Recenze Lost Judgment, perfektní detektivky, kterou si chcete přečíst | Kapitola 3
Seznam kapitol
Někoho možná nepřekvapí, jak dospělé příběhy autoři Yakuzy vytváří, pro jiného ale bude novinkou, že lehce bizarní série disponuje něčím, co je v herním průmyslu v dnešní době v podstatě vzácností. Detektivní příběhy se složitou zápletkou aby hráč v nějaké sérii pohledal. Zatímco Yakuza na to jde ze strany zločinců, Judgment – jak už název napovídá – představil velice podobnou hru z pozice člověka, pro něhož je spravedlnost na prvním místě. Právě brilantní příběh je i hlavním tahákem druhého dílu.
Ještě jedna věc pro fanoušky studia Ryu Ga Gotoku. Jokohama totiž byla přítomná už v poslední Yakuze. Vývojáři si poměrně značně usnadňují práci a recyklují něco, co už před časem použili jinde (nicméně to se dá říct i o Kamuroču). Abych byl fér, řeknu, že kdekoliv jinde by mě to štvalo. Jenže, zaprvé, Like a Dragon jsem zatím stále ještě nehrál, a zadruhé, Lost Judgment zaplnil město od podlahy novým obsahem. I ten je částečně „zrecyklovaný“ z předchozích her, protože v jádru jde stále dokola o stejné aktivity, ale ty jsou tak nějak poznávací znamením studia a Yakuzy s Judgmentem, takže v tomto smyslu snad nikdo nemůže čekat nic jiného. Budou se navštěvovat bary, můžete hrát Mahjong, Shogi, navštívit klub Segy a zahrát si na automatech, nechybí ani létání s dronem a místní liga, ligu mají i zdejší motorkáři, hrát můžete šipky, pobavit se tancováním, nechat hodiny ve VR hře Dice & Cube, můžete vyvenčit psa, který vás přivede na stopu dalšímu případu… BOŽE TOHO JE!
Byla by chyba Lost Judgment minout jenom proto, že je pro nás v samotném srdci Evropy lehce exotický. Některá rozhodnutí odtud zřejmě nepochopíme, včetně stupidního stealthu nebo trochu lépe řešeného, ale pořád problematického detektivního režimu hledání důkazů, v celkovém obrazu jde ale jen o detaily, které nemohou nijak zvrátit to, že hru s dospělejším příběhem nikde jen tak nenajdete.
A nejlepší na tom všem je, že to pořád nejsou vedlejší úkoly v pravém slova smyslu. Jedná se jen o aktivity, které vás zabaví, mohou vám přinést zkušenosti nebo peníze, ale vedlejší úkoly jsou jiná kategorie. Jak už zaznělo, jsou mnohdy japonsky bizarní a zároveň diametrálně odlišné od hlavní dějové linie, ale pořád jde o nedílnou součást zážitku, už jenom proto, že některým se v rámci hlavní linky nevyhnete a bez jejich splnění nebudete moci pokračovat dál. Novinkou je aplikace, jakkoliv podobná jedné z původní hry, která za pomoci klíčových slov vyhledává problémy v okolí a umožňuje Jagamimu další přivýdělek. Kromě toho, že nejsou zpravidla dabované, k nim ale není co říct. Budete řešit leccos jak po městě, tak ve škole, v níž i s ohledem na hlavní příběh trávíte velkou část herního času, ale pro spoustu hráčů může jít pořád jen o zbytečné odbíhání od toho nejzajímavějšího.
To už ale není problémem hry. Troufám si tvrdit, že takhle košatým balíkem nebyl ani původní Judgment, což by z Lost Judgmentu dělalo nejobsáhlejší hru v historii studia. Zdaleka ne každý veškerý obsah vytěží, někteří o něj nebudou chtít ani zavadit, to ale neznamená, že by tam nebyl. A i bez něj je důvodů, proč si hru zahrát, víc než dost. Byla by chyba Lost Judgment minout jenom proto, že je pro nás v samotném srdci Evropy lehce exotický. Některá rozhodnutí odtud zřejmě nepochopíme, včetně stupidního stealthu nebo trochu lépe řešeného, ale pořád problematického detektivního režimu hledání důkazů, v celkovém obrazu jde ale jen o detaily, které nemohou nijak zvrátit to, že hru s dospělejším příběhem nikde jen tak nenajdete. Pokud vám sedne i to okolo, dobře pro vás, pokud vám nesedne, pořád můžete jít jen po tom nejdůležitějším a zbytek ignorovat. Uděláte sice chybu, ale pořád chybu, kterou vám s ohledem na to okolo odpustím.
Verdikt
I v rámci intencí dalších JRPG titulů se Lost Judgment může těšit obrovské porci obsahu. Jenže i kdyby vás neměl zajímat, hlavní dějová linka je natolik poutavá, že by byl hřích svébytné pokračování detektivní série minout jenom proto, že podobné hry nehrajete.
