Recenze (strana 7 z 141)

Jedni ho milují, druží nenávidí. SpongeBob je zpět, a ani tentokrát nezůstane v Zátiší Bikin kámen na kameni. Podařilo se ducha fenomenálního seriálu přenést i do nejnovější plošinovky?

Budu naprosto upřímný. Je pravdou, že se Ubisoftu poslední roky zrovna nedaří a jeho herní série prostě nedokáží navazovat na své předchozí úspěchy. Mnoho hráčů jim to přeje, já se mezi ně ale neřadím. Je mi ve výsledku líto, když se jakékoliv studio, které tvoří své „unikátní“ projekty, řítí do velkého průšvihu a hrozí mu velký krach. Jenže Ubisoft si prostě nedokáže pomoct a ani nové hry mu vůbec nevychází.

Dlouhých deset let. Tolik času uběhlo od vydání Company of Heroes 2 – a i když jsme se napříč lety dočkali několika rozšíření, upřímně jsem na sérii pomalu zapomněl. Respektive, nečekal bych, že se Sega rozhodne po tolika letech navázat pokračováním. Jak ale poslední sezóny ukázaly, návraty starých značek bývají poměrně úspěšné, a tak se po čase setkáváme s Company of Heroes 3.

Když v polovině roku 2017 vylezl na světlo světa první trailer na svérázný Atomic Heart, člověk tak nějak netušil, zdali sní či bdí. První projekt nového studia? To víte že jo. Ta hra prostě vypadala příliš dobře na to, aby byla opravdová. Necelých šest let poté tady sedím, pozoruji poslední trailer před vydáním, a… A pořád mám v hlavě ten stejný guláš. Vždyť tohle je přinejlepším technologické demo, určitě ne hra! No a v tomto přesvědčení jsem žil až do chvíle, kdy jsem obdržel aktivační klíč. Dnes ovšem mohu po dvaceti hodinách hraní směle potvrdit, že Atomic Heart je nejen reálný, on je taky naprosto…

Minulý týden Nintendo prostřednictvím svého Directu představilo a zároveň i rovnou vydalo remasterovanou verzi dvacet let staré klasiky Metroid Prime. Jak moc se na ní zub času za ta léta podepsal? To zjistíme v dnešní recenzi.

Mezi tahouny vydání nové generace brýlí PlayStation VR patří VR spin-off oblíbené série Horizon. Jde o regulérní hru, nebo příliš drahé techdemo?

Jak dopadla rytmická novinka, kterou oznámilo a rovnou vydalo studio Tango Gameworks? Naprosto skvěle!

Po zkušenostech z posledních let už určitě nikoho nepřekvapí, že se ani začínající rok 2023 neobejde bez nejrůznějších předělávek starších titulů. A hned zkraje přichází s velice silným kalibrem. Opěvovaná sci-fi hororová akce Dead Space z roku 2008 se pod taktovkou autorů z Motive Studio vydavatele EA dočkala kompletního remaku a vyrazila do nabité sezóny po nepříliš úspěšném The Callisto Protocol a před očekávanou novou verzí Resident Evil 4. Obhájí si pověst jednoho z nejlepších žánrových titulů?

Když jsem viděl Forspoken vůbec poprvé, hra mě na první pohled uhranula. Otevřený svět není samozřejmě ničím novým, avšak ona volnost, se kterou se Frey po světě pohybovala, mě dostala. Akční, dynamický souboj doplňoval opravdu efektní parkour a zdolávání vzdáleností byla otázka několika magických skoků. Navíc ukázka přímo řvala zaměřením na západní hráče, i když jsem věděl, že na hře pracuje Square Enix.

Je vždycky těžké zapínat hru, v níž jste strávili přes sto hodin a plně ji vyzobali, v krátkém sledu znovu. Za poslední roky nebude moc titulů, v nichž jsem strávil více času, než v Monster Hunter Rise. Svého času Switch exkluzivita byla v mých očích jednou z nejlepších her na této hybridní konzoli vůbec. Po dvou letech se nyní dostáváme do fáze, kdy můžeme tuhle kapitolu uzavřít, protože se Rise dostává po PC i na konzole.

Uplynulo spoustu času od doby, kdy kvůli zábraně Kataklyzmatu museli Dračí Aspekti ztratit svoje síly. Nyní se Dračí letky vracejí domů. Na ostrov, který byl jejich rodištěm už před více než deseti tisíci lety. A miliony hráčů po celém světě opět po dvou letech vyslyšeli volání Blizzardu a zakoupili si lístek na loď či vzducholoď. Čas nás nerdů a probdělých nocí opět začal.

Na Xbox & Bethesda Games Showcase se v létě ukázalo několik zajímavých kousků, a jedním z těch asi nejtrhlejších bylo rozhodně High on Life. Hra, která hned dala najevo, čím bude – bláznivou střílečkou, které propůjčil hlas Justin Roiland, dabér Ricka a Mortyho. To slibovalo také velice specifický koktejl humoru a zasazení.

Tvůrci slavného XCOMu nechali konečně mimozemšťany mimozemšťany a rozhodli se své umění přetavit do výpravného dobrodružství s hrdiny komiksového vydavatelství Marvel. Zdali se jim tento přechod povedl a dostáli všech svých slibů, to se budete moci dozvědět v následujících odstavcích, které by vám zároveň měly napovědět, jestli se o tuto hru blíže zajímat, či nikoli.

Kooperativní hry dostávají poslední roky dost zabrat. Osobně mi přijde, že v minulosti byl nával titulů, které vsázely na nutnou spolupráci více hráčů, opravdu masivní a spousta her to jednoduše nezvládla. Snaha napodobit úspěch Left 4 Dead se nepodařila žádné z nich, do dnes ale přežívá třeba Back 4 Blood nebo World War Z. Obě z nich mají prakticky identické zasazení do zombie apokalypsy, s trochu trhlými postavami a snahou zaujmout hráče alespoň hordami nepřátel.

Vždycky jsem měl velmi blízko ke hrám typu Devil May Cry nebo později i sérii Castlevania: Lords of Shadow. Pokud pominu fakt, že takovýchto her v poslední době příliš mnoho nevzniká, tak čas od času se přeci jen objeví titul, který se tomuto žánru (hack and slash či 3rd person shooter) velmi přibližuje. Gungrave se již od začátku tváří, že bude drsňáckou střílečkou se silným hlavním hrdinou, kde bude nutné permanentně držet prst na spoušti. Zásadní otázkou však zůstává, jestli to bude stačit!

O tom, že není remaster jako remaster, není třeba dlouze debatovat. Paskvilů, her jen lehce přetřených od prachu a vydaných s velkou pompou, jsme za ty roky viděli nespočet. Řekl bych, že jsme jich vlastně viděli mnohem víc, než kolik jsme viděli těch kvalitních, pečlivě připravených balíčků, které byla radost hrát a někdy i sledovat. Do jaké škatulky patří Sonic Origins, se teprve dozvíte, už teď bych ale řekl, že si některé své šrámy odnáší po střetu se světem tam venku trochu neprávem.

Když studio Coffee Stain Studios vydalo v roce 2014 bláznivý titul Goat Simulator, asi málokdo čekal, co tento naprosto nelogický splácanec všeho možného dokáže způsobit. Nejen, že hra sama o sobě zaznamenala masivní úspěch a kopie se prodávaly po desetitisících, zároveň ale herní průmysl zaplavily simulátory všeho možného i nemožného, včetně možností hrát za kámen nebo kus chleba.

Need for Speed Unbound si při odhalení vysloužily punc nenáviděného pokračování. O to více ale umí překvapit tím, že jde naopak o jeden z nejlepších a nejzábavnějších dílů série.

Ještě než se zkraje příštího roku dočkáme remaku survival hororu Dead Space, přichází na trh prvotina týmu vedeného jeho původním autorem. Dokáže nápadně podobný titul s názvem The Callisto Protocol překročit stín své duchovní předlohy?

Každý rok se s železnou pravidelností vracíme na fotbalová hřiště, hokejová kluziště, basketbalové palubovky i baseballové stadiony. Vedle toho se ale na podzim pravidelně vrací i manažerské křeslo ve Football Manageru. Co nového (ne)přináší tentokrát?

Jmenuji se Holmes. Henry Howard Holmes. Žiji v Chicagu a právě jsem si otevřel hotel. Jste srdečně zváni. Všichni. A řekněte to i svým známým! Přivítám ve svém hotelu královsky všechny, kdo dorazí. O to už se postarám!

Cítím určitou povinnost na začátku každé recenze libovolné hry se Sonicem v hlavní roli zrekapitulovat, jak to s modrým ježkem vlastně historicky bylo. Sega se ale zásadně zasadila o to, že jste podobná resumé četli v posledních letech několikrát, a tak je retrospektivní okénko poněkud zbytečné. Naopak se možná sluší připomenout, že to není minulost, díky které Sonica vytahujeme na světlo světa tak často, ale současnost, kterou bych antidatoval někam k roku 2020, kdy vyšel film s Jimem Carreym v hlavní roli. Možná i díky němu nedávno vyšla v lecčem revoluční hra, o které se v posledních dnech tak často mluví.