Recenze Vampire: The Masquerade - Bloodhunt, nádherného upířího battle royale v Praze
i Zdroj: Sharkmob
Recenze Recenze Vampire: The Masquerade - Bloodhunt, nádherného upířího battle royale v Praze

Recenze Vampire: The Masquerade - Bloodhunt, nádherného upířího battle royale v Praze | Kapitola 2

Radek Raudenský

Radek Raudenský

10. 6. 2022 16:00 1

Seznam kapitol

1. UPÍŘÍ MEETING NEDOPADL DOBŘE 2. POJĎ NA FIGHT 3. ALE ANO, JE

Do virtuální krvavé Prahy poseté upíry a kdoví čím dalším jsem se poprvé dostal před zhruba rokem. Tehdy Bloodhunt představil své první otevřené testování, otevřeně žádal o zpětnou vazbu a ve mně vzbudil nejen obrovský zájem, ale taktéž pochybnosti. Šlo ale o test, tudíž se mohlo změnit vše. Nebo třeba vůbec nic.

Reklama

POJĎ NA FIGHT

Hra ale samozřejmě není jenom o kochání se nebo lezení po barácích. Bloodhunt je principem klasická battle royale hra, tudíž hlavním úkolem hráčů je zůstat poslední na mapě. Hlavním nástrojem k tomu je ničím přelomový souboj se střelnými zbraněmi, i tento jednoduchý mechanismus ale dokázal Bloodhunt svým způsobem obohatit o nové funkce a principy.

Tak třeba fakt, že hlavní roli hrají upíři samozřejmě nemohl zůstat bez povšimnutí. Hráči mohou skrze speciální vizi vyhledat vybavení v okolí či civilisty, kteří disponují „temperamentem“. Po vysátí krve z nebohého pražana získá postava bonusy na základě temperamentu, což znamená například kratší nabíjení schopností nebo pasivní obnova zdraví.

Při vysávání vás ale nesmí nikdo zmerčit, v tom případě se stanete hledaným a vidí vás všichni hráči na mapě, což rozhodně nechcete. Každý upír, respektive člen upírského klanu, totiž disponuje speciálními schopnostmi, díky čemuž se vám třeba dokáže tiše dostat do zad nebo proměnit svou kůži v kámen a bez problému vás vymazat z povrchu zemského.

Musím říct, že vzájemné souboje jsou zajímavou směsicí dynamických i taktických přístupů. Pokud se dostanete na blízko, musíte ukázat to nejlepší v sobě, nebo se vydat na útěk. Hra klade poměrně velký důraz nejen na správné používání schopností, ale taktéž na to, jakou úroveň vzácnosti zbraně máte. Když dojde na nejhorší, poskytnou vám pražské uličky při dostatku úsilí místo k úkrytu, musíte ale být pořádně rychlí a využívat veškeré záhyby a průchody.

Obecně jsou souboje opravdu zábavné, dostatečně akční, ale zároveň přehledné. Naštěstí se dokázali vývojáři vyvarovat nekontrolovatelné směsici různého vizuálního bordelu na obrazovce, tedy minimálně v případě souboje jeden na jednoho. Pokud je upírů více, je to většinou znamení k ústupu. Třeba k prohledání okolních obchodů nebo dodávek, přičemž musíte dávat pozor na to, na jakou dodávku narazíte. Pokud vybrakujete policejní, dostanete brnění, pokud zase sanitku, hra vás obdaruje vybavením pro doplnění životů. 

Zajímavé jsou také modifikátory zápasů. Ty se objevují pouze v klasickém režimu a jsou poměrně vzácné – narazil sem na ně pouze v jednotkách případů. Pokud na ně ale náhodou dojde, jde o opravdu výrazné zpestření. Může totiž dojít na rychlejší šíření zóny, rozdělení tří bezplatných bodů temperamentu všem hráčům nebo výrazné zvýšení pravděpodobnosti, že se ve všech oblastech objeví vzácné vybavení.

Upřímně musím říct, že hra nabízí zábavnou hratelnost, plynulý pohyb, dynamické souboje a přenádherné město. Na third-person hru jde navíc o solidní gunplay, to vše zdarma. Tak je tu vůbec něco špatně?

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama