Recenze Sifu, originální bojovky, která mě málem položila na lopatky

Příběh Sifu se odehrává v Číně, kde mladý učeň jménem Yang zabije svého stárnoucího mistra bojových umění. Lépe řečeno, zabijete ho vy, protože hra působivě spojuje tutoriál s nastíněním příběhu a nechá vás několik úvodních minut za Yanga hrát. Tím si vyzkoušíte, jaká pokročilá komba se budete mít možnost v budoucnu naučit a jaké schopnosti získáte. Po dokončení úvodní sekvence se totiž dostanete do kůže mistrova syna, který už sice má něco natrénováno, ale ve svých dvaceti letech se pochopitelně má ještě hodně co učit. Zápletka je klasickým příběhem pomsty a stejně jako samotná hra po prvních minutách odloží příběh do pozadí a soustředí se převážně na svou hratelnost, dovolím si i já nástřel dějové linky považovat koncem tohoto odstavce za dostatečný.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

• Doporučená cena: 840 Kč (EGS), 1049 Kč (PS Store)
• Základní herní doba: Velice závislá na schopnostech hráče, zhruba přes 15 hodin
• Česká lokalizace: Zatím ne, české titulky přibydou později
• Obtížnost: Vysoká, bez nastavení, po reakci veřejnosti se chystá easy mode

Sifu vyniká v první řadě svou hratelností, takže je načase si ji trochu přiblížit. Představte si bojovku typu Tekken nebo Street Fighter a převeďte ji do 3D prostoru s volnou kamerou a většinou toho, co k žánru bojovek neodmyslitelně patří. Já jsem si při průchodu hrou navíc několikrát vzpomněl na pěstní souboje z moderní arkhamské série Batman, které mají podobné ovládací schéma, na nejvyšší obtížnost vyžadují celkem precizní načasování a dají se k potyčkám ze Sifu v mnoha směrech připodobnit. Po prvních hodinách hraní se ale rychle ukáže, jak povrchní zmíněné přirovnání je, protože Sifu je svou komplexitou ještě o několik kroků (nebo chvatů?) dál. Hlavní hrdina rozhodně nepřiskočí k prvnímu nepříteli přes polovinu místnosti jako Temný rytíř, množství jeho útočných i obranných pohybů je mnohem širší a jejich správné načasování ještě o něco náročnější. Zkrátka jak to známe ze zmíněných bojových sérií.

Držet si nepřátele od těla je důležité především pokud stojíte proti početní převaze

Abych byl konkrétnější – základem útoku jsou lehké a těžké údery, jejichž kombinací lze podle očekávání dosáhnout mnoha různých útočných řetězců. Hlavním aspektem hry, který odděluje usmrkané nováčky od opravdových mistrů kung-fu, je ovšem zvládnutí obrany. Prvním způsobem, jak se bránit, je prostý úskok. Držet si nepřátele od těla je důležité především pokud stojíte proti početní převaze. Při obklíčení vás totiž soupeři dokáží několika ranami efektivně poslat k zemi, takže se rozhodně vyplatí hledat osamocené jednotlivce a zaměřit své síly právě na ně. Pouhým poskakováním ale pochopitelně nezvítězíte.

Mnohem účinnějším, ale také náročnějším způsobem obrany je správně načasovaný blok. Jeho provedením si totiž dokážete vytvořit malé okno pro protiútok podobně, jako to zpopularizovaly například hry od FromSoftware. Použijete ho moc pozdě, dostanete zásah. Použijete ho moc brzy, ubráníte se, ale výrazně tím utrpí vaše výdrž, po jejímž vyčerpání jste bez možnosti obrany vystaveni jakémukoli zásahu. Ke stejnému tlačítku pro blok ale můžete ještě nasměrovat analog do libovolného směru, a tím se vyhnout přicházející ráně do příslušné strany. A tady teprve začíná ta pravá zábava.

Po několika hodinách strávených ve hře budete pravděpodobně rádi, když ještě vůbec udržíte ovladač v ruce

Úderům mířícím na hlavu se vyhnete přikrčením, některým i vychýlením se do strany. Nasměrováním analogu směrem nahoru zase přeskočíte útok soupeře, který se vám pokouší skluzem podrazit nohy. Uhýbání sice není tak efektivní, jako provedení perfektního bloku, je však benevolentnější v načasování a jeho používáním si nabíjíte schopnost soustředění, která umožňuje provádět silná a především neblokovatelná komba. Spojení výše uvedeného má společně s vysokým tempem za následek nepříjemný fakt, že po několika hodinách strávených ve hře budete pravděpodobně rádi, když ještě vůbec udržíte ovladač v ruce.