Q&Hrej - Naše nejoblíbenější hry s upírskou tématikou
Seznam kapitol
S hrami plnými ostrých tesáků, krve a upírské tematiky obecně se poslední dobou roztrhl pytel. Hrami dlouhodobě spíše přehlížený motiv se vrátil se sérií Vampire: The Masquerade nebo obrovsky úspěšnou novotinou V Rising. V redakci jsme tedy po delší hibernaci obnovili formát Q&Hrej a zavzpomínali na naše nejoblíbenější hry s upíry. Paličku česneku s sebou!
MARTIN - SÉRIE KTERÁ SKONČILA MOC BRZY
Jednou za čas si vzpomenu na to, které hry mi dělaly v minulosti společnost a přemýšlím nad tím, jak by asi vypadaly nyní, kdyby jejich série pokračovaly. Téma upírů mi rozhodně u her není cizí a ve své sbírce jich několik mám. Přesto, když bych si měl vybavit jednu sérii, která ční nade všechny upírské hry, které jsem kdy hrál, nepůjde o Vampire: The Masquerade, ani o Castlevanii (kterou mám hodně rád). Mám na mysli sérii Legacy of Kain, kterou kolem přelomu tisíciletí tvořili společně Silicon Knights a Crystal Dynamics a posléze značku do finále dotáhli druzí jmenovaní s podporou Eidosu. Dodnes mě však neuvěřitelně mrzí, že skončila tak velmi brzy a dodnes se nenašel nikdo, kdo by se značku jakkoli snažil resuscitovat či remakovat (multiplayerový Nosgoth samozřejmě nelze počítat).
Všechny části spletitého příběhu o antihrdinském upírovi Kainovi a posléze Razielovi (v jeho vlastní odnoži Soul Reaver) dohromady vytvořily neuvěřitelně dobře prokreslenou historii fiktivního světa Nosgoth a jeho devíti pilířů. V rámci série jsem se tehdy mohl podívat i do dávné minulosti tohoto světa a cestování časem zde sehrálo zásadní roli při prosazování motivací jednotlivých protagonistů. Kain i Raziel se stali hnacími motory příběhu, který poté v roce 2003 dospěl ke svému konci v epickém vyvrcholení s názvem Legacy of Kain: Defiance v několika časových obdobích. Právě Defiance, přestože rozhodně nešlo o bezchybnou záležitost, je upírskou hrou, na kterou vzpomínám nejradši.
Razielův a Kainův osud se naposledy protnou a konečně se také dozvíme, kdo se stane vítězem tohoto vleklého honu za odplatou. První Blood Omen byl skvělým izometrickým RPG, Soul Reaver zase na svou dobu předvedl, jak dobře mohou hry vypadat a také přinesl cestování mezi spirituálním a materiálním světem v reálném čase. Další díly ze série pak už jen vylepšovaly skvělý základ, který tvůrci zúročili právě v Defiance. Hra měla krásnou grafiku a dodnes mě uchvacuje, jak dokonalý lipsync hra obsahovala. O skvělém dabingu a hudbě pak již nemusím dále mluvit. Stačí se podívat na přiložené video. Kdo pamatuje, rozumí mi.
Související články
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
