Recenze skvělého DLC Horizon Forbidden West: Burning Shores, které Aloy zavede do Hollywoodu

S každým rozšířením je to pokaždé úplně stejné. Nekupujete si jej přece kvůli tomu, že se vám základní nadílka zábavy nelíbila. 

Burning Shores je pořád tou samou hrou, kterou jsem opustil někdy v březnu loňského roku. Aloy nezestárla ani o den, na zapovězeném západě takřka není známější postavy, a po zpustošené krajině chodí jen málo lidí, kteří by věděli více než ona. Do obsahu příběhového rozšíření vede cesta přes konec základní hry, a protože mám pocit, že je Forbidden West pořád ještě poměrně čerstvou záležitostí, vyhneme se detailům; a tak jen řeknu, že jedna taková postava Aloy kontaktuje se slovy, že zdaleka ne všechno bylo na konci základní hry vyřešeno a že by se měla její pozornost upnout jižním směrem. 

Pokud se rozhodnete volání vyslyšet – jiná cesta v rámci DLC pochopitelně neexistuje – přesunete se animací o nějakých pět set kilometrů jižněji po západním pobřeží Ameriky. 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

• Doporučená cena: 529 korun
• Česká lokalizace: Ano, v podání Sony tradičně bez chyby.
• Herní doba: 10 hodin, někdo obsahem proletí o fous rychleji, někdo v DLC nechá skoro dvojnásobek.
• Jak se Horizon hraje zase po roce? Chce to trochu cviku, ale jelikož se DLC odehrává po konci hlavního příběhu (přímo na něj navazuje), Horizon budete mít dostatečně v ruce za několik minut. 
• Lepší než The Frozen Wilds (DLC pro Zero Dawn)? Přetěžká otázka, diplomaticky bych řekl, že jsou na stejné úrovní. Frozen Wilds mělo možná lepší příběh, herně mě ale baví Burning Shores víc. 
• Pokud mě Horizon nebavil… tak vás nebude bavit pochopitelně ani sebelepší DLC. 

Nebýt proslulé cedule Hollywood, ani byste nepoznali, že vás křídla Sunwinga odnesla až do Los Angeles, respektive toho, co z něho v téhle postapokalyptické verzi světa zbylo. Namísto úchvatných panoramat pacifického pobřeží je však Aloy přivítána salvou z neznámé zbraně, a tak vám zanedlouho nezbude nic než postavit se na vlastní nohy a zjistit, kdo a proč tohle zařízení vlastně postavil.

Stejně jako před rokem na západě, ani tentokrát na to Aloy nebude sama. Hlavní dějovou linku prakticky kompletně projdete ve dvou, respektive se svým novým, záhadným AI společníkem. Její jméno je Seyka. Seyka, zástupkyně Quenů, s nimiž se Aloy setkala už v rámci základní hry, je tak trochu vyhnanec a rozhodně se neřídí relativně ortodoxními pravidly kmene. Ostatně k tomu má své důvody. Důležité je, že i Seyka našla svoje zařízení Focus, že i Seyka ovládá bravurně svůj luk a zbraň na krátkou vzdálenost, a že i Seyka má důvod zjišťovat víc jak o zbrani, tak o vetřelci, který ji ve zdejší zemi zbudoval. 

Co se týče luků, šípů… Minimálně zpočátku má Aloy k dispozici standardní výbavu, tedy to, s čím jste základní hru dokončili. Je možná až s podivem, jak dlouho mi trvalo opět si navyknout na ovládání hry. Možná že právě až takhle s odstupem si člověk uvědomí, jak moc je Horizon komplexní hra a kolik možností hráči nabízí. Vytáhnout luk a začít bezhlavě střílet kolem sebe dokáže asi každý, ale uvědomit si všechny charakteristiky vašich zbraní a jejich platnost vůči nepřátelům, to už chce nějaký čas. Samozřejmě, v době, kdy zapínáte Burning Shores, máte za sebou minimálně nějakých 30 hodin obsahu (někteří možná dvojnásobek), takže si zase relativně rychle zvyknete, ale prvotní šok překvapil i mě. 

Jelikož se nezměnil arzenál zbraní, logicky se nezměnilo ani jádro soubojů. Vedle zmíněných luků je ve hře celá plejáda mnohem nápaditějších kousků, a obecně platí, že čím více se podřídíte hře v jejich používání, tím více vás Horizon odmění. Kromě vyššího levelcapu však v jediné osadě tohoto DLC naleznete i unikátní legendární zbraně a zbroje, takže se pořád můžete na střet se zdejší robotickou faunou připravit ještě o chlup líp.