Q&Hrej - Jaké studio nebo vydavatelství je dle vás podceňované?
Seznam kapitol
Jsou studia, která jsou dost možná přeceňovaná. Na druhé straně se ale v herním průmyslu zcela jistě pohybuje řada vysoce kvalitních týmů, které vydávají skvělé hry, ale mainstream si je zatím nenašel. Koho považuje naše redakce za underdoga?
ALEŠ TIHLAŘÍK - TO BUDE NA DLOUHO
Kolik máte času? Po krátké rešerši jsem skončil s relativně dlouhým seznamem, nakonec ale zmíním trojici, která dle mého skromného názoru od hráčů ani kritiky prostě nedostává dostatek lásky. Prvním kouskem na mém seznamu jsou Reality Pump Studios. Tohle polsko-německé studio dovedlo i se zlomkem budgetu západních studií vytvářet poměrně slušné RPG zážitky, v čele s vlajkovou lodí v podobě série Two Worlds. Zejména druhý díl byl dokonce kladně přijat i dobovými recenzemi, pokusy o další dojení značky v podobě nepříliš povedených a velmi nízkonákladových datadisků se však nesetkaly s úspěchem a jen Dan Vávra Bůh ví, kde je tomuto studiu dnes konec. Webové stránky studia stále existují, smutným faktem ovšem je, že o Two Worlds III, oznámeném v roce 2016, jsme neslyšeli ani pověstný informační střípek již takřka čtyři roky. Poctivých evropských RPG dnes vychází jako šafránu a Reality Pump Studios mi dnes na trhu citelně chybí.
Studiem, které naopak působí velmi živě, je německý CrazyBunch. Těm se v posledních pár letech povedl v mých očích takřka nemožný kousek, kdy dovedli vzkřísit dekády živořící adventurní sérii Leisure Suit Larry. Člověk by totiž čekal, že legendární „soft porn“ adventury z pera Ala Loweho nemají v dnešním korektnějším světě žádné místo – a nutno dodat, že po posledních regulérních dílech série jsem byl stejného názoru. Neznámému německému studiu se však povedlo slizouna Larryho vykopat z hrobu a hodnocení konzistentně přesahující 70 % vypovídají o tom, že humorné a lehce nekorektní adventury mají světu co řícu i v současnosti.
Mou poslední volbou se pak stávají američtí Volition, kteří jsou de facto celou svou dobu existence proslulí jako vývojáři takových těch „sedmičkových“ her. Tedy her, které sice objektivně obsahují celou řádku chyb, ale stejně se u nich královsky bavíte. Ať už je řeč o sérii Red Faction s revolučním destrukčním systémem okolí, nebo o Saints Row, ztřeštěném klonu GTA, vždy se jednalo o tituly, které mě prostě bavily. A stejně jako v případě Two Worlds III se ptám, kolik podobných open-worldů dnes vychází a co bychom za podobné kousky dnes dali? V tomto případě pak naštěstí nejde o řečnickou otázku, protože minimálně v případě Saints Row se nového dílu dočkáme již za pár týdnů. Jdete do toho se mnou?
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
