Recenze Battlefield 2042, střílečky, která ztratila svou duši | Kapitola 2
Seznam kapitol
Oblíbená série stříleček Battlefield se vrací do přítomnosti, nebo spíše blízké budoucnosti a chce opět uzmout korunu krále multiplayerových akcí. Na startu ale velmi výrazně klopýtá a především v části přinášející klasickou hratelnost série jde o velké zklamání. Proč?
Hned zkraje můžu říct, že úvodní technický marasmus Battlefieldu ani tentokrát nechybí. I přes odklad vydání a mnohaletý vývoj je alespoň předběžný přístup plný i opravdu závažných bugů. Konkrétně Battlefield ukázal, že se těchto nedostatků dokáže rychle zbavit, navíc je dle mého důležité hodnotit čistě hratelnost - bugy hoďme stranou, pojďme se podívat čistě na hratelnost.
Už v prvním menu vás čeká zásadní změna. Battlefield 2042 po letech odkopl singleplayer, což mi vůbec nevadí, a místo toho přináší tak trochu po vzoru Call of Duty tři samostatné segmenty hry. All-out-warfare je klasický multiplayer, Hazard Zone přináší speciální režim, o kterém si určitě popovídáme, a nakonec nechybí ani Portal, na který hráči pějí chválu už od oznámení. Ke všemu se dostaneme. Kvality či nedostatky nového dílu si ale nejlépe předvedeme v klasickém multiplayeru.
I když… on bohužel vůbec klasický není. První problém nastane při volbě režimů. Ty jsou v nabídce jen dva, a to Conquest a Breaktrough. To je vše, hotovo, done. Nemusí to nutně vadit, jenže chybí i server browser, jedna ze naprosto základních funkcí Battlefieldu. Nemůžete si tak zvolit mapu kterou chcete a výběr se omezil jen na preferovaný režim. Nedá se nic dělat, alespoň nemusím dlouze přemýšlet co hrát. Kde se naopak nabídka opravdu rozšířila jsou specialisté. Může se zdát, že se DICE snažilo rozšířit a stavět na klasickém systému tříd. Bohužel to tak ale vůbec nefunguje. Implementace specialistů totiž zajistila to, že nikdo neřeší složení týmů z hlediska zastoupení mediků nebo supportů. I když se servery nafoukly na 128 hráčů, jeden tým se tedy v ideálním případě skládá z 64 hráčů, v praxi každý hraje striktně sám za sebe. Najde se jen velice málo hráčů, kteří by se obtěžovali kvůli vám vytáhnout defibrilátor a oživit vás (což navíc často vůbec nefunguje), hodili k vám munici nebo vás uzdravili pistolí.
PARŤÁKY NEPOTŘEBUJEŠ
Těch důvodů “proč” je několik. Životy se jak je dnes zvykem samy regenerují do plna, navíc si úplně každý může vzít léčicí bednu a hodit jí sám sobě pod nohy. To ostatně platí u všech dříve exkluzivních nástrojů – raketomet, svářecí (tedy opravovací) náčiní, bedna s náboji nebo trhavina C4. Je fajn, že si můžete navolit doplněk podle toho, co se vám zrovna hodí, jenže vaše celkové zaměření se nemění. Pokud jste si v předchozích dílech snad chtěli sami doplňovat munici, byli jste zároveň označeni jako podpora a municí jste mohli zásobit i ostatní. Když nad vámi svítila značka inženýra, byl jste to právě vy, komu hráči ládovali kapsy raketami a trhavinami, zatímco vy jste museli troufale vykukovat ze křoví a raketometem bombardovat nepřátelský tank. Není to úplně jednoznačné, během hodin hraní jsem si na specialisty vlastně zvykl a bavilo mě zkoušet jejich schopnosti, jenže až zpětně si uvědomím, že podobný experiment úplně ničí klasickou dynamiku, atmosféru a hratelnost Battlefieldu. Ten byl vždy o (v rámci možností) týmové práci, vzájemné pomoci a společnému tažení za cílem. Na druhou stranu si v současném stavu nemyslím, že by reinkarnace klasických tříd tento problém jednoduše vyřešila.
Oněch malých změn směřujících k natržení týmové soudržnosti je spousta a je mi jasné, že jsem si některých ani nevšiml. Překážky a nulová motivace začínají už u samotných čtyřčlenných skupin. U těch totiž naprosto chybí odměna za pomoc parťákům, jako je označování nepřátel, léčení a něco jako potlačovací palba tu zmizelo úplně. Podobné odměny sice chyběly ve starších dílech, ale víte, komu se podařilo podobnou motivaci vyřešit skutečně bravurně? Ano, opět se odkazuji na Battlefield V. Ten rozdával za skupinové skóre možnost poslat artilerii, speciální tank, munici nebo V-2, tedy raketu, která naprosto zdecimovala jeden určený bod na mapě. Ve výsledku toho sice moc nenapáchala, efekt to byl lae naprosto úchvatný. A najednou byla motivace ke spolupráci mnohem větší. Teď? Nic.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
