Recenze Marathon, návykové střílečky, která vás připraví o všechno
Marathon vás potrestá, okrade a pošle zpátky na začátek. A vy se stejně rádi vrátíte.
Odměníme každého! Vyplňte komunitní průzkum a získejte luxusní ceny
Kdo jste, na čem a co hrajete, jaký obsah konzumujete a jaký vztah máte k AI? Věnujte nám pár minut a jako dárek za vyplnění získáte slevu na nákup a šanci získat také další luxusní ceny.
Marathon je extraction shooter od tvůrců Destiny a Halo, který vás dokáže během jediné chvíle připravit o všechno, co máte, poslat vás zpátky do menu s prázdným inventářem a přesto vás donutit kliknout na další výsadek. Je to zvláštní typ hry. Ne taková, kterou si jen užíváte, ani taková, kterou byste jednoznačně milovali. Spíš patří do kategorie titulů, u kterých si nejste jistí, co vlastně cítíte, ale stejně se k nim každý večer vracíte s tím, že tentokrát to vyjde.
Bungie se vrací ke své původní sci-fi značce z devadesátých let, ale místo nostalgického návratu přináší moderní PvPvE extraction shooter zasazený na planetě Tau Ceti IV. Opuštěná kolonie, korporace, které tahají za nitky, a hráči, kteří mají úplně stejný cíl jako vy. Sehnat co nejvíc cenného vybavení a ideálně odejít živí. V ideálním případě s batohem plným věcí, které ještě před pár minutami patřily někomu jinému.
Je ale fér říct, že můj první kontakt s Marathon nebyl úplně přesvědčivý. Během server slamu jsem byl ke hře dost skeptický, protože působila nedotaženě, některé systémy nebyly úplně čitelné a celkově jsem si nebyl jistý, jestli Bungie tenhle žánr skutečně zvládne. Po delším hraní se tenhle pocit postupně změnil, a tenhle rozpor je znát napříč celou hrou. Na první pohled vás nemusí přesvědčit, ale jakmile se do něj dostanete, začne dokazovat, proč funguje.
Můžete postupovat opatrně a plánovat každý krok, nebo hrát agresivně a doufat, že to ustojíte. V obou případech ale platí, že jedna chyba často znamená konec.
Princip hry je přitom jednoduchý. Vyberete si takzvaný shell, tedy postavu s unikátními schopnostmi, a vyrazíte do jedné z několika map. Jeden se dokáže zneviditelnit, jiný si vytvoří štít, Recon zase vidí nepřátele skrz zdi a dokáže vyslat malého robotického pavouka, který exploduje přesně tam, kde je potřeba. Každý shell vás tlačí do jiného stylu hraní a v tříčlenném týmu začnou kombinace dávat velký smysl. Můžete postupovat opatrně a plánovat každý krok, nebo hrát agresivně a doufat, že to ustojíte. V obou případech ale platí, že jedna chyba často znamená konec.
Samotný průběh runu se rychle dostane pod kůži. Procházíte lokace, rabujete, bojujete s robotickými strážemi a plníte kontrakty pro korporace. Ty samy o sobě nejsou nijak zvlášť zajímavé, většinou jde o jednoduché úkoly, které slouží hlavně jako motivace, proč se vydat konkrétním směrem. Fungují ale dostatečně dobře na to, aby každému runu daly alespoň základní strukturu a pocit postupu, i když to celé skončí neúspěchem.
- Doporučená cena: 899 Kč
- Česká lokalizace: Ne
- Základní herní doba: Live service
- Bude vás bavit: Pokud máte rádi extraction shootery, máte rádi napínavé PvPvE střety, silný gunplay a nevadí vám riskovat vše v každém runu
- Nebude vás bavit: Pokud máte rádi klidnější hry, hrajete převážně sólo a vadí vám časté prohry, ztráta vybavení nebo vyšší míra frustrace
Hra, kterou budete milovat i nesnášet
Klíčovým prvkem je extrakce, která dává všemu smysl. Strávíte dvacet minut tím, že si opatrně budujete loadout, sbíráte cennosti a snažíte se vyhnout zbytečným soubojům. Jakmile se ale přiblížíte k extrakčnímu bodu, hra se změní. Najednou víte, že o všechno můžete přijít během jediné vteřiny. A přesně to se často stane. Někdo vás z dálky sestřelí a vy se vracíte zpátky do menu bez ničeho. Právě tenhle moment je klíčem k tomu, proč Marathon funguje. Je to frustrující, ale zároveň neuvěřitelně návykové. Každý run je nová šance. Občas odejdete s prázdnou, ale jindy seberete kompletní výbavu jiného hráče a odcházíte s pocitem, že jste vyhráli. Tenhle kontrast mezi ztrátou a ziskem vás nutí hrát dál, i když byste možná měli skončit.
Pro hráče, kteří nechtějí pořád riskovat vlastní vybavení, nabízí hra určitou záchrannou síť. Existují loadouty zdarma nebo speciální shell, který jde do hry bez vlastního gearu. Jakmile se ale dostanete do pokročilejších částí hry, tyhle jistoty mizí a Marathon ukáže svou nekompromisní tvář naplno.
To, co vás u hry udrží i ve chvílích frustrace, je samotná střelba. Bungie tady potvrzuje, že v tomhle oboru patří mezi absolutní špičku. Zbraně mají váhu, dobře se ovládají a každá z nich působí trochu jinak. Není to jen o tom, kolik udělují damage, ale jaký máte z každého výstřelu pocit. Střelba je zábavná a uspokojivá a přirozeně vás nutí zlepšovat se. Souboje přitom nemají jednotné tempo. Někdy skončí během pár vteřin, jindy se protáhnou na delší přestřelky, kde rozhoduje pozice a trpělivost. Právě tahle variabilita dává hře dynamiku, která vás drží i po desítkách hodin.
Velkou roli hrají i mapy, které jsou menší, ale výrazně hustěji navržené. Díky tomu se s ostatními hráči střetáváte častěji a PvP je prakticky neustále přítomné. Zároveň ale mapy nabízejí dostatek cest a možností, jak se pohybovat, takže máte pocit, že máte situaci pod kontrolou. Nejlepší lokace dokážou spojit přehlednost s komplexností a odměnit hráče, kteří se je naučí.
Malá, ale oddaná komunita
Specifickou kapitolou je pak endgame obsah v podobě Cryo Archive, který hru posouvá zase o kus dál. Jde o víkendovou raid mapu, kde se výrazně zvyšuje sázka i tlak na hráče, protože tady už neexistují žádné berličky v podobě základních loadoutů nebo bezpečnějších variant. Každý si musí přinést to nejlepší, co má, a zároveň počítat s tím, že o to může během pár vteřin přijít. Cryo Archive navíc kombinuje PvP s komplexnějšími mechanikami, jako je sbírání bezpečnostních úrovní a otevírání přístupů do hlubších částí mapy, což nutí hráče riskovat střety s ostatními. Složitost pak ale paradoxně nutí hráče spíš spolupracovat. Výsledkem je jeden z nejintenzivnějších zážitků, které Marathon nabízí, a zároveň obsah, který ukazuje, kam by se hra mohla dál posouvat.
Pozitivní zprávou je, že Bungie na zpětnou vazbu reaguje poměrně rychle. Už během server slamu i po něm bylo vidět, že vývojáři vnímají problémy, které hráči zmiňují, a snaží se je aktivně řešit. To je u live service hry naprosto klíčové, protože právě první týdny a měsíce rozhodují o tom, jestli si hra udrží komunitu.
Marathon je typ hry, kterou budete buď extrémně milovat, nebo ji rychle odložíte a už se k ní nevrátíte. Nic mezi tím tu prakticky neexistuje.
Ta je zatím sice menší, ale zároveň velmi oddaná. Marathon si kolem sebe postupně buduje skupinu hráčů, kteří oceňují specifický přístup a jsou ochotni akceptovat i drsnější stránky. A právě tady se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu. Je to možná klišé, ale v tomhle případě naprosto přesné. Marathon je typ hry, kterou budete buď extrémně milovat, nebo ji rychle odložíte a už se k ní nevrátíte. Nic mezi tím tu prakticky neexistuje.
Marathon ale nestojí jen na mechanikách. Velkou část jeho identity tvoří i svět, ve kterém se odehrává. Hrajete za digitální vědomí v umělém těle a postupně si skládáte příběh o zmizelé kolonii, korporacích a světě, kde už lidskost není samozřejmostí. Příběh není tlačený dopředu, ale objevujete ho sami skrze logy a detaily v prostředí. Funguje to překvapivě dobře a dává hráči prostor.
Vizuálně je hra výrazná a snadno rozpoznatelná. Kombinace výrazných barev, syntetických tvarů a lehce umělého stylu působí originálně, i když ne každému sedne. Na druhou stranu právě tenhle styl pomáhá vytvořit svět, který působí jinak než většina konkurence.
Vedle všech silných stránek se ale postupně ukazují i slabiny. Největším problémem je rychlost soubojů. Time to kill je poměrně krátký a přestřelky často končí dřív, než se stihnou pořádně rozvinout. Ve skupině to tolik nevadí, ale při hraní sólo to může být dost frustrující, protože nemáte prostor reagovat..
Verdikt
Marathon je hra, která vás dokáže nadchnout i vyčerpat během jednoho večera. Má silné základy, skvělou střelbu a jasnou identitu, ale zároveň i dost problémů, které mohou část hráčů odradit. Pokud Bungie zvládne tyhle nedostatky postupně odstranit, může z Marathonu vyrůst jeden z nejzajímavějších multiplayerových titulů současnosti. Pokud ne, zůstane jako připomínka toho, že i výborný základ potřebuje čas, aby se proměnil v něco opravdu velkého.