Sam & Max Season 1: Culture Shock

Když se v roce 1993 objevila na trhu adventurka Sam & Max: Hit the Road, tak příznivce žánru okouzlila svojí stylovou grafikou, originálními postavami a hlavně spoustou humorných scén. S vývojem pokračování této (dnes už) legendy však byly problémy, velké problémy. V roce 2002 oznámený (první informace prosákly na veřejnost už v roce 2001) titul Sam & Max: Freelance Police byl těsně před dokončením zrušen a naděje na to, že se fanoušci ještě někdy dočkají dalších humorných dobrodružství Sama a Maxe, klesla skoro na nulu. Ještě v roce 2004 však z LucasArts odejití vývojáři založili tvůrčí tým TellTale Games, který se přes řadu potíží dostal k Sam & Max licenci. No a jejím výsledkem je epizodická adventurní série, jejíž první díl - Sam & Max: Culture Shock - si na dalších řádcích představíme.

Na rozjezd si zopakujeme

Postavy z původní hry samozřejmě zůstaly, takže se můžete těšit na Sama, netradičního psa – policistu, který v ději zastává tu vážnější a profesionálnější roli a ze všeho nejvíce mu jde o vyšetřování daného případu. Přesným protikladem Sama je Max, bílý králík s velkýma ušima a s ještě víc prořízlou pusou. Vyznačuje se hlavně tím, že peprnými hláškami komentuje každou vaši činnost a libuje si v dosti násilných donucovacích prostředcích.

Příběh hry se točí okolo nového případu v sousedním obchodě. Místní prodejce Bosco si neví rady s malým klučinou, který mu do obchodu nosí kazety Brady Culture‘s Eye-Bo, což je terapeutický program pro změnu života. Mnozí z vás by možná řekli, že vlastně o nic nejde. Bosco si to však nemyslí a nejradši by na místo činu povolal NSA, národní gardu, vojáky a další policejní složky. Sam a Max mu však s klidem sdělí, že jsou Freelance Police a dají se do vyšetřování. Po objevení dvou aktérů ze slavného amerického seriálu se však celá situace poněkud zamotá a na řadu přijde i hypnóza a únos. Po celou dobu hraní, kterou bychom odhadli na tři až čtyři hodiny čistého času, se stále něco děje a příběh si svým poměrně rychlým tempem letí pokojně dál. Hra by se samozřejmě dala sfouknout i za takové dvě a půl hodiny. To však jen za předpokladu, že byste přeskakovali některé rozhovory a vyhýbali se řadě zajímavých situací. A to by byla rozhodně škoda...

Největší trumf v rukávu

V dnešní době se až příliš často setkáváme s detektivními adventurami, které spíše než na humor sází na vážnou, nebo děsivou atmosféru. Dříve tomu bylo spíše naopak. Nový díl Sama a Maxe nepřináší nic nového. Využívá osvědčených herních mechanismů a humor v různých podobách servíruje na každém kroku. Max vše komentuje svými mírně násilnickými bonmoty a situací, při kterých se vám na obličeji objeví úsměv, jsou tak ve hře desítky. Stejně humorné, jako dvě hlavní, jsou i postavy vedlejší. Je libo prodavače potravin a dealera zbraní v jedné osobě, nebo tak trošku ulítlou psychiatričku, která ještě před týdnem byla chlap-mechanik. A co zašlá hvězda, které se nedostalo uznání a touží po pomstě? Každá postava je něčím zajímavá i když se v průběhu hry nijak nevyvíjí. Na konci hry tak budete některé z nich milovat a jiné nenávidět.

Postup hrou je lineární a tvoří jej hlavně řešení poměrně jednoduchých hádanek. Zásek mě nepotkal žádný, jen je k vyřešení některých problémů třeba zaujmout trošku jiný postoj. Stačí se však vžít do myšlenkových pochodů hlavních hrdinů a bude po problému. Inventář se rozbaluje ve spodní části obrazovky a jeho obsah mezi sebou nelze kombinovat. Hru to sice hodně zjednodušuje, ale odpadává tím možnost hrát stylem "zkouším všeho na všechno", který už má nejlepší léta za sebou. Stejně se vám věci v inventáři příliš dlouho neohřejí a většinou je použijete hned za dalším rohem. Situaci trošku stěžuje velký počet aktivních míst a předmětů, které však z 90% slouží pouze k pobavení a jejich praktické využití se rovná nule.

Dialogy jsou - jak už to v poslední době u adventur bývá – pasivní. Stačí proklikat všechny možnosti a většinou se dohrabete požadovaného výsledku. Pokud to nejde takto, musíte ve stylu "hodný polda, zlý polda" kombinovat konverzační možnosti obou hlavních hrdinů. Škoda, že právě tento způsob konverzace nevyužili tvůrci v poněkud větší míře. Určitě by se hodil i zápisník, kde by se ukládaly přepisy dialogů. Rozhovory jsou totiž poměrně svižné, angličtina není nejsnazší a občas jsem se musel hodně soustředit, abych pochytil smysl dialogu. Naštěstí se na důležité věci můžete dané osoby zeptat ještě jednou, respektive kolikrát chcete.

Minihry a grafika

Není žádným překvapením, že v Sam & Max: Culture Shock nechybí dnes tolik populární akční minihry. V tomto případě bych však řekl, že to není vůbec na škodu. Jde o jízdu v policejním autě po jedné rovné silnici, kde je třeba zatýkat zločince, skákat po hrbolech, nebo jen bourat do lavičky. Dojde i na vybírání pokut za různé přestupky, k nimž je však třeba vyhlédnuté oběti ze všeho nejdříve donutit. Není to však nic obtížného, protože můžete z vašeho auta střílet i troubit. Povedená je i psychoanalýza snu, která dokáže zabavit doslova desítky minut.

Grafika je komiksová, všude svítí veselé barvy, textury jsou detailně prokresleny a příjemnou zprávou je, že hra nabízí možnost nastavit rozlišení až na 1600 x 1200. Hra přitom není nijak hardwarově náročná a k jediným technickým problémům patřilo prolínání dvou hlavních hrdinů i neposlušná kamera, která svým brouzdáním brání v rychlém pohybu – občas. Dabing a zvuk je na špičkové úrovni, přičemž všechny hlasy a dialogy skvěle podtrhují veselou atmosféru celé hry.

Další epizody na cestě

Vývoj dalších Sam & Max  epizod je v současnosti v plném proudu, takže už od ledna bychom se měli každý měsíc dočkat jedné nové epizody. No a recenzi Sam & Max: Culture Shock uzavřeme s konstatováním, že by si fandové adventurek neměli tento titul, respektive celou sérii, nechat ujít.  Podmínkou je jen docela solidní znalost angličtiny, bez níž hráči uteče velká spousta slovních vtípků.