Články od uživatele Aleš Tihlařík (strana 2 z 25)

Did I ever tell you what the definition of insanity is? Insanity is doing the exact… same fucking thing… over and over again, expecting… shit to change.

Herní průmysl je úzce spjat s fyzickými předměty, které skalním fanouškům dále připomínají jejich oblíbené tituly. Ať jsou to celé sběratelské edice, nebo jenom kusé předměty jako sošky, plakáty nebo třeba trika a hrnky. Jsou naši redaktoři tak zapálený, že do těchto věcí investují peníze?

Po třiceti letech končí obrovsky lukrativní partnerství EA a asociace FIFA. Byl oznámen poslední ročník FIFA 23 a nově přejmenovaná série EA Sports FC od příštího roku slibuje fotbalovou revoluci, my tomu ale moc nevěříme. Jak se podle nás změna projeví na hře samotné?

Jsou studia, která jsou dost možná přeceňovaná. Na druhé straně se ale v herním průmyslu zcela jistě pohybuje řada vysoce kvalitních týmů, které vydávají skvělé hry, ale mainstream si je zatím nenašel. Koho považuje naše redakce za underdoga?

Když se ponoříte do nějaké hry, její začátek je stěžejní. Podle něj se často rozhodujeme, zdali u hry zůstaneme či nikoliv. Někdy je ale intro, opening nebo jakkoliv tomu řeknete, tak nabitý, že na něj vzpomínáte i několik let po dohrání. Mají naši redaktoři takovou hru?

Máme za sebou jedny z největších letošních konferencí, na kterých jsme se dočkali mnoha oznámení, a před sebou další sezónu velkých vydání. Některé tituly dorazí letos, jiné až v dalších měsících - které z nich redakci Hrej nejvíce zaujaly?

I po spoustě odkladů se před námi rýsuje nabitý konec roku, který nabídne celou várku velkých i menších her. Na které z nich se redakce nejvíce těší?

Hraní her by sice měla být aktivita, při které se uvolníte, některé tituly jsou ale pravým opakem. I když nás baví, dokážou nás pěkně vydeptat či dokonce rozzuřit. Není pak výjimkou, že při těchto situacích lítají vzduchem myši, sluchátka, ovladače či pěsti do televize. Jste také takovým hráčem, nebo dokážete udržet své emoce při zemi?

S hrami plnými ostrých tesáků, krve a upírské tematiky obecně se poslední dobou roztrhl pytel. Hrami dlouhodobě spíše přehlížený motiv se vrátil se sérií Vampire: The Masquerade nebo obrovsky úspěšnou novotinou V Rising. V redakci jsme tedy po delší hibernaci obnovili formát Q&Hrej a zavzpomínali na naše nejoblíbenější hry s upíry. Paličku česneku s sebou!

Móda se, stejně jako voda nebo ovce, vrací ve vlnách. Na základní škole jsme vyznavačům podobných stylů smáli, ale kdo by si byl tehdy pomyslel, že věci jako synťákový pop, ledvinky nebo džíny do zvonu zažijí svoji renesanci? Podobný trend pak začínáme pomalu ale jistě pozorovat ve hrách – s velkolepým návratem staromilských adventur a strategií to sice zatím nevypadá moc reálně, zato příznivci retrostříleček už několik let zažívají žně.

Rok se s rokem sešel a jak už je touto dobou takřka tradicí, po našlapaném listopadu jsme se opět ocitli uprostřed herního sucha. Svým způsobem se již blížíme k jeho konci, poněvadž druhá polovina ledna, a hlavně únor již přinesou slušnou herní nálož. Ovšem kdy jindy se zastavit, popřemýšlet a popovídat si o nových technologiích, než právě teď? Pojďme si tedy představit nové technologie ze stáje NVIDIA, technologického giganta specializovaného (nejen) na grafické karty.

Některé věci v životě jsou jisté – podle Benjamina Franklina to jsou jen daně a smrt, bonusovou jistotou našich čtenářů je pak jistý příslib, že každých pár týdnů dostanou text o další nové retro střílečce. Tentokrát si něco povíme o Viscerafestu, který se v našlapaném žánru snaží odlišit vskutku zběsilým tempem, originální stylizací a také notnou dávkou sci-fi šílenosti. Stačí to ovšem na vydobytí vlastního místa na slunci?

S bezdomoveckými simulátory jako by se roztrhl pytel. Nebo spíše pytlík. Igelitka, chcete-li. V posledních letech roste křivka počtu bezdomoveckých her rychlejším tempem než zadlužení České republiky a my tento trend skutečně kvitujeme – tedy konkrétněji ten první. Ostatně který jiný žánr by mohl dnešní mládež lépe připravit na budoucnost nežli právě ten, který je naučí přežívat ve světě, ve kterém se jejich domov skládá jen z několika kusů lepenky a páchnoucího kbelíku na fekálie?

Účelem hororových her je, nepřekvapivě, nás pořádně vyděsit, zvýšit tepovku, otevřít potní kanálky, prostě potěšit ty, kteří strach považují za skvělou zábavu. Čas od času se ale najdou hry, které si takový cíl vůbec nepokládají, alespoň ne primárně, a stejně nás dokážou pořádně vyděsit. Které traumatické zážitky z nehororových her máme my?

Dámy a pánové, držte si klobouky, protože dnes pro vás máme něco speciálního. Od herního studia Live Motion Games, které stojí za hity jako Sapper – Defuse the Bomb Simulator, Bakery Simulator nebo Train Station Renovation, se nám podařilo získat klíč na zbrusu nový, a na papíře snad ještě podivněji působící simulátor. Jmenuje se Car Trader Simulator, a jak už asi moudří tuší, tentokrát se chopíte špinavého autobazarnického businessu. A co je na celé té podivnosti ze všeho nejpodivnější? Inu, ta hra totiž vůbec není špatná…