Recenze Worldslayer, prvního placeného rozšíření pro Outriders | Kapitola 3
Jak ten čas letí. Už je to více než rok, co jsem ve společné recenzi s Kubou psal, že vidím v Outriders potenciál. A vida, hra po patnácti měsících ve vysoce konkurenčním prostředí stále běží. Udržela si dostatek hráčů, dostala několik menších updatů, před koncem minulého roku také vydatnější bezplatné rozšíření New Horizon. No a teď přišel čas na první placené DLC s názvem Worldslayer. Kam se hra za dobu své existence posunula?
Další novinkou jsou hned dva nové způsoby, jak vašeho hrdinu dále vylepšovat. Prvním je separátní talentový strom, do kterého získáte body za překonané milníky v příběhu. Skrze klasické zkušenostní body byste se dále nedostali, maximální úroveň postavy se od základní hry totiž neposunula. Zatímco získání všech pěti nových talentových bodů bude záležitostí na několik málo hodin, druhý systém bude sloužit především dlouhodobějším hráčům. Za každý úspěšně překonaný střet s nepřáteli se vám bude navyšovat v podstatě sekundární úroveň postavy, která může dosáhnout až levelu 200. Každá získaná úroveň pak umožňuje o nepatrná procenta navyšovat jednu z dvaceti statistik, žádné nové schopnosti zde nedostanete. Dva talentové stromy, 40 úrovní nastavení obtížnosti světa a dvě odlišné úrovně hrdiny mohou sice znít překombinovaně a složitě ale nebojte, není tomu tak a hra vám vše stručně a přehledně vysvětlí.
Vývojáři začlenili do Trials of Tarya Gratar rogue-like element, kdy máte na celou výzvu tři životy, po jejichž vyčerpání musíte začít od začátku
A teď konečně k novému endgame módu s názvem Trials of Tarya Gratar. Tady stráví hráči dychtící po nekonečném grindování lepšího a lepšího vybavení většinu času. V podstatě se jedná o několik cestičkami pospojovaných malých arén, které dle očekávání obsahují střety s klasickými nepřáteli či narovinu trochu nudnými bossy. Podle přítomné mapky rychle zjistíte, že cesta k primárnímu cíli je vcelku přímočará, ale umožňuje odbočit do nepovinných slepých větví, kde si můžete ještě trochu přilepšit. Vedlejší arény se specializují na konkrétní druh odměny, takže pokud víte, že potřebujete třeba novou helmu, můžete odbočit do uličky, na jejímž konci naleznete truhlu obsahující právě jen tento druh vybavení. Vývojáři začlenili do Trials of Tarya Gratar rogue-like element, kdy máte na celou výzvu tři životy, po jejichž vyčerpání musíte začít od začátku. Jeden průchod zabere podle počtu nepovinných lokací plus mínus jednu hodinu, po úspěšném dokončení se rozložení arén přeskládá a můžete si dát další průchod.
Ačkoli mám o nový endgame z hlediska repetitivnosti trochu obavy, pořád platí, že jádro hratelnosti Outriders vše zastíní. Akce je tak poutavá, že jsem si během celého hraní po každém druhém střetu připomínal, že teď už konečně musím do recenze pořídit nějaké screenshoty, abych na to v další hektické akci opět zapomněl. Nutno přiznat, že všeho moc škodí a už po deseti hodinách odehraných během tří dnů jsem zralý dát si od takhle intenzivní řežby krátkou pauzu a zahrát si něco klidnějšího. Ale přestože nejsem primárně dlouhodobým hráčem podobných her, už teď jsem si vyčlenil čas na to, abych se do Outriders ještě alespoň jednou vrátil.
Verdikt
Žádný zázrak se nekoná a vzhledem k mantinelům původní hry se asi ani konat nemohl. Worldslayer přinesl přesně to, co bych očekával – nadprůměrně kvalitní porci obsahu pro nadprůměrně kvalitní titul. Fanoušky hry jistě potěší, nové hráče ale zřejmě nepřiláká.
