Recenze Battlefield 2042, střílečky, která ztratila svou duši | Kapitola 4
Seznam kapitol
Oblíbená série stříleček Battlefield se vrací do přítomnosti, nebo spíše blízké budoucnosti a chce opět uzmout korunu krále multiplayerových akcí. Na startu ale velmi výrazně klopýtá a především v části přinášející klasickou hratelnost série jde o velké zklamání. Proč?
Volně se přesuňme k dalším režimům. Hazard Zone je úplná novinka a režim, který insideři přirovnávali k Escape From Tarkov. Pravidelní posluchači hPodu ví, že jsem v Tarkovu strávil opravdu hodně času a můžu vás naprosto s klidným srdcem ubezpečit, že je takové přirovnání úplně mimo. Hazard Zone bych spíše přirovnal k zjednodušenému Hunt: Showdown. Na jedné mapě se objeví 32 hráčů, respektive osm čtyřčlenných týmů. Ty mají za úkol získat disky ze spadlých satelitů a odletět s nimi pryč s vidinou odměny ve formě kreditů.
Malý háček tkví v tom, že si před každou misí za získané kredity kupujete vybavení a pokud zemřete, o vybavení přijdete (respektive o něj přijdete pokaždé, ale tuším, že jde spíše o vážný bug než záměr). Za mě je vlastně Hazard Zone celkem fajn. Přesně tady se konečně projeví kouzlo velkých map. Jako tým prozkoumáváte různé oblast, občas narazíte na umělou inteligenci, která stráží spadlé satelity (a je docela nebezpečná a přesná, to je super!), nebo na nepřátelský tým hráčů. Není to žádný bezhlavý deathmatch, nechybí napětí, musíte taktizovat, protože pokud zemřete, váš tým razantně oslabíte. I když hrajete v týmu s náhodnými hráči, vzájemně spolupracujete, posloucháte pokyny vedoucího a když dojde na souboj, tým se musí dobře semknout.
Navíc jsou zde i chytře implementované další vychytávky. Na mapě se nachází speciální vysílače, kterými buď oživíte své padlé kamarády nebo si přivoláte robotického psíka či auto. Jak tak postupně sbíráte data, zabíjíte nepřátele a touláte se mapou, najednou se na mapě objeví bod E1 nebo E2 – tedy místo extrakce. V tomto se Hazard Zone liší od her ze kterých čerpal inspiraci, které nabízí více možností útěku. V tomto případě totiž prostě přiletí Osprey, počká na místě 30 sekund a kdo se dostane dovnitř, ten přežije. A dámy a pánové, to je teprve mazec. V rámci UI totiž vidíte, jak rychle se záchranný prostředek přibližuje, tudíž se pochopitelně začnete stahovat na místo extrakce. Stejný plán má ale i zbytek serveru. To je mimořádně chytrý nápad, protože opět musíte taktizovat, kalkulovat s příchodem na místo přistání a také dobře a pohotově střílet. Jde vám totiž o kredity a když zemřete, nezískáte nic. Na jedné mapě se objeví maximálně dvě extrakce, z osmi týmů tak můžou odletět pouze dva.
Tohle se DICE povedlo. Jde o hodně zajímavé oživení hratelnosti a do Hazard Zone jsem se pouštěl rád. Až jsem pojal podezření, že právě Hazard Zone byl primární účel obrovských map, které se pro něj jako jediný hodí. Jediná škoda tak je, že jakmile nasbíráte několik tisíc kreditů, prakticky nemáte o co bojovat. Kromě výbavy, která se skládá ze zbraní klasického Battlefieldu, granátů a doplňků, si nic víc koupit nemůžete. Velice rychle tak Hazard Zone ztratí své kouzlo, respektive vás smrt už tolik nebolí a adrenalinu ubývá – i když čistě hratelnostně režim baví stále.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
