Recenze Worldslayer, prvního placeného rozšíření pro Outriders

Narovinu se musím přiznat, že ačkoli jsem se k Outriders za celou dobu od recenze ani jednou nevrátil, nedokázal jsem hru z konzole odinstalovat. Musíte uznat, že to je vzhledem ke kapacitě disků aktuálních konzolí důkazem, že mě práce polského studia People Can Fly tehdy nemálo zaujala. Nejsilnější chuť k návratu na planetu Enoch jsem cítil, když se ikonka na konzoli změnila po velkém podzimním updatu, osud tomu ale chtěl tak, abych se do Outriders znovu pustil až nyní.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

• Doporučená cena: 1049 Kč (PS Store)
• Základní herní doba: Pět hodin zabere kampaň, jeden průchod roguelike endgame částí se rovná zhruba jedné hodině
• Je nutné dohrát původní hru?: Je potřeba mít postavu na úrovni 30, kterou buď máte z původní hry nebo vám ji DLC umožní na tomto levelu rovnou vytvořit

Delší pauza v kombinaci s připomenutím si naší původní recenze měla za následek, že na mě změny, které autoři za uplynulou dobu ve hře udělali, zapůsobily o to více. Ještě než jsem se pustil do obsahu aktuálního rozšíření, dal jsem si hodinku na rozkoukání v původní hře. Okamžitě po spuštění mě zarazily až příliš citlivé analogové páčky, takže mé první kroky vedly do nastavení. Byl jsem příjemně překvapen, že moje stížnost na mizerné možnosti nastavení ovládání z minulého roku evidentně nebyla ojedinělá a vývojáři obohatili hru o mnohem podrobnější volby související se zaměřováním a pohybem postavy.

Po několika minutách hraní si s posuvníky mrtvých zón a míření skrze hledí jsem byl spokojený a mohl se pustit na průzkum expedicí, tedy původního endgamového obsahu. Hned jsem si všiml, že jich několik přibylo, takže jsem byl rád, že nemusím opakovat ty, které už jsem minule prošel. Po načtení lokace mě mile překvapila další změna – odměnu za dokončení mise dostanete v plné výši nezávisle na tom, za jak dlouho jste ji dokázali projít. Hra dříve odměny stupňovala podle rychlosti, což výrazně znevýhodňovalo postavy, které zkrátka neměly schopnosti a zbraně vhodné k tomuto hernímu stylu.

Pokud se připojíte k někomu, kdo je byť jen o několik úrovní nad vámi, budete si v tu chvíli okamžitě připadat, jako páté kolo u vozu

Podle očekávání zmizely problémy s pády hry a zdlouhavým připojováním k serverům. Celkově je hra evidentně lépe optimalizovaná, některé drobnosti, jako třeba nepříliš plynulé menu výběru výbavy pro vaši postavu, bohužel přetrvaly. Ačkoli tentokrát jsem se do hodnocení pustil sám, zmíním na tomto místě ještě své drobné zkušenosti se hrou s náhodnými spoluhráči. Jak v původní hře, tak i v novém endgamovém obsahu nebyl problém najít i několikačlenný tým. Na druhou stranu, jeho vyhledávání trvalo déle, než bych si představoval. Po připojení vše probíhalo hladce, až na jedinou výtku, která nás s Kubou trápila už minulý rok. Hra je totiž vystavěná tak, že každá další úroveň postavy nebo zbroje výrazně navyšuje její statistiky. Pokud se tedy připojíte k někomu, kdo je byť jen o několik úrovní nad vámi, budete si v tu chvíli okamžitě připadat, jako páté kolo u vozu. Vaše poškození vůči silným nepřátelům bude oproti vašemu spoluhráči zanedbatelné, a samotný zážitek z akce tudíž velmi nudný. Tolik letmo ke zkušenostem z návratu po více než roční pauze, ale teď už se konečně podíváme, co přináší nové DLC Worldslayer.