Crime Boss: Rockay City Recenze Recenze Crime Boss: Rockay City aneb staňte se céčkovou celebritou v céčkové hře

Recenze Crime Boss: Rockay City aneb staňte se céčkovou celebritou v céčkové hře | Kapitola 3

Aleš Tihlařík

Aleš Tihlařík

10. 4. 2023 11:20

Seznam kapitol

1. PARTY V HOLLYWOODSKÉM DŮCHOĎÁKU 2. „TAKE ME DOWN TO THE ROCKAY CITY WHERE THE AI’S POOR AND THE STEALTH IS SHITTY“ 3. „ČTYŘI SMRTI STAČÍ, DRAHOUŠKU“

Šíří se zvěsti, že Chuck Norris dohrál Crime Boss: Rockay City hned na první pokus, a to výhradně prostřednictvím své věrné čivavy, která všechny akční sekvence odskákala na taneční podložce. Pokud ovšem nejste texaským rangerem a nedokážete zabít 30 lidí granátem ještě před tím, než vůbec exploduje, dávejte si při hraní pozor. Překvapit vás totiž mohou nejen nekonečné zástupy nepřátel, ale i technické problémy a kopa nedotažených mechanismů. Vítejte v Rockay City – městě, které nikdy nespí, protože v něm neustále někdo po někom střílí.

Reklama

Je to ovšem až design levelů a herních úrovní, který Crime Bossovi definitivně podkopává vratké nohy. Map je k dispozici jen několik jednotek, přičemž v jednotlivých misích vám tvůrci architekturu a prvky prostředí vždy jen decentně přeskládávají po okolí. Reálně se tedy až na pár výjimek neustále točíte v kruhu město-doky-industriální komplex. Stejně „kreativní“ je i náplň misí, spočívajících buď v bezbřehém vraždění, nebo vykrádání několika různých typů podniků. A když už vás hra konečně překvapí vykrádačkou obrněného transportéru, mise začne až ve chvíli, kdy je transportér imobilizován uprostřed ulice. Zkrátka a dobře – o nějaké imerzi tady nemůže být řeč.

Mapka v bažinách byla z pohledu level designu snad to nejhorší, co jsem za poslední léta v běžné herní produkci viděl. Hlavní stezka není vyznačená, asi šestice cestiček vypadá jako ty správné, váš cíl se nachází asi 20 metrů vzdušnou čarou, ale vy stejně musíte obejít celou džungli, protože vám v průchodu brání dva klacky a středně velký sukulent.
i Zdroj: Hrej.cz / Aleš Tihlařík
Mapka v bažinách byla z pohledu level designu snad to nejhorší, co jsem za poslední léta v běžné herní produkci viděl. Hlavní stezka není vyznačená, asi šestice cestiček vypadá jako ty správné, váš cíl se nachází asi 20 metrů vzdušnou čarou, ale vy stejně musíte obejít celou džungli, protože vám v průchodu brání dva klacky a středně velký sukulent.

Crime Boss vám navíc nedá ani kdovíjakou volnost řešení – možné postupy jsou všehovšudy dva, přičemž vystřílení všeho okolo je většinou tím, který hra preferuje. Stealth se omezuje na plížení, odemykání zámků, eliminaci kamer a krkolomné tiché zabíjení zezadu. Kreativní řešení využívající parkour či prvky okolního prostředí prakticky neexistují. Vaše postava nepřeskočí ani okrasný keřík, což je k uzoufání obzvláště ve speciálních misích, ve kterých se pohybujete bez kolegů. Zabít 40 lidí během dvou minut? Není problém! Překročit klacek ležící na zemi? Tak to bacha, to by nešlo. A když se náhodou vzdálíte z neviditelného koridoru, ve kterém vás vývojáři chtějí držet, na obrazovce se rozsvítí zlověstný vzkaz „Return to mission area.“

Poměrně zásadním prvkem kariérního postupu je i jakýsi rogue-lite element. Pokud vám v některé z potyček zemře hlavní hrdina, automaticky to znamená konec celého herního průchodu. Vtip tkví v tom, že Bakera na mise vlastně vůbec brát nemusíte – pokud se tedy spokojíte s tím, že místo Michaela Madsena do party přiberete náhodný výtvor generátoru postav. Pokud ale Travise necháváte v bezpečí domácího vězení, tak jej samozřejmě ochuzujete i o bojem nabrané zkušenosti, které se vám budou hodit v pozdějších fázích hry.

Jakmile se vám podaří našetřit nějaké chechtáky, dostanete se i k zajímavějším parťákům. Jejich případná smrt vás však bude bolet o to víc...
i Zdroj: Hrej.cz / Aleš Tihlařík
Jakmile se vám podaří našetřit nějaké chechtáky, dostanete se i k zajímavějším parťákům. Jejich případná smrt vás však bude bolet o to víc...

A vězte, že se během hraní budete sakra rozmýšlet, jestli pracně budovanou mapovou převahu jen tak obětujete za vlast. Po smrti sice vstupujete do města s vyšším levelem, a tedy i trochu lepšími statistikami, ale repetitivnost několikaminutových úrovní je více než pádným argumentem pro to, abyste se snažili umírat co nejméně. Rozdíl mezi prakticky všemi misemi, na které v Rockay City natrefíte, je totiž tak malý, že motivace k jejich plnění klesá úměrně k času strávenému ve hře.

(KO)OPERACE RYCHLÁ AKCE

 

Jednou z proklamovaných silných stránek hry by měl být i kooperační režim, ve kterém se v partě 2-4 živých zlodějů pouštíte do akcí oddělených od příběhové kampaně. Pokud se náhodou nesejdete v plné partě, můžete chybějící místa doplnit počítačově řízenými protivníky. Na rozdíl od kariéry se jich tady ovšem nemůžete chopit, a tak konají čistě na základě své vlastní mrzké inteligence.

 

Samotné mise nejsou o moc zábavnější či zajímavější než v kampani – dramaticky zvýšené kvality živého kolegy sice bezpečně poznáte, ale možností řešení jednotlivých úkolů je tak málo, že se stejně brzy začnete nudit. A nebyl by to Crime Boss, aby v tom všem nebyl i nějaký ten zbytečný hardcore prvek. Pokud tedy ve spojeném cyklu tří misí jednou zemřete, opakujete od začátku celý cyklus, nikoliv jen konkrétní pokaženou misi. Asi tušíte, že tato ingredience do receptu na populární kooperační titul úplně nezapadá…

 

Kooperace dovede částečně zachránit i ty nejhorší herní zážitky, všespásná ale úplně není. Při vykrádání banky jsme byli svědky bizarní situace, kdy se policisté nedovedli dostat dovnitř, takže jsem několik minut jen nečinně postával na chodbě, zatímco se kolega dostával do trezorů a sejfů. Je to mimochodem z 95% ta stejná banka, kterou jsem předtím v příběhovém režimu vykrádal už třikrát...
i Zdroj: Hrej.cz / Aleš Tihlařík
Kooperace dovede částečně zachránit i ty nejhorší herní zážitky, všespásná ale úplně není. Při vykrádání banky jsme byli svědky bizarní situace, kdy se policisté nedovedli dostat dovnitř, takže jsem několik minut jen nečinně postával na chodbě, zatímco se kolega dostával do trezorů a sejfů. Je to mimochodem z 95% ta stejná banka, kterou jsem předtím v příběhovém režimu vykrádal už třikrát...

Svůj nezanedbatelný podíl na tom mají i frustrující smrti v důsledku různých herních chyb, například zaseknutí se v okolním prostředí. Jistě mi dáte zapravdu že jen málo věcí naštve hráče více než smrt, které prakticky nebylo možné zabránit. V běžné hře to znamená návrat k předchozímu checkpointu, Crime Boss vás ovšem vrací zpět na úplný začátek. Hardcore mechanismy jsou perfektní v pečlivě odladěných titulech, ve kterých velice dobře víte, kde jste přesně udělali chybu. Ale nepříliš férové kulisy Rockay City vám tento luxus prostě nedopřejí…

A tak bych mohl pokračovat snad donekonečna. Nechci, aby to vypadalo, že je prvotina Ingame Studios kdovíjakým propadákem, ale ruku na srdce – nějaká výrazná pozitiva se u ní nehledají snadno. Ať už hledáte akční filmovou střílečku, kooperativní stealth akci, nebo třeba mafiánský manažer, Crime Boss: Rockay City nikdy nebude okupovat první místa na žebříčku vašich vysněných titulů.

A sázka na hvězdný hollywoodský ansámbl? Inu, ten mi nejvíc připomíná situaci, kdy jsem na fotbalovém utkání SK Krumvíř – FK Mutěnice v rámci poločasového programu viděl tehdy sedmdesátiletého Antonína Panenku zahrávat jeho slavný penaltový dloubák. Publikum sice zdvořile tleskalo, ale všem v okolí – včetně Panenky samotného – muselo být jasné, že grotesknost pomalého důchodcovského kopu dalekosáhle přesahuje legendární auru jeho osoby. Ale jak jsem již poznamenal v úvodu, i celebrití senioři musí něco jíst. Je však troufalé se domnívat, že jejich přítomnost zachrání nepovedený herní titul…

Crime Boss: Rockay City
PlayStation PlayStation 5
Windows PC
Xbox Xbox Series X | S

Verdikt

Občasný záblesk dobrého nápadu a známé hollywoodské tváře nedovedou zakrýt nedotažené herní mechanismy, plytký děj ani soustavnou recyklaci nezajímavého obsahu. Nu což, alespoň bude v případném pokračování co zlepšovat…

Co se nám líbí a nelíbí?

Potenciál kariérního režimu
Přítomnost kooperačního režimu
Soundtrack zahrnuje slavné licencované písně
Repetitivnost a neustálá recyklace obsahu
Nedostatek invence
Nedotaženost základních herních systémů
Design a náplň úrovní
Technické chyby
Umělé natahování herní doby
Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Související články

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama