Q&Hrej - Rozflákali jste při hraní ovladač, televizi či cokoliv jiného?
Seznam kapitol
Hraní her by sice měla být aktivita, při které se uvolníte, některé tituly jsou ale pravým opakem. I když nás baví, dokážou nás pěkně vydeptat či dokonce rozzuřit. Není pak výjimkou, že při těchto situacích lítají vzduchem myši, sluchátka, ovladače či pěsti do televize. Jste také takovým hráčem, nebo dokážete udržet své emoce při zemi?
TADEÁŠ - HEADSETOVÉ KILLING SPREE
Za poslední léta jsem se v chování k herním periferiím celkem uklidnil, bývaly ale časy, kdy můj kill count celkem nebezpečně narůstal. Ne vždycky šlo přitom jen o poškození ze vzteku. V dobách, kdy jsem ještě rozhodně neměl peníze na vlastní nákup nedejbože kvalitního vybavení jsem tak poměrně rychle procházel zásobou budgetových headsetů. S některými jsem po nepovedeném zápasu ve FIFA znechuceně švihl o stůl. Jiný například odpravil v momentě, kdy se mi kabel zamotal do kancelářské židle a při hbitém odrazu směrem ke dveřím pokoje jedním plavým pohybem odborně odmontoval rozhraní jack, které zůstalo zaklesnuté v počítači.
Vyloženě ovládací periferie jsem u počítače nezničil nikdy, na kontě mám jen jednu jedinou “vyklikanou” myš. Ta navíc putovala k šikovnému kamarádovi, který jí ještě vdechl druhý život. Do zásoby poničeného hardwaru se tedy rozhodně řadí ovladače od Xboxu, především Xboxu 360. Jeden jsem při vypjatých gaučových soubojích mírně rozlomil. Už od počátku věků mu navíc správně nefungoval servomotorek zajišťující vibrace a neodborný pokus o jeho opravu pájkou… inu, nebyl z těch nejodbornějších. Z černého ovladače důkladně omotaného izolační páskou se tak stal tradiční ovladač pro “hosta” v domě.
Další ovladače už celkem odolávaly mojí agresi při nepovedených zápasech ve FIFA. Jinak ve mně hry naprosto zákonitě nevyvolávají ani špetku agrese, jakmile se ale na hřiště vykutálí míč a jedenáct virtuální svěřenců, probudí se ve mě vnitřní Petr Rada a neznám bratra. Naštěstí jsem si navykl ovladačem místo do tvrdých předmětů (podlaha) zuřivě lískat třeba do postele nebo gauče, případně do příhodně dostupného kolene, kde mě dříve dostihne úporná bolest, než nefunkční periferie. Navíc se mi nikdy nepovedlo dosáhnout ikonického “ožvýkání” analogových páček a dost dobře nerozumím tomu, jak se vlastně podobná věc může stát. Pes?
A ten gamepad k limitce Xboxu One se rozbil sám. Přísahám!
Související články
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
