Q&Hrej - Naše nejoblíbenější hry s upírskou tématikou | Kapitola 4
Seznam kapitol
S hrami plnými ostrých tesáků, krve a upírské tematiky obecně se poslední dobou roztrhl pytel. Hrami dlouhodobě spíše přehlížený motiv se vrátil se sérií Vampire: The Masquerade nebo obrovsky úspěšnou novotinou V Rising. V redakci jsme tedy po delší hibernaci obnovili formát Q&Hrej a zavzpomínali na naše nejoblíbenější hry s upíry. Paličku česneku s sebou!
ALEŠ - NA VÝLETĚ S HELSINGEM
Na úvod musím rozhodně zmínit tituly, které se upírům sice nevěnují jako ústřednímu tématu, ale přesto v nich naši zubatí oblíbenci hrají nezanedbatelnou roli. Spoustu zábavy v temnotách jsme si s kamarády ještě jako mladá ucha užívali například u potrhlého datadisku The Sims 2: Noční život. Ten tyto mýtické kreatury integroval s takovou nonšalancí, že by člověk ani nevěřil, že upíři nebyli součástí rodiny Simíků již odjakživa.
Vlčí medailon, tohoto času nervózně se třesoucí na mé maskulinně chlupaté hrudi, mi zase vkládá na mysl mou milou zaklínačskou sérii, ve které se upíři a jejich různé poddruhy objevují hlavně v prvním a třetím dílu. Obzvláště slunný datadisk O víně a krvi byl na potvory ze stínů nebývale bohatý, přičemž zmínku si v tomto kontextu rozhodně zaslouží můj možná nejoblíbenější herní trailer všech dob. A přiznám se, že při pohledu na nádherný, a navíc i skvěle znějící A Night to Remember s bruxou Oriannou mi běhá mráz po zádech i dnes, tedy celých sedm let po jeho vydání.
Dokud mi ovšem někdo nevyrobí hru s licencí geniálního filmu, a ještě geniálnějšího seriálu Co děláme v temnotách, titulem mé nejoblíbenější striktně upírské hry se bude pyšnit první díl trilogie The Incredible Adventures of Van Helsing. V roce 2013 bylo spojení akčního RPG alá Diablo, originální goticko-noirovo-steampunkové atmosféry a ironicky hláškující Lady Katariny něčím nemyslitelným, díky čemuž Van Helsing fungoval až překvapivě dobře. Maďarští NeocoreGames s podobným úspěchem nejspíš nepočítali – ostatně v navazujících, horkou jehlou spíchnutých pokračováních, se jej v takové míře ani nedočkali. A nutno dodat že po zásluze. Jenže nebudu lhát, v posledních letech mi na trhu podobné tituly citelně chybí. Středně velká a rozumně kvalitní produkce, která se nebere až tak vážně, jako by v posledních letech úplně vymizela. Tak třeba někdy v budoucnu do čtvrtice všeho dobrého (a v případě upírů i zlého)?
Související články
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
