Herní test notebookové Nvidie RTX 4060 – svěží vítr ve střední třídě má v rukávu hned několik trumfů

Seznam kapitol

1. Úvod a Atomic Heart 2. Cyberpunk 2077 3. F1 22 4. Forza Horizon 5 5. Portal with RTX 6. Zaklínač 3: Divoký hon a závěr

O tom, že nová architektura Ada Lovelace, která je základem grafických karet Nvidia RTX 40, přináší mnohá technologická vylepšení, jsme si již mnohé řekli v posledním článku. Tak jen z rychlíku – signifikantně nižší spotřeba, optimalizace výkonu, vylepšený ray tracing a hlavně 3. generace DLSS s technologií dopočítávání snímků – to jsou všechno důvody, proč by vás nové RTX karty měly zajímat.

Reklama

Co nového přináší grafická řada NVIDIA GeForce RTX 40? Notebooky budou nejen znatelně rychlejší, ale i chytřejší

Dost však o teorii – jsme si vědomi toho, že povídání o grafické kartě bez benchmarků je jako svíčková bez knedlíků. Proto jsme si vzali na paškál notebookovou Nvidii RTX 4060 a prohnali ji podrobným testem hned v šestici her s podporou DLSS 3. A nezaměřili jsme se jen na absolutní výkon – zajímaly nás i nové technologie a jejich vliv na snímkovací frekvenci i kvalitu obrazu.

Testovací specifikace

Notebook ASUS ROG Zephyrus G16 GU603ZV-N3009
Grafická karta	NVIDIA RTX 4060
Procesor	Intel Core i7-12700H 2,3/4,7 GHz (14C/20T)
Paměť RAM	16 GB DDR4
Pevný disk	NVMe SSD Micron 2400, 512 GB
Operační systém	Windows 11 Home
Ovladače grafické karty	NVIDIA GeForce Game Ready 531.68

Atomic Heart

Nastavení: 1920x1200, Atomic preset

Atomic Heart se jednoznačně řadí mezi jedny z nejpříjemnějších překvapení tohoto roku. „Sovětský Bioshock“ si tedy zaslouženě užívá velmi dobrého přijetí od hráčů i recenzentů, a to navzdory kontroverznímu napojení studia na Rusko. Náturou se jedná spíše o pomalejší titul – k rychlejším momentům patří prakticky jen přesuny automobilem, které jsou ovšem omezeny výhradně na jedinou otevřenější lokaci zhruba uprostřed hry.

I proto se zde občasné neduhy spojené s technologií DLSS (duchové okolo pohyblivých předmětů, přílišná pixelizace) nevyskytují v takové míře, a to ani u nejrychlejších nastavení. Nárůst snímkovací frekvence se díky technologii Frame Generation pohybuje okolo 30-40 %, přičemž její přínos je jasně viditelný zejména ve scénách limitovaných procesorem.

Scéna č. 1

Právě mezi takové scény shodou okolností patří hned první ve výběru – rozdíl mezi DLSS a TAA je zde totiž výkonnostně téměř neznatelný. RTX 4060 sice na plynulé hraní v 1080p a maximálních detailech stačí i bez pomocných technologických vychytávek, je ovšem patrné, že by jí silnější procesor (nebo případné vyšší rozlišení) pomohl dosahovat ještě vyšší snímkovací frekvence. K tomu dovede dopomoci až právě Frame Generation, která signifikantně zvyšuje FPS napříč všemi testovanými nastaveními.

Detail - Porovnání nastavení DLSS s vypnutým Frame Generation - zleva High TAA, DLSS Quality, DLSS Balanced, DLSS Performance | Stáhnout obrázek

Graficky mezi jednotlivými možnostmi není mnoho viditelných rozdílů. Ten asi největší jde pozorovat na dronu. Zatímco TAA prakticky zneviditelňuje dráty vedoucí ze stran, DLSS Quality a Balanced jim naopak dodávají rozměr – tedy alespoň drátu na levé straně.

Detail - Porovnání nastavení DLSS se zapnutým Frame Generation - zleva High TAA, DLSS Quality, DLSS Balanced, DLSS Performance | Stáhnout obrázek

DLSS Performance slouží jako takový přechodný stav – dráty jsou viditelné, ale také viditelně (leč nerušivě) máznuté. Další větší rozdíl lze nalézt na rotujících „křídlech“, které ve dvou nižších nastaveních DLSS mají tendence tvořit jakési duchy – obzvláště pak při zapnuté funkci Frame Generation.

V porovnávané scéně je optický rozdíl mezi nejpomalejším (vlevo) a nejrychlejším nastavením opravdu marginální. Při samotném hraní se týká zejména rotujících částí, v tomto případě tedy rotoru dronu v levém horním rohu. Jeho části na nejrychlejší nastavení DLSS ztrácí detaily a mají tendenci ke tvorbě grafických glitchů.

Jak ovšem bylo zmíněno dříve, Atomic Heart je spíše pomalejším titulem, takže podobných dynamických artefaktů během hraní nezpozorujete mnoho. Ani při přímém porovnání TAA bez Frame Generation a DLSS Performance s Frame Generation není vidět nijak dramatický grafický rozdíl. Mírně rozmazanější pozadí lze u zhruba 60% výkonnostního rozdílu odpustit – obzvláště pokud pokukujete například po Nvidii RTX 4050, která na RTX 4060 hrubým výkonem něco málo ztrácí.

Scéna je evidentně limitovaná rychlostí procesoru v notebooku, technologie Frame Generation ale přesto plošně zvedá výkon o desítky procent.

Scéna č. 2

Výkonový skok ve srovnání TAA a DLSS je ve druhé scéně vyšší, rozdíly v jednotlivých nastaveních DLSS však také nepatří k nejvyšším, což opět nasvědčuje CPU throttlingu – byť znatelně menšímu.

Ani na pohled není scéna nijak dramaticky jiná, mezi největší rozdíly patří zpracování stínů či míra rozmazání skal na úplném pozadí (levý horní roh screenshotů).

Právě deformované stíny mohou při porovnání nastavení působit mírně rušivě, což platí prakticky pro všechny dostupné stupně DLSS. Kvalita stínů u stromů a křovin klesá lineárně v závislosti na nastavení DLSS, dobrou zprávou ovšem je, že Frame Generation má na snížení grafické kvality zanedbatelný vliv.

Ve druhé scéně se vizuální rozdíl prohlubuje, a to jak na rozpixelovaných stromech na kopci, tak na hoře v úplném pozadí vlevo nahoře. Přepnutí na DLSS v režimu Quality pomůže, ale negativní projevy DLSS a FG (vpravo) zcela neeliminuje.

Vzhledem k naměřeným hodnotám tedy dává největší smysl nastavení DLSS Quality se zapnutým Frame Generation. Oproti TAA bez Frame Generation se sice dočkáte menší grafické degradace, to je ovšem vykoupeno 80% nárůstem FPS.