Články na téma Recenze (strana 10 z 13)

Pojmem Války růží se označuje série bitev občanské války v Anglii, které byly vedeny mezi spojenci rodů Lancasterů a Yorků. V notně krvavé druhé polovině 15. století se mezi těmito znesvářenými rody uskutečnilo celkem 17 bitev, na jejichž konci se trůnu chopili… Ano, správně, Tudorovci. S kým Tudorovci kamarádili, komu se naopak stranili a proč se Yorkové v roce 1460 vylodili zrovna v Sandwichi? Na tyto a mnohé další otázky dnes odpověď nedostanete. Kdyby ovšem Jindřich VII. Tudor kdysi tušil, jaká díla budou o stovky let později svým názvem parodovat toto významné historické období, nejspíš by se raději dobrovolně nechal infikovat černým morem a na nějaké zabíjení Richarda III. by se úplně vykašlal.

Co bude lidstvo dělat, pokud se postupná degradace Země nepodaří zastavit a ta bude neodvratně směřovat do momentu, kdy se stane neobyvatelnou? Co bude, až nám klimatizace nebudou dostatečně chladit úmorná horka, až nám dojde voda nebo až skrze smog neuvidíme sluneční svit… jakým směrem se potom nejchytřejší mozky upnou a o co se ve zdánlivě bezvýchodné situaci pokusí? Upnou se k tomu, že lidstvo (nebo alespoň nějaká jeho část) Zemi opustí a najde si život někde jinde mezi hvězdami? Nebo se snad rozhodnou zvrátit bezvýchodnou situaci pomocí technologií, jejichž existenci si dnes nedokážeme představit? Ale pokud někdo nadcházející katastrofu přežije, jaké pak budou následky těchto rozhodnutí?

Pokémon Legends: Arceus slibuje do hodně stabilní a zastaralé série her Pokémon vnést poprvé větší hratelnostní změny. Jak se je podařilo implementovat a jde skutečně o revoluci?

Pro někoho je číst si o Uncharted ekvivalentem nošení dříví do lesa. Jenže situace se změnila - ne každý majitel PlayStationu 5 měl i PlayStation 4, ne každý stačil za rok konzole na trhu dohnat všechny resty, a nesmíme zapomínat ani na fakt, že Uncharted míří vůbec poprvé i na počítače. Opakování tak není jen matka moudrosti, ale i nutnost, aby si z textu odnesl každý to své. A když říkám každý... myslím tím úplně každý.

Taktická kooperativní střílečka Extraction vyrostla ze základů veleúspěšného Rainbow Six Siege. Dokáže dosavadní zkušenosti vývojářů přetavit v úspěch, nebo končí podobně nedotaženě jako nedávný Back 4 Blood?

Jsou recenze, u kterých si i po letech naprosto přesně vybavím, za jakých okolností vznikaly. Pamatuju si, jak jsem se k dané hře „dostal“, jak jsem ji hrál, nebo třeba i to, kdy a kde jsem samotný text psal. Neplatí to pochopitelně pro všechny články, ale sám sebe bych svou pamětí možná překvapil. Když lovím v paměti vzpomínky na Shadow Tactics: Blades of the Shogun, těch vjemů si vybavuju poměrně dost. Ačkoliv hra vyšla už začátkem prosince 2016, já ji zaregistroval až s měsíčním zpožděním. Nejvíc ve mně zůstal pocit absolutního překvapení, protože do přelomu toho roku jsem vůbec nečekal, že se izometrické taktické akce, tolik populární žánry z přelomu tisíciletí, mohou vrátit v takové kvalitě. A přece, studio Mimimi mě dokonale vyvedlo z omylu.

Pracovat ve Frontier Development musí být pro některé sen. Třeba pro mě! Podíváte se na chodbách společnosti doprava a uvidíte divizi, která stále piluje, ladí a doplňuje skvělé vesmírné Elite: Dangerous. Jakmile vás nekonečný vesmír omrzí, stačí se otočit doleva a vydat se chodbou, která ústí u strategií. A stačí si vybrat, jestli chcete zrovna řídit zábavní park nebo vlastní zoologickou zahradu. A čistě hypoteticky i svůj jurský park plný dinosaurů. O to se snažil už někdo před vámi, pravděpodobně nějaký břídil, kterému všichni dinosauři utekli a vy si je v novince Jurassic World Evolution 2 musíte pochytat znova.

Málo se to o mně ví. Mám rád vesmír. Fascinuje mě. Děsí mě. A proto mám logicky rád i hry, které se ve vesmíru odehrávají. Nejvíc mě momentálně stále drží Elite: Dangerous, rád si ale tu a tam odběhnu k jiným jednohubkám, o kterých třeba kolikrát ani moc nevím. Takhle se mi do rukou kdysi dávno dostal Everspace, fantastický rogue-lite, který fantasticky vypadal, a snad ještě lépe se hrál. Přeskočme jeho druhý díl, a klidně zamiřme rovnou ke Choru, protože to je další hra, o které jsem pranic nevěděl a pustil se do ní bezhlavě bez žádného backgroundu. Jenže, asi to byla nějaká shoda náhod, protože Chorus a Everspace toho mají společného více, než by si někdo mohl myslet…

Za pár dní, až usednete k sváteční večeři a budete opatrně přežvykovat kapří kotletu, přemýšlet o vánočních dárcích a bilancovat uplynulý rok, už bude na Hrej.cz viset první část redakční Invaze, každoroční debaty o těch nejlepších aspektech těch nejlepších her uplynulého roku. Debata se stočila poměrně zajímavým směrem hned několikrát, ostatně jako každý rok, a nyní si povíme pár slov o hře, která do výsledného hodnocení nějakým způsobem taktéž promluvila. Protože o ní zatím není na webu ani čárka, je na čase tenhle rest konečně napravit. Dámy a pánové, držte si klobouky, letíme na Zemi!

Kdo by neznal Sherlocka Holmese. Hvězda detektivních příběhů Arthura Conana Doyla se stala pravděpodobně nejpopulárnějším detektivem na světě. Víte ale, že má na kontě taky bohatou videoherní sérii?

Oslavných příběhů o tom, jak výtvor jedné osoby pozitivně změnil osudy stovek tisíc hráčů, jste jistě již pár slyšeli. Za všechny stačí jmenovat například Braid od Jonathana Blowa, Minecraft od Markuse „Notche“ Perssona nebo Stardew Valley od Erica Baroneho. Ukázkových příkladů toho, jak lze v jednom člověku (s pomocí pár kontraktorů) vytvořit fantastickou hru, existují desítky. Tenhle mezi ně ale rozhodně nepatří.

Téměř přesně 20 let od vydání prvního dílu se sci-fi série Halo dočkává regulérní šestky. Jak dopadlo uzavření druhé trilogie a jde skutečně o slibovaný návrat k původní formuli kultovní značky?

Světoznámou značku Rychle a zběsile nejspíš není potřeba dlouho představovat. Dříve byla známá jako série pro všechny automobilové „kajnšmetke“, dnes ve své asi osmadvacáté inkarnaci baví hlavně mainstreamové publikum. Odklon od ilegálního závodění k přeskakování mezi paneláky brali pravověrní fanoušci celkem nelibě, ale jak už to tak bývá, jejich nářky nejsou v penězi přetékajích trezorech tvůrců příliš slyšet.

Po třech letech se vrací virtuální farmáři a farmářky v novém Farming Simulatoru. Stojí za to vytáhnout holínky a vyrazit během dlouhých zimních večerů na polygonové pole?

Po generační odmlce zase přichází remaky starších Pokémonů. Tentokrát je na řadě čtvrtá generace s Diamond a Pearl, která ve své době ukazovala možnosti konzole Nintendo DS. Jak se jí daří bez sestavy dvou displejů?