State of Decay Recenze State of Decay

State of Decay

Maggot

Maggot

23. 6. 2013 22:00 7
Reklama
Reklama

V uplynulých pěti letech si do nás kousnuly desítky zombie her, byli jsme svědky mnoha transformací těchto hladových bytostí, okouzlila nás vynikající adventura The Walking Dead a přesto nemáme dost. Stávají se z nás také hladové příšery hledající opravdovou zombie senzaci? Revoluci nečekejte, ale na State of Decay si zajisté smlsnete. Left 4 Dead je proti ní krvavější Time Crisis a Dead Island zoufale zapomíná na faktor lidského strachu a touhy po přežití. Představujeme vám arkádovější a rychlejší DayZ pro masy. Pro masy z masa, krve a kostí!

Křik za kopcem

Oprostěte se od příběhu a koukejte se naladit na vlnu nekompromisního přežívání v zamořeném okresu. Jakmile se z lesů vynoří první zedi (tak jim místní říkají) a hra vám přikáže - Sejděte se na základně - pochopíte 50 % herních mechanismů. Přirovnání k DayZ je možná trošku odvážné, momentálně tu ovšem není hra, která by kladla takový důraz na ochranu sebe a svých přátel tak dobře, jak to zvládá State of Decay. Sakra, tolik přirovnání v jednom odstavci… Zkrátka a jistě, State of Decay je coby akční zombie tycoon opravdu originální.

První výrazné známky nebezpečí přichází záhy, a tak se spolu s pokousaným kámošem Edem vydáváte do městečka, kde se usidlujete s partou přeživších v místním kostele. Ten slouží jako centrála, odkud plánujete všechny vaše kroky. Jste v koncích a vaše postava je přemožena sílícími přívaly nemrtvých? Nezoufejte, jakmile jeden z vašich členů party zemře, můžete se přepnout na dalšího, přijdete ovšem o naučené schopnosti, které jsou spolu se zkušenostmi a dobrou přípravou naprostou nutností. Převážná část hry je založena na prozkoumávání domů, obchodů a dalších významných staveb, zajišťování jídla, zbraní či léků a dohlížení na mentální zdraví vašich kolegů.

Když totiž vaši partu nerozdělí uslintaní hnusáci, jsou to neshody či nemoci, které vás rozloží zevnitř. Sandbox je to správné slovo, nikdo vás nedrží na místě. Vy sami určujete, jakým tempem se budou příběhové záležitosti projevovat na okolním prostředí. Nenechte se zmást přívalem vedlejších úkolů a žádostí o pomoc, všechno je jenom na vás. Nestůjte ovšem dlouho na místě, lidé v táboře mají také hlad a přeživší tam venku vám mohou být nápomocní. Ohromnou silou State of Decay je fakt, že si chcete nejdříve zajistit půdu a teprve až poté pokračovat dál a riskovat průzkumem zamořených oblastí. Tam, kde většina her z otevřeného světa kolabuje, State of Decay významně sílí a staví se na obdiv.

Nevim kdo jsi, ale drž hubu!

Zábavnost jinak generického plenění opuštěných míst, zachraňování lidí a vybíjení hord zombíků přímo plyne z faktu, že cokoliv uděláte, se okamžitě projeví na vašem okolí a ostatních existencích. Každý balík jídla, který přinesete domů, každý náboj, který schováte pro vaše kámoše a každá spolknutá pilulka antibiotik, to všechno se počítá. Udržujte morálku přátel na vysoké úrovni a zajistíte si spojence, kteří nebudou utíkat ze základny a vy je nebudete muset nahánět zmatené uprostřed přírody jako Pokémony. State of Decay přináší i takové momenty, kdy musíte rozhodnout o životě nakažených přátel či zvažovat přesun do větších prostorů. Počáteční improvizovaná základna v kostele je sice dobrá, ale jakmile začnete vábit nové tváře a stavět další příbytky, nedostatek místa a surovin se stane často řešenou otázkou.

"Tam, kde většina her z otevřeného světa kolabuje, State of Decay významně sílí a staví se na obdiv."

My se proto vydali do bývalého dopravního depa, které poskytnulo více prostoru pro stavbu knihovny, dalších obranných věží, kuchyně či lékařského stanu. Management lidských osudů ve hře funguje na jedničku, migrace je pak nedílnou součástí a takřka nutností. Jakmile totiž vypleníte celé městečko, je radno se přesunout do „živějších“ částí okresu. Herní plocha je obrovská, i tak ale sednete do auta a na druhém konci jste do pěti minut. Poměr cestování, objevování a akce je díky tomu skvěle vyvážený a každá výprava je zábavná i odměňující. A obtížnost? DayZ nečekejte, připravte se ovšem na to, že vás bude neopatrnost a milionářské rozhazování munice setsakra mrzet.

Zpočátku narazíte na jednotlivce ale i menší partičky zombíků, kterých se netřeba obávat. Pokud je neumlátíte nebo nezastřelíte, dobře mířený náraz autem zvrátí i jinak zapovězenou šanci na přežití. Poté ovšem začnete potkávat divoké vandrácké zombíky, obrněné policisty „ve výslužbě“, tradiční explozivní tlouštíky i naducané tanky se silou dvaceti chlapů. Pozor si navíc musíte dávat i na vaše vystupování - střelba, troubení a hlasité výkřiky vás totiž mohou rychle prozradit. Z banální prohlídky místní pošty se tak kvůli rozbití výlohy stane bitva o přežití připomínající tlačenici s důchodci během letních výprodejů. Noční výlety do divočiny jsou navíc silné i díky atmosféře, kdy mrtvolám svítí oči a vy tak vidíte jen vrčící světlušky s tesáky, za něž by se nestyděli ani v pravěku.

Výstřel z nabroušené nohy od stolu

Minimálně trojsmyslný název hry pak poukazuje i na bídnou optimalizaci a množství bugů. Hráči si hojně stěžují na zamrzání a klesání framerate, my můžeme přidat i potíže s kamerou uvnitř koridorů či propadávání postav pod textury. Jedna komická situace: při odchodu z domu se naše postava zasekla ve zdi. Šerif Alan, který ve skupině následoval, se propadl do zdi hned vedle ní, zatímco zombíkovi trčela hlava z podlahy. Nepřipomíná vám to scénky s Chaplinem? I takové technické kopance ovšem hře nijak výrazně neubližují, kdyby ale vývojáři přece jen nenajali do svého testovacího oddělení vymaštěné zombíky, asi by byl svět lepším místem.

State of Decay je navíc jednou z mála her, která by mohla citelně posílit integrací kooperačního multiplayeru. Cestování po pustině vás bezpečně zabaví třeba i na dvě desítky hodin, jakmile ovšem projíždíte prázdné stodoly nebo zdrháte před nabroušenou hordou mrtvoláků, kooperace se sama nabízí. Její absence kvality hry nijak nesráží, mezery ve vzdělání umělé inteligence jsou ovšem bolestné. Když vám totiž sežerou přítele jen protože nedokáže obejít židli nebo nastoupit do auta, máte chuť se vydat do Undead Labs a svůj problém jim názorně představit na vývojářích.

State of Decay rozhodně překvapilo a není to jen náhodou nebo štěstím vývojářů. Teprve až teď se totiž našlo studio, které dokázalo zábavně a nenáročně pojmout faktor přežití v postapokalyptickém světem a přetvořit jej do hry, která je extrémně návyková, zábavná a která vyobrazuje pohnutky lidí vcelku logicky. Pravda, ne vždy šlape jako hodinky a opakující se lootění také nemusí sednout každému, nachází se ovšem v cenové kategorii her, které ji mohou jen stěží konkurovat.

State of Decay
Windows icon PC
Xbox icon Xbox 360

Verdikt

Také byste se během zombie apokalypsy zavřeli v nejbližším obchoďáku a hromadili zásoby? Tak to se vám State of Decay rozhodně trefí do vkusu!

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz