Recenze Octopath Traveler 0 – Make Wishvale great again
Octopath Traveler 0 nabízí návrat do světa Orsterra v roli prequelu. Sází na osvědčený soubojový systém, HD-2D vizuál a několik zajímavých novinek.
Octopath Traveler 0 se vrací do světa Orsterra jako prequel oceňované série tahových JRPG, která si vybudovala jméno díky výraznému HD-2D stylu a promyšlenému soubojovému systému. Nový díl čerpá inspiraci nejen z předchozích konzolových her, ale také z mobilního titulu Octopath Traveler: Champions of the Continent, ze kterého přebírá některé příběhové i herní prvky. Přesto se nesnaží působit jen jako doplněk nebo vedlejší kapitola – jeho ambicí je nabídnout plnohodnotný zážitek, který rozšiřuje svět série a dává mu nový kontext.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
- Doporučená cena: od 1499 Kč
- Česká lokalizace: ne
- Obtížnost: nelze nastavit
- Základní herní doba: 80+ hodin
- Bude vás bavit: pokud rádi stavíte a nevadí vám časté čtení
- Nebude vás bavit: pokud nemáte rádi dlouhé hry a tahové souboje
Nový hrdina, nový začátek
Hned od prvních minut je patrné, že se Octopath Traveler 0 snaží odlišit od svých předchůdců. Místo výběru jednoho z osmi předem daných hrdinů si tentokrát vytváříte vlastní postavu. Volíte vzhled a drobné detaily a samozřejmě jméno, čímž hra dává hráči větší pocit osobního zapojení do příběhu.
Děj začíná v poklidné vesnici Wishvale, která slouží jako domov hlavního hrdiny. Jak už to ale v JRPG bývá, idylka netrvá dlouho. Vesnice je napadena a vypálena, mnoho obyvatel přijde o život a celý incident se točí kolem tajemného prstenu, který si z neznámého důvodu „vybral“ právě vaši postavu. Motiv pomsty a hledání odpovědí je sice poměrně tradiční, ale slouží jako funkční odrazový můstek pro další události.
Zásadní novinkou je fakt, že Wishvale nezůstává jen vzpomínkou na začátek hry. Naopak – vesnice se stává centrem celé vaší cesty.
Pomsta jako základ
Příběh Octopath Traveler 0 stojí na poměrně klasických základech. Poklidný začátek v malé vesnici, náhlá tragédie a osobní motivace hlavního hrdiny tvoří osu, na které se celé vyprávění rozvíjí. Zničení Wishvale a tajemný prsten fungují jako jasný impulz k dobrodružství, ale hra se nesnaží tvářit, že přichází s něčím vyloženě převratným. Spíš staví na osvědčených motivech a postupně je rozvíjí vlastním tempem.
Vyprávění je tradičně rozkouskované do kapitol a vedlejších příběhových linií. Hlavní dějová linka je poměrně přímočará, zatímco vedlejší úkoly a osobní příběhy jednotlivých postav přidávají světu hloubku a kontext. Právě v těchto momentech hra často působí nejsilněji – drobné lidské příběhy, morální dilemata a střety zájmů dávají světu Orsterra uvěřitelnější tvář.
Tempo vyprávění je místy nevyrovnané. Některé pasáže dokážou překvapit a nabídnout silné momenty, jindy se hra vrací k předvídatelným schématům a známým klišé. Přesto si dokáže udržet pozornost hlavně díky tomu, že dává hráči dostatek prostoru odbočit od hlavní linie, plnit vedlejší úkoly a postupně si svět skládat podle vlastního tempa.
Zajímavým prvkem jsou i rozhodnutí, která hráč v průběhu příběhu činí. Ta sice na první pohled působí důležitě, jejich skutečný dopad je ale často menší, než by se mohlo zdát. Většina voleb nemění zásadně další průběh děje, což může být pro některé hráče zklamáním. Na druhou stranu to umožňuje soustředit se spíš na samotnou cestu než na obavy z nevratných následků.
Wishvale jako základna a klidný domov
Jedním z nejvýraznějších rozdílů oproti předchozím dílům je mechanika budování města. Wishvale funguje jako domovská základna, kterou postupně obnovujete a rozšiřujete. Plněním hlavních i vedlejších úkolů odemykáte nové budovy, dekorace a funkce, přičemž rozhodujete, kam co umístíte a jak bude vesnice vypadat.
Do Wishvale se navíc mohou stěhovat noví obyvatelé – někteří se stanou součástí vaší party, jiní fungují jako NPC poskytující bonusy, předměty nebo pasivní vylepšení. Návraty do vesnice po náročných výpravách působí překvapivě uklidňujícím dojmem a dobře narušují klasickou strukturu JRPG, kde se většina času tráví jen cestováním a bojem.
Budování města není povinné v každém detailu, ale nabízí dostatek výhod, aby se mu hráč chtěl věnovat. Zároveň nepůsobí přehnaně rušivě – jde spíš o příjemnou vedlejší aktivitu než o dominantní herní prvek.
A teď jsem na řadě já!
Základ soubojového systému zůstává věrný tradici série. Octopath Traveler 0 staví na tahových soubojích, které kombinují klasické příkazy s důrazem na plánování a práci se slabinami nepřátel. Nový díl ale přidává několik výrazných úprav, díky nimž působí boj komplexněji a strategičtěji než dříve.
Největší změnou je práce s osmičlennou partou, rozdělenou na přední a zadní řadu. V každém souboji jsou aktivní čtyři postavy vepředu, zatímco zbylé čtyři zůstávají v záloze. Ty lze kdykoliv vyměnit, což přidává další vrstvu taktiky. Zadní linie zároveň slouží jako pojistka v případě, že se situace v boji zkomplikuje, a umožňuje reagovat na vývoj střetu bez nutnosti opouštět souboj.
Klíčovým prvkem zůstává shield mechanika. Většina nepřátel má určitý počet štítů, které je potřeba odstranit útoky na jejich slabiny – ať už jde o konkrétní typ zbraně, nebo magii. Jakmile se štíty vyčerpají, nepřítel je dočasně ochromen a přijímá výrazně vyšší poškození. Tento systém nutí hráče pečlivě sestavovat partu tak, aby měla k dispozici co nejširší spektrum útoků.
Důležitou roli hraje i volba povolání. Hlavní postava si vybírá třídu hned na začátku a postupně odemyká nové schopnosti získáváním job pointů. Další povolání se odemykají v průběhu hry a lze je mezi postavami měnit. Každá třída má vlastní sadu dovedností i omezení v používání zbraní, což ještě více podporuje nutnost promyšleného rozdělení rolí v týmu.
Souboje jsou obecně pomalejší, ale velmi uspokojivé pro hráče, kteří si rádi plánují několik tahů dopředu. Správné načasování útoků, střídání postav a využití schopností dokáže rozhodnout i zdánlivě beznadějné střety. Zároveň však systém může působit náročněji na začátku, než si hráč osvojí všechny mechaniky a jejich vzájemné vazby.
Celkově patří soubojový systém k nejsilnějším stránkám Octopath Traveler 0. Nenabízí radikální revoluci, ale citlivě rozvíjí osvědčené základy a dává hráči dostatek prostoru pro experimentování, aniž by ztratil přehled nad tím, co se na bojišti děje.
Retro duší, moderní provedením
Po technické stránce působí Octopath Traveler 0 jako sebevědomý titul, který ví, co chce nabídnout. Hra běží stabilně, bez výrazných chyb, které by narušovaly hratelnost nebo postup příběhem. Občas se sice objeví drobné technické zakolísání – nejčastěji v podobě krátkého škubnutí obrazu při přechodu mezi scénami – nejde však o nic, co by výrazně kazilo celkový dojem. Spíš zamrzí, že i relativně „jednoduchá“ grafika si občas vybere svou daň na plynulosti.
Vizuální stránka znovu staví na osvědčeném HD-2D stylu, který kombinuje pixelartové postavy s moderními světelnými efekty, hloubkou ostrosti a dynamickým nasvícením. Na první pohled může působit jednoduše, ale při delším hraní vynikne množství detailů – pohyb vody, střídání denní doby nebo jemné animace prostředí. Svět Orsterra tak nepůsobí staticky a i známé lokace dokážou vyvolat lehký pocit nostalgie, aniž by hra sklouzla k pouhé recyklaci.
Hudební doprovod je kapitola sama pro sebe. Octopath Traveler 0 z velké části využívá skladby z předchozích dílů, což je rozhodnutí, které může hráče rozdělit. Na jednu stranu chybí pocit zcela nového soundtracku, na stranu druhou známé motivy okamžitě navozují atmosféru a pomáhají s orientací ve světě. Nové skladby se objevují spíš střídmě, ale zapadají přirozeně a nenarušují celkovou zvukovou identitu série.
Verdikt
Octopath Traveler 0 je povedený návrat do světa Orsterra, který rozšiřuje zavedenou sérii spíš evolucí než revolucí. Nabízí propracovaný tahový soubojový systém, nové mechaniky včetně budování zázemí a osvědčený HD-2D vizuální styl. Přestože příběh místy sklouzává k předvídatelným motivům a technická stránka není zcela bez drobných zakolísání, celek působí vyváženě a konzistentně. Fanoušci série si přijdou na své, zatímco nováčci získají přístupný, i když místy pomalejší vstup do světa klasických JRPG.
