Tortuga: Two Treasures Recenze Tortuga: Two Treasures

Tortuga: Two Treasures

taltos

taltos

20. 3. 2007 23:48
Reklama

Za boom v žánru pirátských dobrodružných příběhů je z velké části zodpovědný film Piráti z Karibiku 2, který doprovázela i PC hra. Ta sice nikterak vysoké kvality nedosáhla, ale i přesto zaznamenala slušný úspěch, především díky roli vtipného piráta, Jacka Sparrowa. Herně povedenější byla série Port Royale, Sid Meier’s Pirates! nebo přibližně půl roku staré Age of Pirates: Caribbean Tales s takticky výtečně zpracovanými námořními souboji. Druhý díl Tortugy s podtitulem Two Treasures nemá v hlavní roli žádného Johnny Deepa, nezakládá si na taktice a naopak se vrhá do vod ryzí akce a přímočarého postupu. Jaké trumfy má tedy schované v kajutě?

Příběh zrady, lásky a velkého vítězství

Příběh je zpočátku hry poměrně nepřehledný a vaši pozornost stále upoutávají různé vedlejší úkoly, které se pak mísí do hlavního děje. Postupem času naštěstí dostává příběh jasně vymezené mantinely a díky častým video sekvencím se v něm zorientujete. Hlavní hrdina Thomas „Hawk“ Blythe je mladým pirátem, co na vás občas velmi sympaticky vystrčí zadek a možná má dokonce i pár rysů Jacka Sparrowa, tudíž inspirace autorů se nezapře. Důležitější je však fakt, že mu bylo velmi ukřivděno, když ho starý známý kapitán Blackbeard (Černý vous) posadil do vězení a navíc popravil jeho lásku, sympatickou slečnu Sangu. Zuřivostí byste tedy mohl trhat mříže žaláře, což naštěstí nebude potřeba a díky starým známostem se z vězení přes několik šašků se šavlemi dostanete. Pak už začíná velký hon na zlého, prolhaného, zrádného a bůhví ještě jakého kapitána Černého vouse, za kterým vás žene touha po pomstě. A co by to bylo za pirátské dobrodružství, kdybyste ještě nepátrali po dávno ztraceném pokladě.

Pokud jste v popisu příběhu zaslechli nějakou ironii, věřte, nebylo to jen zdání. Děj je sice poměrně lákavý, ale brzy zjistíte, že se jedná pouze o klišé, které tu bylo již tolikrát. Jediná výraznější vzpruha v příběhu přichází ve velmi povedených video sekvencích, které se dějově i technicky dají řadit mezi špičku. Ve finále je ale celkem jedno, jestli zrovna pátráte po mapě ke zlatu nebo šamance, co vás ochrání před lodí duchů. Cesta k úspěchu vede vždy přes hektolitry krve a desítky vystřelených dělových koulí. 

Kapitáne, anglická kocábka na pravoboku!

První částí hry je plavení po moři. Při prvotním setkání jsem měl nutkání po vzoru Pirates! nebo Age of Pirates vyplout na širé moře a začít zkoumat taje nekonečného oceánu. Avšak chyba lávky. Tortuga: Two Treasures vás celou dobu vede za ručičku a žádný odklon od lineárního průběhu misí není dovolen. Na začátku se tedy kousek od vás ukáže šipka, ke které se musíte vydat a v dané lokaci splnit úkoly. Většinou se jedná o zničení nepřátelských lodí, kanónů u měst, překonání nějaké blokády, zajetí lodě nebo získání nějakého materiálu (opět po potopení nepřítele). Omezení zachází dokonce tak daleko, že pokud bojujete a nechtěně, za účelem nějakého taktického manévru, zajedete příliš daleko na moře, hra vaši loď hezky otočí a přikáže ať hrdinně pokračujete v boji. Bitvy jsou přitom na velmi zjednodušené bázi a žádné dlouhé přemýšlení nad způsobem, jak bojovat, nečekejte. Maximem taktického boje je využití několika druhů střel (na plachty, na trup, na posádku nebo klasické), kterých však nemáte nekonečno a musíte si je mezi misemi za peníze kupovat. Velmi užitečnou věcí je také vypouštění výbušných barelů, které po najetí nebo určité době vybouchnou a nepřátelskému korábu nadělají nemalé škody. Stejně tak můžete do vody vypouštět užitečného krakena, který chytne nejbližší loď a ubere ji velký kus zdraví. Umělá inteligence nad těmito věcmi viditelně nepřemýšlela, takže nebyl problém nalákat nepřítele i na vysoké útesy, skryté pod hladinou, na kterých dostala jeho loď co proto. Kromě těchto věcí vám pak zbývá jen kroužení okolo nepřátelských lodí a postupné ničení. Pokud nepřítel utrpí veliké škody, můžete k jeho plavidlu přijet a zahákovat se. Poté se hra přepne na palubu a vy musíte za pomoci vaší posádky vybojovat vítězství tváří v tvář vašim protivníkům. 

Připravit na zteč!

Námořní bitvy se vcelku spravedlivě střídají s druhou pasáží hry, se souboji na souši. V nich vezmete do ruky šavli a postavíte se proti veliké přesile různých vojáků, pirátů a dokonce i zombíků. V této pasáži hry byste jen těžko hledali nějakou taktiku a jedinou výhodou takových misí je nasbírání velkého množství peněz. Ty po skončení mise můžete použít pro zakoupení různých oprav, uzdravovacích lektvarů, pistole nebo uspávacího prášku a výbušných koktejlů. Nabídka je to sice slušná, ale přidávat hře kvůli těmto drobnostem označení RPG, se mi zdá trošku nadsazené. Vraťme se ale k boji na souši.

Ten v drtivé většině času, kvůli prabídné umělé inteligenci nepřátel, probíhá zběsilým klikáním na všechny strany a doufáním, že vaše výdrž bude větší než jejich. Bohužel ne vždy je to pravda a kvůli nemožnosti ukládání si častokrát projdete dlouhé pasáže znovu. Abyste se tomu vyhnuli, můžete používat právě zakoupené vychytávky nebo doufat v jejich nalezení po cestě. Obecně jsou mise velmi krátké, stereotypní a z šedého průměru nemůže tuto pasáž vytrhnout ani závěrečný boss. Ten má tužší kořínek a vyplatí se v boji s ním využít i dobré krytí nebo některé z komb, která se naučíte postupem hry. Jejich použití ale není ani zdaleka lehkou hříčkou (jedná se o kombinaci šipek a tlačítka myši) a kolikrát budete rádi, že kvůli neposedné kameře vůbec uvidíte na svou postavu. I ovládání nepatří mezi povedené a kostrbaté pohyby společně s neviditelnými překážkami u rohů objektů jen přidávají na pocitu nedotaženosti této části hry.

Kapitáne, potápíme se!

Ani grafika bohužel nemůže hru vyzvednout z mořského dna, kam se pomalu ale jistě dostává. Slušně zpracované manévry lodí na moři a západ slunce kazí strašné pohyby nepřátel na souši a nedetailní prostředí a dokonce i lodi. Například stín hlavního hrdiny je přímo otřesný a nechápu, jak se někdo může v dnešní době moderních technologií spokojit s podobně hranatou černou skvrnou na zemi. Hudba se naopak vyvedla a pirátské melodie především na moři jsou příjemným poslechem.

Hra Tortuga: Two Treasures si žádné trumfy v rukávu nenechala a šla rovnou s kůži na trh. To se jí ale vymstilo a téměř z každé části hry trčí nedotaženost a nedomyšlenost lineárního postupu dějem. Jedinými taháky jsou tak poměrně poutavý, i když klišovitý příběh, dobré využití spousty bonusů a především námořní část hry. Ta je sice velmi arkádově zpracovaná, ale do hry tento styl vcelku zapadá a oproti stereotypním misím na souši je tato pasáž výrazně nadprůměrná. Navíc se dočkáte i různých obměn úkolů a několikrát se vydáte pouze se svým kapitánem v malé loďce na noční vyjížďku, v které se budete snažit skrýt před zraky nepřátelských lodí a získat potřebné informace nebo infiltrovat loď. Hlavním problémem ale zůstává, že po několika hodinách hraní nebudete mít proč ve hře pokračovat a přijde nepříjemný stereotyp a nuda. 

Tortuga: Two Treasures
Windows PC

Verdikt

Uspěchaná hra se spoustou nedotažeností a to především v části odehrávající se na souši. Pokud jste opravdovými fanoušky pirátů a zajímá vás příběh Tortugy, můžete nad koupí uvažovat. Ostatní by se měli porozhlédnout po jiném, klidně i starším titulu podobného žánru.

Co se nám líbí a nelíbí?

Poměrně zajímavý příběh, přímočaré a zábavné námořní bitvy, pěkně zpracované video sekvence, několik komb, kupování bonusů, hudba a zvuky
Po čase stereotypní a nudné, graficky podprůměrné, nedotažená pasáž boje na souši, která je zcela nezajímavá a stereotypní, všudypřítomná lineárnost, zlobící kamera a ovládání na souši
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama