Daemon X Machina: Titanic Scion měl být splněným snem fanoušků mecha her. Podařilo se mu obstát po letech čekání?

Reklama

Mecha akce Daemon X Machina: Titanic Scion dorazil na konzole nové generace, PC i Switch 2. První díl si v roce 2019 získal srdce fanoušků hlavně díky adrenalinovým bitvám obřích mechů a možnosti ladit výbavu svého exoskeletu do posledního detailu. Přestože měl své nedostatky, stal se vítanou náhradou za dlouho spící sérii Armored Core a vytvořil si vlastní komunitu příznivců. Titanic Scion proto vzbuzoval velká očekávání – pokračování mělo přinést otevřenější svět, rozsáhlejší možnosti přizpůsobení a ještě velkolepější souboje. Povedlo se tedy tedy vývojářům ze studia Marvelous překonat první díl?

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Doporučená cena: od 1399 Kč
Česká lokalizace: ne
Obtížnost: lze nastavit
Základní herní doba: 15+ hodin
Bude vás bavit: pokud máte rádi mechy s rychlou akční hratelností
Nebude vás bavit: pokud vám vadí pustý svět a nezajímavý příběh

Reclaimers proti Axiomu

Daemon X Machina: Titanic Scion začíná útěkem z orbitální stanice Garden, kde Axiom využívá lidi se zvláštními schopnostmi známými jako Outery. Hlavní hrdina po pádu na povrch nachází útočiště u rebelských Reclaimers a brzy se zaplétá do konfliktu mezi vojenskou diktaturou, nelidskými Immortals a elitní divizí pilotů Neun. Hra nabízí řadu zvratů, dramatické střety s bossy i tragické okamžiky, které postupně odkrývají pravou tvář Axiomu.

Přestože základní premisa působí slibně a jednotlivé mise dokážou vybudovat napětí, samotné vyprávění se často zplošťuje do klišé rebelů proti impériu. Postavy mají náznaky zajímavých osudů, ale ale hra je jen letmo načrtne a rychle žene hráče k dalšímu souboji. Finále hry je sice nápadité po stránce hratelnosti, avšak dějově působí spíše jako náhlý zkrat než logické vyústění. Celkově tedy příběh funguje spíš jako kulisa k akci než nosná síla celé kampaně.

Ocelový lesk a prázdnota světa

Na první pohled hra dokáže zapůsobit. Mechové jsou detailně zpracováni, efekty při střelbě, výbuších nebo destrukci prostředí vypadají impozantně a pocit z pilotování Arsenalu je přesně takový, jaký by fanoušci žánru čekali – rychlý, dynamický a s dostatkem vizuálních „wow“ momentů.

Jenže jakmile opadne prvotní nadšení, projeví se slabiny. Herní svět je sice rozlehlý, ale působí prázdně a bez života. Lokace recyklují stejné assety, jeskyně a vojenské základny se od sebe liší jen minimálně a chybí jim rozmanitost. Na rozdíl od her, které dokážou vytvořit iluzi živoucího ekosystému (třeba Xenoblade Chronicles X), zde prostředí působí spíše jako kulisy k bitvám než jako svět, který by lákal k průzkumu.

Arsenal v akci

Jádro Titanic Scion tvoří souboje – a právě tady hra ukazuje svou nejsilnější stránku. Váš Arsenal lze vyzbrojit až čtyřmi zbraněmi v rukou, doplněnými o raketomety, granáty či podpůrné vybavení. Experimentování s výbavou je návykové, protože každá kombinace nabízí jiný styl boje a jiné možnosti, jak rozklíčovat nepřátele.

Bojový systém je rychlý, plynulý a dostatečně kreativní. Potěší i možnost lootovat padlé protivníky – ale jen po jednom kusu, což vytváří příjemné napětí a motivuje k dalším soubojům. Obzvlášť povedené jsou bossfighty: často vícestupňové, s nutností rozbít obranu, najít slabinu a využít vhodné kombo.

Vedlejší mechaniky, jako možnost jezdit na motorkách, v autech či dokonce na koních, působí spíše komicky. Když můžete létat, těžko se vracet k těžkopádnému a neohrabanému pohybu po zemi. Systém bioinženýrství, kde si do postavy implantujete genomy, zní na papíře zajímavě, ale dopad na hratelnost je minimální – mutace lze snadno odstranit a ostatní NPC na ně nijak nereagují.

Tady by to chtělo pořádně promazat…

Technické zpracování je největší Achillovou patou Titanic Scion, a to především na Switchi 2. Konzole je sice nová, ale hra na ní působí zastarale. Načítací obrazovky jsou dlouhé – rychlé cestování nebo přechod do větší lokace znamená čekání desítek vteřin. V akční hře, kde by tempo mělo být co nejplynulejší, je to hodně rušivé.

Framerate se drží na papírových 30 fps, jenže při větších bitvách nebo v okamžicích, kdy hra načítá nové části mapy, padá citelně dolů. Tyto propady nejsou jen kosmetická vada – v žánru, kde jde o rychlé reakce a přesné úskoky, mohou rozhodnout o výsledku souboje.

Nechybí ani micro-stuttering, který se objevuje i při obyčejném letu krajinou. Animace mechů pak působí trhaně a celkový pocit z ovládání ztrácí na plynulosti. Přidávají se i drobné vizuální chyby, jako opožděně načtené textury nebo dokonce zmizelí nepřátelé, což je při bossfightech opravdu frustrující.

Na výkonnějších konzolích a PC je situace o něco lepší, ale i tam se čas od času projeví delší loadingy a občasná nestabilita. Switch 2 však ukazuje, že hra nebyla pro tento hardware optimálně připravena – a to je velká škoda, protože krátké mise a možnost hrát na cestách by jinak handheldu seděly dokonale.

Atmosféra a obsah

Hudební stránka Titanic Scion odvádí solidní práci. Soundtrack dokáže podtrhnout tempo soubojů a v intenzivních chvílích dodává patřičnou energii, i když mu chybí zapamatovatelné melodie, které by se vám vryly pod kůži. Dabing je spíše průměrný a nepřidává postavám potřebnou hloubku, ale zvukové efekty střelby a výbuchů navozují správný pocit masivních bitev.

Co se týče herního obsahu, hlavní kampaň zabere zhruba 8–12 hodin, podle toho, kolik času strávíte optimalizací svého Arsenalu a opakováním misí kvůli lepším lootům. Svět je sice rozsáhlý, ale působí prázdně a vedlejší úkoly jsou spíše generické. Hratelnost naštěstí prodlužuje multiplayer – díky crossplayi není nouze o spoluhráče a lov bossů v kooperaci patří mezi nejzábavnější momenty celé hry.

Verdikt

Daemon X Machina: Titanic Scion je hra plná kontrastů. Na jedné straně stojí zábavný soubojový systém, bohaté možnosti úprav a epické bossfighty, které dokážou vtáhnout na dlouhé hodiny. Na té druhé slabý příběh, prázdný svět a technické problémy, které zejména na Switchi 2 kazí celkový dojem. Pokud patříte mezi fanoušky mecha akce a baví vás experimentování s výbavou, Titanic Scion vám nabídne dostatek prostoru k vyžití. Jestli ale hledáte propracované vyprávění a živý herní svět, budete spíše zklamaní.