Recenze PC verze multiplayeru Call of Duty: Modern Warfare 2 - definice střílečky s porodními bolestmi
i Zdroj: Activision
Recenze Recenze PC verze multiplayeru Call of Duty: Modern Warfare 2 - definice střílečky s porodními bolestmi

Recenze PC verze multiplayeru Call of Duty: Modern Warfare 2 - definice střílečky s porodními bolestmi

Radek Raudenský

Radek Raudenský

2. 11. 2022 16:55

Seznam kapitol

1. DEFINICE STŘÍLEČKY 2. DLOUHÁ DÁLNICE 3. NEČEKANÁ INOVACE 4. HANEBNÉ MENU

Poslední dva díly Call of Duty mě upřímně moc nezaujaly. Zatímco u Black Ops Cold War jsem nadával na nepochopitelný návrat ke starému enginu, Vanguard se sice honosil plynulejšími animacemi, ale celkový přesun do druhé světové války mi taky nebyl po chuti. Ve výsledku jsem ale nemusel litovat, jelikož jsem stále hrál Warzone, dokud Activision nepřidal novou mapu a pohyb po vzoru Vanguardu, čímž pro mě skončil i ten...

Reklama

A skončil pro spoustu hráčů. Activision po neúspěchu Vanguardu i Warzone ztratil 50 milionů hráčů. Už v té době se ale pracovalo na Modern Warfare 2, které mělo nejet stavět na úspěchu Modern Warfare z roku 2019, ale také přinést několik zásadních novinek či kompletně přepracovaný Warzone 2.0. I když je více než jasné, že nyní se čeká právě na populární battle royale režim, multiplayer MW2 jasně ukáže, kde se série bude následující rok nacházet a zdali dokázali vývojáři učinit správný krok dopředu, nebo naopak vedle.

DEFINICE STŘÍLEČKY

Singleplayerovou kampaň jsem hodnotil už minulý týden, kdy Activision vydal předběžný přístup. Ta rozdělila kritiky na dva tábory a já jsem rozhodně patřil k tomu pozitivnějšímu. Kromě toho, že se mi líbilo zvolené herní tempo, tedy preferovaný stealth přístup, se mi také vyhnuly větší technické potíže. Zatímco jiní kritizovali třeba misi s odstřelovacími puškami či částečně otevřenou misi s craftingem, tam jsem si já liboval nad oživením hratelnosti.

Jedním z důvodů bylo i to, že jsem nepotřeboval akční bezmyšlenkovité pálení desítek zásobníků – přesně to totiž každý rok dorazí v rámci multiplayeru. A předem můžu říct, že ani letos se tento princip nezměnil. Ve svém základu je totiž Call of Duty skutečně sezónní hra, jako FIFA, NHL či další. Pro mnohé je to prostě další Call of Duty, pro jiné ale úplně nová hra se stejnými hratelnostními mechanismy.

Call of Duty: Modern Warfare 2 vás v tomto ohledu nezklame. V základu totiž navazuje na Modern Warfare z roku 2019 a přebírá mnohé přednosti. Tím hlavním je nový engine, který oproti Vanguardu přináší spíše pomalejší pohyb a především plynulé a efektní animace. Ty dodávají hře život. Ať jsou to malé pohyby při míření od boku, pohybující se zaměřovač podle strany, do které se hýbete, a spousta dalších, menších úkonů, které přímo nevnímáte, ale dodávají celé hře šmrnc.

Zatímco u jiných her se z velké části zaměřuji i na gunplay a jeho provedení, v Call of Duty je to v podstatě zbytečné. Dříve bych se hádal, zdali má lepší handling zbraní Call of Duty nebo Battlefield, s masivním propadem série od EA je ale tato diskuze dávno u konce. V tuto chvíli totiž Activision nemá, a to je bohužel fakt, žádnou konkurenci, a vzhledem k přirozenému vývoji je prostě gunplay v Modern Warfare 2 to nejlepší, co v současnosti žánr nabízí.

Když už jsem tedy spustil ódy, shrnu i další body, kde Modern Warfare 2 zkrátka válí na plné čáře. Sound design je opět na špičkové úrovni, z velké části opět kvůli tomu, že zde není konkurence v podobě Battlefieldu. Výbuchy zní skvěle a nebudu zastírat, že se v mém loadoutu  nachází novinka v podobě drill charge (granát, který se zavrtá do zdi a vybuchne na její druhé straně) z velké části jenom kvůli tomu, jak zní jeho výbuch. Stejně tak exploze SAE či stealth bomberu zní naprosto skvěle. Také ozvučení zbraní je opět na nejvyšší úrovni a perfektně tím povyšuje jindy tak prostý žánr, jako je „střílečka“.

Dostanu se i k pohybu. Když jsem vůbec poprvé vstoupil do Modern Warfare 2, přišel mi pohyb postav až příliš pomalý. Během pár her jsem si ale na klasický i tactical sprint rychle zvykl a i když je pomalejší, než tomu bylo třeba u Vanguardu, pro dynamický přesun po mapách je dostatečný. Animace a především pocit při hraní jsou ale skvělé. Voják má svou hmotnost a nemáte pocit, že byste po mapě běhali s plastovou figurínou. Od bety se tento pocit nezměnil, tudíž zde můžu opět úvést srovnání s Battlefieldem.

Nejnovější díl Battlefield 2042 se totiž snažil vykrást v tu dobu populární Warzone a opustil skvělý aparát z Battlefield V. DICE se bohužel zastavilo na půli cesty a hraní za postavu skutečně působilo, jak kdyby šlo o lehoučkého panďuláka z módního obchodu. Je to ještě o to paradoxnější, když Modern Warfare 2 zpracovává celkový pohyb a pocit z něj lépe než série, která tento mechanismus dokázala dříve velmi výrazně posunout. Nejvýraznějším prvkem je žabička, tedy pohyb, při kterém se postava ze sprintu vymrští dopředu a spadne na břicho. Celý proces trvá asi sekundu, ale kombinace animace rukou, práce s kamerou a zvukový doprovod je natolik skvělý, že ho občas uděláte „jen tak“. Protože prostě dobře vypadá. Není to jenom o mně – často vidím i další spoluhráče ve hře, kteří si občas jen tak skočí žabičku, i když to v danou chvíli nemá absolutně žádný význam.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Hrej.cz