Recenze sluchátek SteelSeries Arctis 7P+, nenápadného modelu pro všechno
Seznam kapitol
Jestliže máte doma jednu, dvě, tři, čtyři, třeba i pět konzolí, telefon, na kterém si občas něco zahrateje, a k tomu ještě PCčko, možná by pro vás mohl být výběr sluchátek noční můrou. A nebo možná taky ne...
Člověk už takovou situaci řešil za život tolikrát… Přemýšlíte nad koupí něčeho, o co se dennodenně nezajímáte, snažíte se dostat do obrazu a nakonec máte hlavu jako pátrací balón a stejně se nedokážete rozhodnout. Recenzovat hry je v tomto směru hračka, protože zákazník uslyší vaše dojmy a ještě ke všemu se může sám přesvědčit někde u videí a zhodnotit, nakolik s vámi vnitřně souzní či nikoliv. Jakmile jde ale o něco, co si sami ověřit jen tak nemůžete, jde do tuhého.
Sluchátka jsou přesně takovým produktem; na internetu si přečtete miliony článků o tamtěch a o těch druhých, ale přesto nemáte tu vlastní nepřenositelnou zkušenost. Co vidíte, je jen jejich design. Je to možná ten nejmíň důležitý aspekt ze všech, ale začneme ním i tentokrát v rámci recenze sluchátek SteelSeries Arctis 7P+ Wireless. Arctis 7P+ jsou klasická herní sluchátka s ramínkem přes hlavu. Co se tvaru týče, jedná se spíše o střídmější kus jak je u značky zvykem, je to ale právě jejich jednoduchost, která by mohla přilákat hráče, kteří netouží po ničem extravagantním a nemusí při hraní svítit jako vánoční stromeček. Model v sobě kloubí ostře řezané linie s oválnými tvary, a i přes nenápadnost designu se mi sluchátka líbí možná o to víc. Poslední dobou mi rukama prošlo hned několik sluchátek, všechny se přitom snažila o to něčím vyčnívat, nejčastěji tvarem kostry, ale paradoxně žádné z nich se mi nelíbí tolik, jako tyhle.
Sluchátka jsou esteticky čistá a právě na nejvýraznější části je to nejpatrnější.
Designéři ze SteelSeries se spokojili s obyčejným kovovým ramínkem přes hlavu se šířkou 3 centimetry, ramínko je ale neobyčejně tenké a přesto pružné. Ani při výraznějším roztažení konstrukce člověk nemá pocit, že by měl oblouk prasknout nebo se s ním něco stát. Samotný kov ale samozřejmě nepředstavuje oporu sluchátek vůči vaší hlavě. Kolem dokola se vine lehce elastický textilní pás, kterým si nastavujete i samotnou výšku sluchátek vůči vaším uším. Obecně jsem zvyklý na trochu jiné řešení, ať už na pohyblivé pravé a levé náušníky, které můžete nad jejich kloubem oproti můstku snížit nebo zvýšit, nebo na pevně dané předpřipravené body, do kterých můžete celou část obklopující vaše ucho napevno nasadit, ale podobně řešenou variantu mám ve svých rukou poprvé. Funguje překvapivě dobře. Na horní straně ramínka je suchý zip, který můžete rozlepit, látku povolit nebo naopak přitáhnout, a oba kusy zipu zase slepit dohromady. Jakkoliv je mechanismus blbuvzdorný a ve své podstatě nerozbitný, je trochu škoda, že jsou lepící části logicky upevněné naproti sobě a jakmile si sluchátka přitáhnete nebo povolíte, zip už nebude tak dobře lícovat a buď bude přesahovat nebo jej naopak uchytíte jenom jeho částí. Ani jedno ale nemá vliv na funkčnost. Pro ideální nastavení stačí se zipem hnout jenom tak decentně, takže se ve výsledku bavíme jen o jednom, maximálně dvou centimetrech. Pro estéty je to ale něco, nad čím se možná pozastavíte.
Na spodní straně můstku, tedy mezi ním a látkou, která vám sedí na hlavě, je jakási modrá gumovo-plastová část pro zjemnění styčné plochy pro případ, že by vám snad konstrukce skutečně dosedla na hlavu. Ačkoliv jistě plní i svou funkční roli, pro mě jde o ryze designovou záležitost. Jednak mám mezi hlavou a konstrukcí ještě dost místa, jednak je tento měkčený plast poměrně hezký a navíc se krásně doplňuje s dalšími modrými prvky sluchátek, specificky textilií uvnitř náušníků. Zajímavě řešený je i kloub mezi hlavovou částí a samotnými reproduktory, který není na ose, ale je posunutý směrem k čelu, takže pocitově sedí most přes hlavu blíže čelu než u jiných modelů. Někomu tento fakt může vyhovovat, někomu by ale možná sedělo posazení více vzadu, vadit by ale nemělo nikomu.
Samotná část s reproduktory je vcelku decentní, je složená z oválné bílé skořepiny bez zbytečných designových prvků. Jak už zaznělo výše, sluchátka jsou esteticky čistá a právě na nejvýraznější části je to nejpatrnější. Náušníky jsou potažené klasickou látkou černé barvy, látková membrána v jejich nitru je potom opět zářivě modré barvy. Design nijak neruší zasouvatelný mikrofon, z něhož při jeho zatažení vyčnívá jen bílá koncovka velikosti půlky mince korunové hodnoty. Jak už je zvykem, po obvodu se kromě mikrofonu nachází několik tlačítek, překvapilo mě ale jejich množství. O tom si ale teprve povíme, teď se můžeme přesunout k tomu důležitějšímu, totiž co se skrývá po jejich skořápkou. Tam se teprve začne lámat chleba.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
