Články na téma Recenze (strana 8 z 14)

Legendy se vrací! Zarytí fanoušci TV Šlágr si pod tímto názvem vybaví stejnojmennou a děsivě děsnou kapelu známého moderátora Petra Šišky, my se však dnes mrkneme na zoubek arkádové závodní sérii, která nám dělá společnost již dlouhých 17 let. Začalo to kdysi v roce 2005 s MX vs. ATV Unleashed na PlayStationu 2, pokračovalo přes pravděpodobně nejúspěšnější éru v čele s dílem Reflex na PlayStationu 3, no a na aktuální MX vs ATV Legends fanoušci čekali poměrně dlouhé čtyři roky. Stálo ovšem čekání na „legendu“ za to? Inu…

Letos v březnu jsme vám přinesli recenzi barevného titulu OlliOlli World. Jakožto podobnými hrami nedotčeného multiplayerového hráče mě OlliOlli naprosto okouzlilo a ježdění napříč malebným světem za doprovodu triků mě strašně bavilo. O vývojářích z Roll7 nebylo několik měsíců vůbec slyšet a zdálo se, že se po vydání zkrátka posouvají dále a připravují si další projekt, který tentokrát vzniká pod plnou podporou vydavatele Take-Two. Avšak opak byl pravdou.

Fanoušci králičího šílenství už netrpělivě vyhlížejí Mario + Rabbids Sparks of Hope, Ubisoft se ale rozhodl zájem přiživit také západním vydáním původně čínské party hry Rabbids: Party of Legends. Jde o ideální gaučovou kratochvíli, nebo není náhodou, že jste o hře možná vůbec neslyšeli?

Zatímco PlayStation se léta chlubil interaktivními příběhy z dílen Quantic Dream, Xbox si na ten svůj musel počkat až do teď. As Dusk Falls je velmi nenápadná, a o to zajímavější dramatická pecka.

V životě existuje jen málo jistot. Jednou z nich ale je, že každý nový herní tenis posouvá hranici zoufalství žánru ještě o krok dál.

Málokdy se stane, že bych neměl hře co vytknout. Předpokládám, že to máte stejně. Těch subjektivně dokonalých titulů asi každý hráč několik vyjmenovat zvládne, po krátkém zamyšlení ale jistě většina z nás dokáže poukázat na něco, co se vývojářům na sebeoblíbenější hře ne úplně povedlo. Jindy je to ale těžké. Mohl bych se třeba postavit na hlavu, ale směrem ke Cuphead prostě nemůžu vyslovit cokoli negativního. Takže není divu, že jsem přídavek s názvem The Delicious Last Course už z dálky netrpělivě vyhlížel. A že jsem se načekal.

Žánr beat-em up se největší oblibě těšil v průběhu devadesátých let minulého století. Nyní se však otevírá brána do Dimenze X, ze které snad na všechny myslitelné platformy přichází Želvy Ninja z minulosti. Vzpomene si na ně ještě někdo? Nebo zůstanou uzamčeny pouze v našich vzpomínkách z dětství?

Jak ten čas letí. Už je to více než rok, co jsem ve společné recenzi s Kubou psal, že vidím v Outriders potenciál. A vida, hra po patnácti měsících ve vysoce konkurenčním prostředí stále běží. Udržela si dostatek hráčů, dostala několik menších updatů, před koncem minulého roku také vydatnější bezplatné rozšíření New Horizon. No a teď přišel čas na první placené DLC s názvem Worldslayer. Kam se hra za dobu své existence posunula?

„Hurá! Zase po roce jsou tu letní Váno…“ Ehm, tedy jsou tu formule. Již od roku 2009 nás britští Codemasters rok co rok zásobují novou porcí virtuální F1, přičemž od minulého roku do rovnice vstoupila mezi hráči „velmi populární“ EA, která doposud nezávislé studio pojmula za své. S tím se pojila mimojiné velmi protežovaná novinka v podobě celkem povedeného příběhového režimu Braking Point, jehož pokračování jsme v F1 22 očekávali, leč bohužel nedostali. Zaměstnanci studia potvrdili že interaktivní kariéra pilota není úplně u ledu, ale jejího pokračování se údajně dočkáme nejdříve v příštím ročníku. Asi abychom za ty dva roky stihli úplně zapomenout, co se v životě Devona Butlera vlastně odehrálo…

Do virtuální krvavé Prahy poseté upíry a kdoví čím dalším jsem se poprvé dostal před zhruba rokem. Tehdy Bloodhunt představil své první otevřené testování, otevřeně žádal o zpětnou vazbu a ve mně vzbudil nejen obrovský zájem, ale taktéž pochybnosti. Šlo ale o test, tudíž se mohlo změnit vše. Nebo třeba vůbec nic.

Známé australské přísloví praví: Klokan, který boxuje, nekouše. Není to pravda! Kao the Kangaroo mi ukousl kus mého drahocenného času. Ačkoliv to bylo jen deset hodin, i to je moc! Děcka si ale stěžovat nebudou.

Master Chief po deseti letech konečně přistál i na obrazovkách televizí v seriálové adaptaci Halo. V čem se Paramountu podařilo zachytit esenci předlohy, a co se naopak hrubě nepovedlo?

Vítejte na pobřeží Atlantiku, agente 47. Vaším úkolem bude tentokrát zjistit, co nepřátelé skrývají pod označením Operace Kraken. Jakmile budete na místě, vyhledejte náš kontakt Blue Viper, jenž poskytne další detaily o vašem cíli k likvidaci. A nezapomeňte se taky trochu ostříhat, od posledně vám narostlo pár vlasů. Nesluší vám to. Jo a oblek, tak ten pro tentokrát nechte doma. Nemáte ještě nějaký fešný baret z vaší poslední misi ve Francii?

Série Postal se vrátila ze záhrobí, aby ještě jednou zkusila, jestli kombinace šílené hratelnosti a nevkusného humoru nebude fungovat tak, jako v éře druhého dílu. Jak po letech v předběžném přístupu vypadá pokračování s podtitulem No Regerts?

Jeden muž, jedna ostrá katana a stovky nepřátel živých i ze záhrobí. Jak se hraje jedna z nejefektnějších a nejdrsnějších her poslední doby?

Česká point and click adventurní série Polda se po letech opět vrací na scénu, a s ní i její hlavní tvář v podobě ztřeštěného Pankráce. Jeho nové dobrodružství nemělo na růžích ustláno, ale fanoušci dokázali otočit nepřízeň osudu a výrazně pomohli tvůrcům s dokončením jejich projektu. Má ještě poněkud vyčpělý žánr humorných klikacích adventur čím zaujmout nebo jde pouze o závan nostalgie? Následující odstavce by vám všem na tyto otázky měly odpovědět.

První vlaštovkou virtuálních sportů je jako každý rok baseballové MLB The Show. Skutečná liga MLB prošla výraznými změnami, co její herní protějšek z dílen Sony San Diego Studio?

Válka je svinstvo, a pro konkrétní důkazy se bohužel nemusíme vracet dále než pár dní do historie. Současný pohled na titulní strany světových médií je jen smutnou připomínkou toho, že, války nejsou jen o bitvách, strategiích a nekontrolovatelnému egu zhrzených světových lídrů. Největší oběti totiž často a krutou ironií osudu nevědomky přináší civilisté. Ti, kteří válku nechtějí ze všeho nejvíce.

Nintendo hraje vlastní ligu. Těžko se to vysvětluje hráčům, kteří s hrami od japonského vydavatele nepřišli nikdy do styku, ale pokud jste nějakou typicky nintendovskou hru hráli, víte, o čem je řeč. Tu více, tu méně jde o navenek až o dětinské tituly, které v sobě mnohdy skrývají mnohem sofistikovanější vnitřek, než by se mohlo zdát. A jak už jsem psal v článku, v němž jsem popisoval demo dnes recenzované hry, jde jenom o to, jakým poměrem jsou tyto dva atributy zastoupeny.