Atomic Heart Recenze Recenze Atomic Heart, jednoho z největších překvapení poslední doby

Recenze Atomic Heart, jednoho z největších překvapení poslední doby | Kapitola 2

Aleš Tihlařík

Aleš Tihlařík

20. 2. 2023 14:00 10

Seznam kapitol

1. „PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SE!“ 2. „KDO NEPRACUJE – AŤ NEJÍ!“ 3. „LENINSKOU CESTOU K DALŠÍMU ROZVOJI NAŠÍ SOCIALISTICKÉ VLASTI!“

Když v polovině roku 2017 vylezl na světlo světa první trailer na svérázný Atomic Heart, člověk tak nějak netušil, zdali sní či bdí. První projekt nového studia? To víte že jo. Ta hra prostě vypadala příliš dobře na to, aby byla opravdová. Necelých šest let poté tady sedím, pozoruji poslední trailer před vydáním, a… A pořád mám v hlavě ten stejný guláš. Vždyť tohle je přinejlepším technologické demo, určitě ne hra! No a v tomto přesvědčení jsem žil až do chvíle, kdy jsem obdržel aktivační klíč. Dnes ovšem mohu po dvaceti hodinách hraní směle potvrdit, že Atomic Heart je nejen reálný, on je taky naprosto…

Reklama

Hlavní příběh na poměry akčních stříleček z pohledu první osoby disponuje možná až překvapivým množstvím zvratů. Pár z nich sice bylo pozorovatelných i z družice Sputnik 41, jiné ale naopak upřímně překvapí. Některé příběhové oblouky by si ovšem zasloužily více péče (či menší dávku scénáristické naivity), protože s jinými, které se tvůrcům naopak velmi povedly, tvoří poměrně výrazný a nepříliš lichotivý kontrast. Potenciál na polarizaci společnosti má jednoznačně i hlavní hrdina, který vypadá tak trochu jako mladší a vyšší bratr Tomáše Hnídka. Na něm je bohužel vidět, že se tvůrci tuze snažili stvořit nového Duka Nukema, ale dílo se jim úplně nevydařilo.

Nechayev se tedy pokouší na sílu glosovat každou myslitelnou situaci, kleje jako Ladislav Meliško a do každé třetí věty se za každou cenu snaží procpat vlastní otravnou catchphrase. Slovní spojení „crispy critters“ ve hře zazní tolikrát, že Kratovo „boy“ v porovnání bledne závistí. Člověk chvílemi začne až nostalgicky vzpomínat na sympaticky němé hrdiny Gordona Freemana či Isaaca Clarka. Je však třeba jedním dechem podotknout, že monologů ani dialogů naštěstí není tolik, aby vás při hraní znechutily.

Lámat nad Nechayevem hůl by totiž byla chyba, připravující vás o vskutku nevšední herní dílo. Jak někdo podotknul pod jedním z oficiálních videí, Atomic Heart je vlastně takovým mixem Bioshocku, Wolfensteina a Falloutu. Tady nemá smysl zatloukat, minimálně po estetické stránce toto tvrzení platí takřka dokonale. Onen komentující ovšem v tu chvíli ještě nevěděl, jak významný je na celém zážitku podíl logických hádanek a platformingu. Tvoří totiž klidně polovinu celé herní složky, což Atomic Heart naopak žánrově posouvá spíše k sériím Half-Life či Deus Ex. Ano, slyšíte správně. Po již zmíněné úvodní „wow“ pasáži, odehrávající se primárně na denním světle, vás tedy tvůrci na zhruba 3-4 hodiny zavřou do podzemního komplexu Vavilov, kde se více než bezhlavé likvidaci zdivočelých robotů věnujete otevírání zámků, hledání správné cesty či pocitově těžkopádnému parkouru.

Agent Nechayev sice není dobrým parkouristou, ale zato není ani dobrým řečníkem...
i Zdroj: Hrej.cz / Aleš Tihlařík
Agent Nechayev sice není dobrým parkouristou, ale zato není ani dobrým řečníkem...

Pojem „těžkopádný“ však není myšlen jako negativum, poněvadž tento styl projevu se k zasazení hry perfektně hodí. Jste přeci jenom geneticky upravený hromotluk ověšený těžkou bojovou technikou, nikoliv osmapadesátikilový asasín, poskakující v bílém prostěradle po střechách renesanční Florencie. V některých složitějších momentech sice budete neobratný styl zdolávání překážek lehce proklínat, jenže pomalost animací je v tomto případě nejen plně opodstatněná, ale dokonce žádoucí. Stejně jako vy mají i veškeré předměty a zbraně svou jasně stanovenou hmotnost, což lze jednoznačně cítit nejen při střelbě, ale samozřejmě i při „máchání“ zbraněmi nablízko. Těžký socialismus holt vyžaduje těžké zbraně…

ZBRAŇOVÉ OKÉNKO STRÝČKA VLADIMIRA

 

Váš potenciální arzenál se skládá z celkem 12 zbraní, z nichž hned pětice slouží k ručnímu boji. Některé speciální střelné zbraně pak vyžadují k „pohonu“ energii, kterou akumulujete právě bojem nablízko. Nábojů budete po světě nacházet spíše menší množství a místo v inventáři také není nafukovací. Není ovšem nutné propadat panice – tímto rozhodnutím se vám tvůrci snaží taktně naznačit, že správným řešením potyček je obvykle kombinace všech dostupných bojových stylů. Absenci granátů do velké míry kompenzují speciální schopnosti spojené s rukavicí, jistým modifikátorem zbraní jsou potom cartridge. Tyto ampulky s elementárním poškozením vám nepřekvapivě pomohou proti nepřátelům, kteří jsou méně odolní proti ohni, mrazu či elektřině.

Nuže... Také vám jednou bylo dvanáct, ne?
i Zdroj: Hrej.cz / Aleš Tihlařík
Nuže... Také vám jednou bylo dvanáct, ne?

Mimo klasického arzenálu máte k dispozici i několik speciálních schopností, jejichž použití vám umožňuje ukecaná experimentální rukavice CHAR-les – mj. také strůjce většiny dialogů ve hře. V tomto ohledu ovšem tvůrci uzdu fantazii příliš nepopustili, energetické výboje či ledová tříšť mrazící okolí nepatří zrovna do zlatého mezinárodního fondu invence. Strom dovedností taktéž neohromí svou rozvětveností, je ovšem třeba jedním dechem poznamenat, že přehršel RPG prvků akčním střílečkám ne vždy svědčí. Příjemným prvkem je naopak možnost kdykoliv a bez penalizace respecifikovat nejen svou postavu, ale i veškeré zbraňové upgrady. Do jedné lokace tedy můžete vstupovat jako osvalený ranař nablízko, do té následující klidně jako zkušený technokrat. Vše, co k tvorbě nového zážitku potřebujete, je nadržený automat. Euhm… Nadržený automat?

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Související články

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama