Recenze The Settlers: New Allies, naprosto bezduché strategie, ve které chybí zábava | Kapitola 2
Budu naprosto upřímný. Je pravdou, že se Ubisoftu poslední roky zrovna nedaří a jeho herní série prostě nedokáží navazovat na své předchozí úspěchy. Mnoho hráčů jim to přeje, já se mezi ně ale neřadím. Je mi ve výsledku líto, když se jakékoliv studio, které tvoří své „unikátní“ projekty, řítí do velkého průšvihu a hrozí mu velký krach. Jenže Ubisoft si prostě nedokáže pomoct a ani nové hry mu vůbec nevychází.
Vzpomínání na komplexní produkční řetězce pro tvorbu jednoho produktu na začátku minulé kapitoly jsem nepsal jen tak. Důvod je jednoduchý – v New Allies tento prvek kompletně chybí. Pro základní správu města vám stačí pouhé dva prvky, a to dřevo a kámen. U kamene stačí najít nekonečný důl v zemi, u dřeva je situace alespoň o trochu složitější a ke zpracování je třeba dřevorubec a pila. Nic víc ale skutečně řešit nemusíte. S tímto základem se pohodlně dostanete až k nutnému rozšiřování hranic osady, probíhající skrz stavitele, až k nalezení uhlí a železa, které přes výheň a kovárnu zpracujete na zbraně.
To je vše. Ano , i já jsem si během prvních úrovní kampaně říkal, že mě možná hra zatím šetří se správou jídla. Ale není to mu tak. Proviant se v New Allies prakticky neřeší. Vesničané ani vojáci jídlo vůbec nepotřebují, dle mého ale Ubisoft původně chtěl do nutné správy zakomponovat i tento řetězec, který pro mě byl vždy tím nejzajímavějším. Ono tady totiž jídlo je, funguje ale úplně jinak. S pomocí masa, chleba nebo ryb můžete podpořit různé výrobní budovy tak, aby vyráběly více materiálu. Což je ale ve výsledku úplně k ničemu.
Bohužel zde pak úplně chybí různé další produkty, které se v Settlers řešily dříve – oblečení, mýdlo, různé typy nástrojů. Ze série se tak stala úplně na kost ohlodaná strategie, u které možná Ubisoft doufal, že naláká nové, méně náročné hráče. Vzhledem k až bizarně neviditelné marketingové kampani si ale myslím, že si vedení prostě a jednoduše uvědomilo, že New Allies je jeden, odpusťte mi ta slova, velkej průser.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
