na každém kroku vám šlo o život, a vy jste trnuli hrůzou, jestli je vaše další rozhodnutí to správné, nebo jestli povede ke smrti jednoho z mladíků.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama